Seriály

Ao no Exorcist

28. prosince 2011 v 18:04 | Annieren
Celý svět se skládá ze dvou dimenzí, které proti sobě stojí jako odrazy v zrcadle. Ve světě zvaném Assiah žijí lidé a v Gehenně naopak démoni. Za normálních podmínek je cestování mezi těmito světy nemožné, ovšem démoni dokáží posednout lid z druhého světa. Satan, vládce démonů, by také rád z určitých důvodů navštívil lidský svět, ale doposud nenašel nikoho, jehož tělo by bylo schopné unést Satanovu duši. A proto si vládce démonů stvořil syna člověka, aby časem mohl posednout jeho tělo. Ale přijme jeho syn, Rin, takový osud? Nevzepře se svému stvořiteli? A nestane se třeba exorcistou?

Ao no Exorcist je opravdu pěkný kousek anime, který jsem si nechávala z nějakéhk neznámého důvodu doposud ujít, který se určitě zalíbí každému, kdo viděl nebo aspoň zná D. Gray-Man (tak jsem toto anime našla, třebaže jsem D. Gray-Mana doposud neviděla celého). Jinak nepochybuju, že se to zalíbí i těm, co o tom nikdy neslyšeli, jde tady o vkus. Je to prostě klasický shounen, s možná trochu klišovitým námětem ohledně Satanova syna, ale proč ne, mě se to docela líbilo. Aspoň tedy ty první díly. Ale přeci jenom, vzhledem k tomu, že to má 25 dílů a já to shlédla za dva dny... to není nejhorší, ne?
Příběh se mi ze začátku hodně líbil. Jak už to tak se mnou bývá, první polovina pro mě byla úžasná, ta druhá ale trošku pokulhávala. Asi proto, že to nebylo ukončené podle mangy, to skončilo stejně bídně, jako třeba první Fullmetal Alchemist nebo Soul Eater. Konec je nedodělaný, divný, useknutý a celkově vás asi zklame. První polovina je ale skvělá, třebaže do ní tvůrci mnohdy dávali trochu zbytečné epizody (viz. díl s démonem, který dobře vaří).
Kresba je naproti tomu skvělá. Mám ráda takové přehánění, barvy a všechno to okolo, a jestli Akademie Ryzího kříze není úžasně překombinovaná, tak já jsem... exorcista :D.
Openingy byly docela dobré, zvlášť první se mi hodně líbil, jak jsem psala, mám ráda prostě co největší šílenosti. Ale v mezích, pamatuju si jeden z posledních openingů Naruta Shippuudenu, jestli tedy pořád není, ten byl už šílený tak, že to nebylo pěkný.
Postavy docela ušly. Konflikty Yukia a Rina byly úžasné, tolik mi to připomnělo FMA, že jsem dostala chuť si to znovu shlédnout :D. Sice je pravda, že vedlejší postavy se mi moc nezamlouvaly, třeba ta prsatá-holka-alá-nenosím-nic-jiného-než-podprsenku-a-navíc-si-vytahuju-meč-z-poprsí. Rinovo spolužáci byly taky nic moc, růžovlasý kluk, ach jo, dívčí postavy nic moc, chm chm chm. Ředitel té akademie byl trhlý, ale ne správně trhlý jako je třeba Izaya, takže pořád nic. Ale u mě na celé čáře bodoval Fujimoto Shirou, "otec" Yukia a Rina! Takže tyhle tři mám prostě z postav nejradši a musím říct, že jsou to opravdu úžasné postavy...
Zážitek. Nebylo to zase tak, že by byly díly ukončované napínavě a já naléhavě musela vidět další díl, stejně mě ale něco nutilo si ho pustit, hlavně v první polovině. Jako správný shounen se tu mísí vtip s vážností, takže přecházíme z úžasných chytneš-záchvat situací do těch sakra vážných, kdy někdo umře nebo se strhne pěkná "bitka". Ale já to tak mám ráda, přiznám se :D.

Co tedy dám celkově?

90%

Tohle anime se mi moc líbilo, a i když to nemusí být každého vkus, stejně vám to doporučím ^^.

Opening:

No.6

26. prosince 2011 v 15:01 | Annieren
Příběh se odehrává v utopickém městě "NO.6" roku 2013. Shion byl ve svých dvou letech ohodnocen jako "velice inteligentní", a proto mu bylo i s jeho matkou umožněno žít v luxusní části města "Cronos".
V den jeho dvanáctých narozenin se potkal s chlapcem jménem Nezumi, který utekl z nápravného zařízení. Shion ho u sebe schoval, ale jak se říká, nic nemůže trvat věčně, nebo také "Všechno jednou praskne". Samozřejmě se na to přišlo, a třebaže Nezumi utekl, Shion byl zbaven všech privilegií a musel se přestěhovat do "Lost Town".
Po čtyřech letech Shion ale málem také končí v nápravném zařízení kvůli pár slov mířených proti městu, a zachraňuje ho právě Nezumi. A tak začíná Shion objevovat, co se skrývá za utopií...

Co na tomhle anime pochválit? Rozhodně to, jak je nakreslené. Animace, barvy, oči, to všechno mě uchvátilo, protože tady je vidět kus práce.
Stejně jako u Xam'du, grafická dokonalost.
Opening je takový průměrný, i když rozhodně zajímavě zpracovaný. Ending jsem nedokoukala, ach jo, ty nikdy nebudu moct ohodnotit...
Takže, příběh. Takových příběhů poslední dobou čtu hodně a vidím hodně, takže už mě to pomalu přestává bavit. Tady se samozřejmě jedná o to samé - tzv. utopie, která ničí všechny, kteří proti ní brojí. V tomhle příběhu jde ale především o střetnutí dvou rozdílných, ale přesto v jádru stejných lidí, přičemž jeden z nich chce No.6 zničit a druhý mu chce pomoct. Konec je hodně zajímavý, jelikož uvidíme, jak se názory těchle dvou lidí mění, ať už k horšímu, nebo k lepšímu - prostě co lidi dokáže ovlivnit.
Anime je to rozhodně pěkné, třebaže mě až poslední díly nutily k tomu, abych si hned pustila další. První, druhý i třetí díl nám kladou nové otázky, ukazují nové věci, odhalují tajemství budoucího příběhu. Ale pak už nic. A nic. A nic. A opravdu mě štvali ty dokola opakující se rozhovory Nezumiho a Shiona, kdy se Shion ptal: "Proč tak nenávidíš No.6?", a Nezumi: "To se dozvíš později." - "A kdo vlastně jsi?" - "To se dozvíš později..."
To se dozvíš později, jep. V POSLEDNÍCH DÍLECH!
I konec mě trošku zklamal. Nejdřív to vypadalo, že dojde k smutnému konci, který mě rozplakal, pak ale došlo k Deus ex machina a všechno bylo zase dobrý. Připomnělo mi to tím koncem pohádku Na vlásku, ale to byla kruci pohádka! Zrovna u tohohle by smutný konec neuškodil... prostě, ne všechno vždycky končí dobře, a sem by se to perfektně hodilo.
A co postavy? Nezumi a Shion jsou oba zajímaví, a i když vypadají jako protiklady, uvnitř jsou si hodně podobní... a ano, pokud máte rádi shounen-ai, zřejmě budete při tomto anime skákat radostí. Sice se to v žádném popisku nepíše, ale vzhledem k tomu, že si tam Shion s Nezumim dvakrát dají "pusu na dobrou noc"... no, já to vidím jako přátelství, ony to vidí jako vy-víte-co. Záleží na úhlu pohledu.

Takže shrnutí? Rozhodně se nejedná o nějaké špatné anime, ale ani o takový mistrovský kousek. Jde o střetnutí protikladů, dobra a zla, tmy a světla, ale ve skutečnosti se nám to i snaží ukázat, že tu vlastně protiklady neexistují - že nic nemůže být úplně černé, nebo úplně bílé.

75%

Opening:

Grimm

15. listopadu 2011 v 18:06 | Annieren

Hned na začátek se zmíním, že opět jde pouze o doporučení, jelikož seriál pořád vychází, a to ne dlouho. Tenhle pátek vyšel třetí díl. Seriál vysílá stanice NBC, v pátek 20:00, což znamená naší ranní sobotu. Titulky můžete najít na grimm.sff.cz. Sledovanost je poměrně dobrá (i když postupně klesá, bohužel), takže se seriál asi udrží trochu déle.

Takže, o čem to celé je? Určitě znáte pohádky bratří Grimmů, že? Jsou to takové klasiky jako Popelka, Šípková Růženka, Červená Karkulka, O Jeníčkovi a Mařence... ale víte co? Nejsou to jen pohádky, alespoň podle tohoto seriálu ne. Jsou to varování.
Grimm je více méně detektivka s prvky hororu a fantasy. Hlavní hrdina, Nick Burkhardt, pracuje u policie, a od jistého okamžiku začne ve svém okolí pozorovat... divné věci. Lidé se před ním budou na krátké okamžiky proměňovat v nestvůry - v to, co opravdu jsou, a skrývají to před ostatními lidmi. A tak Nick zjistí, že je jedním z Grimmů, elitních lovců těchto příšer. A tak začíná příběh.
Ačkoli tohle zní neokoukaně a je to neokoukané, zpracování trošku pokulhává. Prostě si mě ten seriál nedostal svou přirozeností. Nachází se tam pár klišé, třeba že parťák hlavního hrdiny je afroameričan (ne, vážně, nemám nic proti černochům, ale přijde mi, že v každém americkém seriálu nebo filmu musí být ASPOŇ JEDEN ČERNOCH, ASIAT...), pohádky nejsou zpracované tak dobře, jak mohly být. Naproti tomu herci nejsou zase tak špatní, David Giuntoli v roli Nicka podává dobrý výkon a samozřejmě nejlepší na celém seriálu je Silas Weir Mitchell (který je, jen tak mimochodem, známý tím, že hraje jen role "psychopatů"), který hraje Eddieho Monroea - hodného vlkodlaka. Zvládá tu roli perfektně a jeho scény jsou moje nejoblíbenější :).
Jak už jsem tedy psala, příběh a nápad je to sice pěkný, ale nijak moc neuhrane, aspoň mě neuhranul. Třeba Prime Suspect si mě naprosto získal a každou vteřinu toho seriálu naprosto hltám. Grimm mě baví, nechápejte to zase špatně, ale prostě nemá to kouzlo, které já v příbězích hledám. Nevím, co to je, ale nenašla jsem to tady nebo třeba v Death Note, ale našla jsem to v takovém Full Metal Alchemist: Bratrství nebo v tom Prime Suspect.

Co tedy říct na závěr? Seriál je to dobrý, s hodně dobrým námětem - vlastně se jedná o hororovou fantasy detektivku, která tak trochu zpracovává pohádky bratří Grimmů. Možná to pro vás hororové nebude, ale já na to vždycky koukám pozdě v noci a mám z toho... ehm... krapánek husinu.
Doporučuju zkouknout, pokud hledáte trochu jiný druh detektivky než je třeba CSI: Miami, Las Vegas, ale jinak vám to asi nic nového nenabídne. Jedná se ale o můj subjektivní názor, takže shlédněte a možná vás to překvapí lépe než mě ;).

Prime Suspect

8. listopadu 2011 v 18:48 | Annieren

Tak, v první řadě - nerada dělám recenze na věci, co pořád vycházejí. Proto tyhle vycházející seriály nehodnotím a napíšu na ně jenom dosavadní názor - říkám tomu doporučení. A myslím, že tenhle seriál rozhodně za doporučení stojí.

Prime Suspect je v podstatě remake jedné britské kriminálky, která už je ovšem trochu starší. Pokud si ale myslíte, že jde o klasickou kriminálku typu CSI: Miami, Las Vegas atd, budete trochu na omylu. Hlavní postava, Jane Timoney, pracuje jako detektivka na oddělení vražd, jako jediná žena v mužském kolektivu. Co se stane? Samozřejmě že bude poněkud podceňována a "odkopávána". Je to v místech celkem hnusný, jak se k ní budou chovat, hlavně v prvním díle, až mě napadalo "feministická detektivka", ale pak mi přišlo, že se to zlepšilo. U některých mužů, specificky. Tak či tak, ona si za to bude moct z části sama, protože není zrovna typ ženy, která by se nechala zahnat do kouta.
V čem se to ale liší od ostatních kriminálek? No, narozdíl třeba od takové kriminálky Miami nebo Las Vegas je to celé takové uvolněnější, řeší se kolektiv. Také tam není tolik akčních scén, není to tolik dynamické. Představte si, že by se některá postava z CSI při vyšetřování v jednom baru zavřela do fotobudky a fotila si "ehm-ehm rádoby" novou fotku na pas"... ano, jak asi čekáte, tahle scéna se v tom seriálu opravdu vyskytuje :D. Přijde mi to prostě celé takové přirozenější. A líbí se mi to.
Nenajdete v tom dechberoucí případy s dechberoucím řešením. Případy jsou takové "stereotypní", a hlavně v prvních dílech tvůrci nezvládali skloubit ony kolektivní problémy a vyšetřování případu dohromady, díky čemuž to bylo trošku... nudné. Ale po tom druhém, třetím dílu už si mě tahle kriminálka získala. Díky neuvěřitelně přirozeným postavám, jak jsem již psala, díky případům - ano, nebyly to žádné šílenosti, ale bylo to přirozené a to bylo skvělé - a také díky "vedlejším" zápletkám. V jednom díle se například probíralo "prokletí jednoho z detektivů", kdy zrovna po něm hodili rajče, zrovna jemu dali "přes držku", zrovna jemu se roztrhly kalhoty, a tak se ke konci dílu rozhodl prokletí zrušit a... :D Neřeknu.
Seriál má zatím ale jenom šest epizod a vychází každý týden ve čtvrtek. V Americe ho vysílá stanice NBC. Upozorňuju, že od třetího dílu už nejsou české titulky, což vás možná odradí, ale mě ne a nelitovala jsem! :)

Co tedy k tomuto seriálu říct? Doporučuju ho těm, kteří mají rádi detektivky a kriminálky, ale celé se to odehrává v takovém přirozeném, až "rodinném" prostředí, takže se na to připravte :). Kromě případů se tady prostě budou docela řešit i ty vztahy.
Přiznám se, že jsem na to celé zažala koukat jen a jen díky mému oblíbenému herci Kirku Acevedovi. Po nějakém tom třetím díle jsem si ale seriál oblíbila nejen kvůli němu :).
Skvělá atmosféra, vztahy, skvělí herci. Ale dechberoucí případy tu nenajdete, to se radši podívejte na CSI: Miami nebo tak nějak.

Hra o trůny

5. listopadu 2011 v 23:27 | Annieren
Kontinent, kde léta trvají desítky roků a zimy se mohou protáhnout na celý lidský život, začínají sužovat nepokoje. Všech Sedm království Západozemí - pletichářský jih, divoké východní krajiny i ledový sever ohraničený starobylou Zdí, která chrání království před pronikáním temnoty - je zmítáno bojem dvou mocných rodů na život a na smrt o nadvládu nad celou říší. Zemí otřásá zrada, chtíč, intriky a nadpřirozené síly. Krvavý boj o Železný trůn, post nejvyššího vládce Sedmi království, bude mít nepředvídatelné a dalekosáhlé důsledky...
Výpravný seriál HBO Hra o trůny, podle bestsellerové fantasy ságy Píseň ohně a ledu od George R. R. Martina, zachycuje soupeření o moc mezi králi a královnami, rytíři a odpadlíky, lháři a šlechtici. Na počátku požádá král Robert Baratheon, jehož žena Cersei pochází z rodu bohatých a bezohledných Lannisterů, lorda Eddarda Starka, aby přijel na jih a pomohl mu spravovat království poté, co záhadně skonal jeho pobočník. Zároveň trůn z východu ohrožuje dospívající princezna Daenerys s bratrem Viserysem, jejichž rod Targaryenů vládl Západozemí mnoho let předtím, než byl krvavě sesazen. A proslýchá se také, že se dějí podivné věci na hranicích, severně od Zdi, kam odjíždí Jon Snow, Nedův nemanželský syn, aby se stal členem bratrstva, jenž je zavázáno přísahou království chránit. (csfd.cz)

Když seriál začal vycházet, byla jsem již plně odhodlaná, že si ho shlédnu, ale chtěla jsem prostě nejdřív přečíst knihu. Tak to dělám vždycky, a cítím se pak blbě, když jsem to náhodou nečetla. Ke knize jsem se ale dostala až o letních prázdninách a k samotnému seriálu až v září. Dokoukala jsem ho ale celkem rychle, na to, že má hodinové díly, a byla jsem nadšená.
Soundtracky jsem navíc měla stáhlé už předtím, takže ty pochválím hned na začátek. Krásně dolaďují situaci a dají se poslouchat i při úklidu pokoje nebo depresi (to hlavně Winter is coming nebo Golden Crown, ty depresi skvěle dolaďují).
Co bych řekla na začátek... potěšilo mě, jak je to podle knížky, a scény, které tam přibyly, rozhodně nebyly na škodu. Například rozhovor mezi Varysem a Malíčkem, nebo Malíčkovo monolog v bordelu. Celkově jsem si v seriálu oblíbila Malíčka ještě víc, než v knize. Je jasné, že i když ho všichni podceňují, zřejmě se bude jednat o nejnebezpečnější a nejvychytralejší postavu... poté, jak jsem už někde psala, jsem si v této sérii oblíbila Aryu, Daenerys a Jona. Později v knihách i Sansu a DOKONCE i Theona, ale jenom částečně, to spíš, že mi ho bylo líto. Chudáček Theon, v Střetu králů spí v Nedovo posteli a myslí si, že vyvázne živý :DD. Ne, dobře, konec nevtipné legrace. A nesouvislé.
I když by se tento seriál mohl na první pohled brát jako seriál pro děti, není tomu tak. Postelových scén je tam dost, stejně jako krve. Krve je tam dost, a až mě překvapilo, jak reálně moc. Rozhodně to ale působí opravdověji než třeba v takovém Dragon Age: Redemption, které právě teď vychází.
Co od tohohle seriálu čekat? Hlavně krutost. Nevím, jak bych to jinak popsala, než slovy - Když hraješ hru o trůny, vyhraješ, nebo zemřeš. Postav zde umírá nebo mizí hodně a u některých bychom to absolutně nečekali. Lidi jsou k sobě hnusní a tenhle seriál i kniha to jenom dokazují.
Nemůžu říct, že by se mi na seriálu něco nelíbilo - intro bylo trošku otravné, když jsem koukala na tři díly za sebou, a někdy tam bylo moc dlouhých mluvících scén za sebou a nic se nedělo, což bylo trošku nudné, ale to téměř nic neznamená. Nedokáže to strhnout to, jak báječně je ten seriál udělán, jak realisticky je udělán a jak jsou postavy dobře zahrány. Až se divím, jak dobře, vzhledem k tomu, že je tam hodně dětských herců.

Hodnocení: 100%


Trailer:

Bounen no Xamdou

26. října 2011 v 11:27 | Annieren

Sentan Island je ostrov v Yudenském moři. Existuje jako nezávislý, což znamená, že není zatažen do války mezi Severní a Jižní vládou. Hlavní hrdina, Takehara Akiyuki, žije na tomto ostrově se svou matkou Fusou. Je však odloučen od svého otce, městského doktora Ryuuza, kvůli neshodám jeho rodičů, přesto však pouto mezi synem a otce přetrvává. Jednoho dne, Akiyuki přijede do školy školním autobusem, který znenadání vybuchne spolu s jeho přáteli Haru a Furuichim. Exploze vytvoří záhadné světlo, které vstoupí do Akiyukiho paže, způsobujíc mu nesnesitelnou bolest. Nemá však čas tomu porozumět, zjistí však, že bělovlasá dívka, která byla v autobuse také, mu dala sílu, kterou si nedovede představit. (csfd.cz)

Toto anime má na svědomí studio BONES, a hned na začátek musím pochválit tu neuvěřitelně krásnou animaci. Ty detaily byly prostě krásné, barvy úžasné. Po čase už jsem tu grafickou dokonalost pomalu i přestávala vnímat, ale když jsem pak znovu náhodou najela na Naruta, byla jsem zděšená, protože už jsem si prostě zvykla na kvalitu Xam'du. To je možná to, co vás hned příjemně zarazí na první epizodě, stejně jako opravdu zvláštní, ale výborný opening.
Je škoda, že neznám moc lidí, kteří by tohle anime také viděli, a přitom patří mezi jedno z nejlepších, které jsem kdy viděla. Je dlouhé 26 dílů, což je akorát, a jeho myšlenka je více méně jasná: cesta je důležitější než cíl. Přesto, ti, co se nazývají "otaku" a viděli pouze Naruta a Bleach o tomhle anime zřejmě nikdy neslyšeli a ani neuslyší.
Celý svět je krásně zpracovaný, ale pravdou je, že se z něho nedozvídáme moc, nedozvídáme se důvod, proč Sever válčí proti Jihu, co rozpoutalo válku. Hlavní slovo tady mají postavy, a že jich není málo. Tedy alespoň při konci se jich velký počet doslova "narojí". Přesto ale mají své kouzlo a vy je nemůžete nemít neradi. Všechny postavy jsou uvěřitelné, úžasné a já si je všechny zamilovala.
Celé anime se odehrává v současnosti, ale trošku jiné, jak asi pochopíte hned při prvním dílu. Humanoidní zbraně proti technice, podivné bílovlasé děti rozsévající Hiruko a tvořící Xam'dy, a v neposlední řadě rasa jménem Tessik, která s lidmi nevychází zrovna dobře (aspoň v některých krajích).
Pokud vás něco překvapí, tak konec. Mě překvapil! Probrečela jsem při něm celou noc, ach jo. Celkově poslední díly jsou takové podivné. Možná urychlené, nebo se mi to jen zdá. Tak či tak, víc se mi líbila ta první polovina seriálu, no.
Co se mi na tomhle anime líbilo bylo pohrávání s mými pocity. U nemála epizod jsem při konci řvala na celý barák ne zrovna slušná slova (a to se vám stane taky, pokud si to rozhodnete zkouknout) a při některých scénách jsem zase nějaké postavě přísahala pomalou a krutou smrt. No, a o scénu později jsem se té postavě omlouvala a prosila, ať mi odpustí mé kruté myšlenky, protože se o ní odhalila nějaká smutná pravda :D. Prostě jak říkám, to pohrávání s lidskými emocemi je příšerně kruté.

Sečteno a podtrženo, tohle anime rozhodně stojí za zkouknutí. Liší se od ostatních svého druhu, ať už svérázným openingem, zaměřením se na postavy, nádherným světem, příběhem, ale i tím samotným koncem. A ta animace vás dostane do kolen :D.

Hodnocení: 90%

Opening:

Hranice nemožného

28. ledna 2011 v 14:56 | Annie-chan
Zajímáte se o paranormální jevy, o kineze a paralerní vesmíry, a všechny tyhle věci, o kterých se říká, že neexistují? Tamtadadá, seriál Fringe je tu! Zaregistrovala jsem ho náhodou, když se mamka nudila a dívala se na něj na Nova Cinema. Přidala jsem se k ní a nestačila se divit. Český dabing nebyl zase tak špatný (aspoň to na mě tak v tu chvíli působilo) a ty zápletky byly briliantní. Ze začátku to vždycky vypadá jako nějaká velice nadpřirozená událost, a pak se to všechno vysvětlí - vědecky.

Hlavní hrdinkou je agentka Olivia Dunhamová, ke které jsem teď navázala obrovské sympatie, už kvůli tomu, jak se dokázala prokopat z druhé reality zpátky, ale i kvůli její povaze. Pak tu máme Waltera Bishopa, kterého lze snadno definovat jako šíleného vědce a jeho syna, Petera. Také tam máme Astrid, Charlieho (když u... vydechl naposledy, probrečela jsem skoro celou noc - respektive, než jsem usnula), Broylese a spoustu dalších úžasných postav, přičemž jedna je lepší než druhá. Například taková Nina nebo šéf Massive Dynamic, William Bell.

Hranice nemožného ze začátku působí, že se v každém díle odehrává něco jiného, vždycky jiný případ. Ale není tomu tak. Postupně odhalujeme jednu velkou zápletku, kterou vede druhá realita, a také se dozvídáme zajímavé a zásasové věci o hlavních postavách. Hlavně ta třetí série... to je mňamka. A byl tam znovu Charlie.

První sérii jsem shlédla celou s českým dabingem, a druhou prvních pár dílů, pak se jelo s originálním. Popravdě, hodně mě překvapil skutečný dabing, a já ten český začala zase o pár dílů později odsuzovat. Abych to ujasnila, ze začátku se mi docela líbil. Jenže originál je originál!

To jenom abyste věděli, proč teď nepíšu. Už mi ale zbývají poslední tři díly třetí série, a pak se stanu čekajícím závislákem jako všichni ostatní. Další díl ale vychází za dvanáct hodin, fjůůů!

Kdybyste se chtěli stát spoluzávisláky nebo už jimi jste, díly tady. Nebo náhodně vyhledávejte na ulozto.cz, to zabere vždy.
A jinak! Bezva soundtrack a hlášky...! A bonus - pracuje na tom J. J. Adams, autor Ztracených.
A na závěr jedna z mých oblíbených hlášek.

Walter si prohlíží nevábně vypadající kus toustu.
Walter: "Vypadá to ještě hůř než to příšerné jídlo, co podávali v St. Clare´s" (pozn. psychiatrická léčebna).
Doktorka: "Vy jste pracoval v St. Clare´s?"
Walter: "Ne, ne, ne, kdepak, nejsem lékař. Byl jsem pacient."

Black Lagoon

27. prosince 2010 v 21:23 | Annie-chan

Žil byl jednou jeden mladičký, obyčejný japonský úředník jménem Okajima Rokuro, který stejně dělal jenom takové ty druhořadé práce a nadřízení ho často kopali do zadku. A ejhle, jednoho dne se z druhořadého úředníčka stal druhořadý poslíček - jeho nadřízení ho poslali doručit jakýsi disk do jihovýchodní Asie. Výlet by to byl celkem pěkný, kdyby mu plavbu nepřerušilo takové... neštěstí. Ano, loď přepadli piráti! A ne ti s šátkama na hlavě, papouškama a dřevěnýma nohama, ba ne, tohle jsou úplně jiní piráti, pracující pro ruskou mafii a hlavně prahnoucí po onom disku. A jak už jistě tušíte, tahle malá pirátská společnost se nazývá Black Lagoon. A z úředníčka se rázem stává zajatec bandy pirátů. Jak tohle může asi dopadnout...

Avatar: The Last Airbender

16. září 2010 v 13:36 | Annie-chan

"Voda, země, oheň a vzduch. Kdysi dávno spolu tyto čtyři národy žily v míru a harmonii. Vše se ale změnilo, když Ohnivý národ zaútočil. Pouze Avatar, pán všech čtyř živlů, je může zastavit. Když ho ale svět potřeboval nejvíc, zmizel. O sto let později jsme s bratrem našli nového Avatara - ovladače vzduchu Aanga. A i když je jeho ovládání vzduchu perfektní, bude se muset ještě hodně učit, než někomu dokáže pomoct. Ale já věřím, že Aang svět zachrání."
Katara

Elfen Lied

15. května 2010 v 14:34 | Annie-chan

Lucy je dioniclus - to, co zbylo na Zemi po dinosaurech. Všechny dioniclus ovládají vektory, neviditelné ruce, které ovládají myslí. Ona je však od svých družek rozdílná, dokáže se rozmnožovat. Pokusí se utéct ze svého vězení, ovšem při útěku jí střelí do hlavy. A dalšího dne ke klukovi jménem Kouta přijede jeho sestřenice Yuuka, se kterou se dlouho neviděl; a ten samý den najdou na pláži nahou dívku s krví na hlavě, která neumí říct nic jiného než Nyu.

Elfen Lied je kouzelné anime; to je to první co musím říct. Opravdu, kdyby nebylo na megavideu.com a bylo na nějakém jiném serveru, na kterém bych se mohla na videa volně koukat, měla bych ho shlédnuté za den. Sice je tam krve až k požehnání a opravdu jí vůbec nešetří, anime se zabývá spíše city mezi osobami. Ze začátku to vypadá jako jednoduchý příběh, ale charaktery jsou mezi sebou ve skutečnosti tak propletené, až je to k neuvěření. Celou tu nádheru navíc doprovází kouzelná hudba, která je i v openingu; když jsem jí slyšela poprvé, naběhla mi husí kůže. Tomuto anime bych jedině vytkla množství krve; jistě, dá se to zvládnout, v každém díle holt uvidíte kosti vyčnívající z rukou nebo prostřílenou dívku; ale když to na vás vyskočí hned na začátku v prvním díle, řeknete si "Proboha, to je nějaký krvelačný horor!" No, tak tohle přesně ne, ale něco podobného jsem si říkala já :) A o to víc mě překvapilo, kam anime dále směřovalo - zabývali se hodně minulostí postav, jak se poprvé setkali a podobně. Lucy byla kupříkladu malá holčička, která nenáviděla lidi, protože jí odsuzovali za její rohy (je dioniclus). Její myšlenkové pochody se ale začaly úplně měnit, když potkala přátelského malého černovlasého kluka. Openingu a endingu také není co vytknout, opening je sice velice jednoduchý, ale takový mystický a ta hudba k němu, prostě mě se to líbilo (otázka názoru). A endingy se mi u anime většnou nelíbí, ale zrovna tady se mi docela líbil. Anime je taky moc pěkně nakreslené, popravdě nemám co vytknout, protože ta kresba je vážně úžasná. Charaktery úžasně propracované, to jsem již psala. Pak mi ještě vadila délka celé série, myslím, že kdyby se to načrtlo ještě aspoň do
dvaceti epizod, byl by příběh takový emotivnější a krásnější. No, a žánr - opět, vtipu tam moc není, ale najde se (například když Yuuka přistihla Koutu a Nyuu, jak jí oblíká :D to jsem nemohla :D). Najde se tam ale většinou to psychologické rozebírání a podobně. Ta síla přátelství je ale tak úžasná, že všechnu tu krev, kterou jsem vytýkala, jsem ignorovala. Přeci jen, když budete dále sledovat Elfen lied, pochopíte, proč Lucy tak nesnáší lidi.


Hodnocení : 80%


 
 

Reklama

PageRank ukazatel