Scrapbook

Gif Challenge

6. února 2013 v 17:25 | Annie
Jen taková prkotinka. Samozřejmě to pochází z tumblru, a každý správný tumblrař má ve svém počítači uloženou složku s gifama. Tak. A z toho vzniká tato challenge.
Pokud chcete, udělejte si to taky, podmínkou je však vlastní gifová složka! :D Zábava zaručena.
LET THE GAMES BEGIN!

Zpátky z kurzu

2. února 2013 v 18:38 | Annie
Annie je zpátky.

Nemám si na co stěžovat. Lyžák dopadl skvěle, a i když jsem se s lidma na pokoji moc nebavila, s kamarádkama jsme toho zvládli spoustu (rozehráli jsem Amnesiu, zkoukli jsme celého Sherlocka, koukali na Pewdieho videa...) a navíc jsem si trochu odpočala od té motherfucking school. Trochu mě mrzí, že lyžák teď už bude jen vzpomínka. Zní to divně, ale snad poprvé jsem si připadala, že mám s kým být a že se nemusím před nikým přetvařovat. Bylo to nájs.
Velká změna od lyžáku v sedmé třídě, kde jsem si připadala nehorázně hrozně trapně, protože nikdo nesdílel moje zájmy a já musela předstírat, že mě TY SPROSTÝ PÍSNIČKY TAKY TAK HROZNĚ BAVÍ a že JUCHŮ OŽÍRAT SE JE SUPER.

Takže... jo. Jsem spokojená :). Nevím, jestli sem budu dávat nějaké fotky, pravděpodobně ne, protože já sama nic nefotila, jen kamarádky, a všude, kde jsem já, mám ksicht jako nehorázný blbec :D. Neumím se usmívat, a když už se usmívám, nasadím tam Hollywood smile, becaufe fuck it.

Zítra se pokusím přidat nové Vzdušné zámky Bradavické, a taky konečně pohnu se Vzplanutím. Gameplay Amnesiy mě mrzí, jelikož nebude, jelikož Fraps mi při nahrávání hru děsně sekají a to i na nejnižší grafice :(. Nikdo by z toho nic neměl. A na horách jsme taky nic nenahrávali, i když to bylo fucking hilarious. Jednou jsem narazila na bro a všechny jsme proto ječely tak, že na nás přišla učitelka a já nemohla přestat ječet, ani když nás seřvávala. Vlastně jsem to od toho momentu nehrála a když jsem to teď zkusila zapnout, bro tam stále byl a já začala ječet znovu. Tentokrát mě neměl kdo seřvat, no.

Každopádně, my vysvědčení dostaneme až v pondělí. Budu se vytahovat, dámy a pánové. Jsem v druháku na gymplu a mám jenom tři dvojky. MUHEHE.

Na týden pryč

25. ledna 2013 v 22:11 | Annie
Nuže, nastává období, kdy to tady musíte beze mě zase pro jednou vydržet. Zadržte slzy, já vím, že to bude těžké. Já sama z toho nejsem nakonec moc nadšená.

Takže, jedu s gymplem na lyžák. Na celý týden. Od zítřka do další soboty. Nebudu zmiňovat fakt, že budu na pokoji s nafrfněnýma nánama z paralerky a že si z toho trhám vlasy, že jsem ve stavu totoální nabručenosti a že nemám chuť nic dělat, ba co hůř, že musím jen doufat, že tam propašuju notebook. Fajn, jsem závislá, ale já ho tam prostě chci :D.

Každopádně, týden se neuvidíme. Poprask ohledně voleb si užijte sami, stejně tak všechno ostatní, bla, bla, bla.

(Mimochodem, byli jsme zase v televizi. Ach, jsme tak skvělá škola, kde bodáme profesorky.)

Od 26.1. do 2.2. jsem prostě pryč a basta. Ani "Vzdušné zámky Bradavické" výjimečně nepřibudou a nová kapitola bude, až se vrátím.

Oficiální návrat

17. ledna 2013 v 21:19 | Annie
Přísahám, že bych měla přestat s těmihle informačními články. Ale tak fajn. Už ho píšu, tak ho i dodělám.

Jak jste si asi všimli, design je hotov. Dělala jsem ho cca 1-2 hodiny, není nijak zvlášť složitý, ale mě už ty přeplácaný složitosti prostě nebaví. A taky nemám ráda světlé designy a hle. Samozřejmě je však v mé oblíbené zelené, což už jste si asi všimli, že poslední dobou designy dělám jen v této barvě :).

Taky jsem si upravila theme na tumblru, pokud ho někdo sleduje. To bych jen chtěla upozornit, že odkaz na můj tumblr je v menu a pokud mě budete followovat, budu jen ráda a followuju zpátky! Do 50-ti followerů mi totiž zbývají jenom 4 lidi a já se nemůžu dočkat, až se z tohoto štěstí budu moci válet štěstím na podlaze :D.


Chci zase začít s přidáváním článků, a taky hlavně se psaním, ke kterému se pořád nemůžu dostat. Lenost, lenost, lenost! To, že zítra píšeme z dějepisu mě očividně také nezajímá.

Každopádně, vzhledem k tomu, že mám zpátky notebook, už taky můžu začít hrát své oblíbené hry. Teď bych velice ráda upozornila všechny hráče Guild Wars 2, že plánuju hrát na serveru Ring of Fire a jestli se tam někdo z vás nachází, prosím napište mi! Čím více známých lidí, tím lépe :D! Také mám stáhnuto Dishonored a Witchera a rozehrané Asasíny: Revelations a chystám se na trojku. Ba co hůř - chci hrát Amnesiu. Pewdiepie a všichni ostatní gameplayeři mě v tom hodně inspirovali a já si řekla - why the hell not. Napadlo mě, že bych to natáčela a dávala sem na blog? To se ještě uvidí, ale asi se budete muset připravit na moje křiky :D

Co že jsem se zničehonic tak odhodlala? Nu, dostalo se mi toho štěstí hrát Slendera a sesbírat 6 papírů z 8, a po nějakém druhém pokusu už jsem zjistila, že mě ta hra tak neděsí. Také jsem začala dělat frontal-epic útoky na Slendera a začala si dělat z té hry srandu.
Takže chci zkusit i tu Amnesiu, když teď vím, že ze strašidelných her nedostanu infarkt X)

Každopádně, to bude asi všechno? Zatím?

Peace out!

Update

10. ledna 2013 v 18:23 | Annie
Moc se omlouvám, že moc nepíšu. Opravdu bych ráda - mám zase tisíce materiálu na recenze, spoustu nápadu na psaní, atd, atd, ale nic z toho nemůžu realizovat. Můj posranej notebook je stále v opravě.

Každopádně, chtěla jsem jen napsat, že kapitola k Vzdušným zámkům Bradavickým se objeví až zítra, protože to budu mít víc času na psaní. Ve čtvrtek jsem doma v pět a navíc máme zítra docela náročný rozvrh.


Každopádně, dostala jsem pár nápadů na psaní, až se mi můj notebook vrátí. Jenom to sem jen tak hodím, zřejmě se vrhnu v určitém časovém období na všechno, ale podle toho, jakou budu mít chuť a čas:

1. Pamatujete si gympláckou partu z Writing Challenge? Myslím, že jsem je začala mít ráda až moc.
2. Steampunk.
3. Homestuck Fanfiction.
4. Detektivka.

Ano, štve mě, že nemůžu psát. Ale ještě víc mě štve, že mi přišlo Guild Wars 2 A JÁ TO NEMŮŽU HRÁT! ANI NEVÍTE, JAK JSEM Z TOHO NA NERVY. DOSLOVA A DO PÍSMENE SE CHOVÁM JAKO TOTÁLNÍ ZÁVISLÁK A SE SLINTÁNÍM ČEKÁM, AŽ SE MI MŮJ MILÁŠEK VRÁTÍ.
(I'M FUCKING PATHETHIC.)

Opětovný restart kalendáře, č. 2013

1. ledna 2013 v 19:39 | Annie
Ráda bych si tady vypsala všechna možná předsevzetí, ráda bych napsala, jak se to tenhle rok změní. Opravdu ráda. Ale nevím.

Notebook pořád nemám a ono je to docela jedno. Když něco potřebuju, udělám si to na notebooku sestry (jako právě teď) nebo mamky, update Homestucku a mých jiných oblíbených příběhů sleduju na mobilu a celkově se zaměstnávám věcmi, na které bych normálně ani nesáhla. Třeba hodně kreslím. Poslední dobou. Co jiného než Homestuck FanArt, ale přesto je to alespoň něco :D. (Že bych se ale učila, to ne, hmm hmm)

Jsem vnitřně ale trošku rozervaná. Přijde mi, že to tady na blogu už není takové jako dřív. A to nemyslím jen na svém blogu, ale celkově. Prostě... už se tady necítím svá. Mám chuť si někde vytvořit nový blog a začít úplně nanovo, bez žádného Autoráku na titulce, prostě znovu fungovat inkognito. A taky psát spoustu, spoustu Fanfiction, protože i když je spoustu lidí odsuzuje, já si je opravdu nemůžu odpustit. (A sem si je pravděpodobně taky zase nacpu ve větší míře.)

Nevím, jestli vás to zajímá, ale píšu Homestuck Fanfiction. Ano, je tomu tak, kdo to čekal. Taky mám pár dalších nápadů, co dál psát, a pravděpodobně se do toho i pustím, až dostanu zpátky notebook, takže mé jediné předsevzetí je asi víc psát. Člověk si to uvědomí, až když to dělat opravdu nemůže, že mu ta činnost chybí a zrovna na potvoru dostane spoustu nových nápadů.

Každopádně, nemyslím, že se musíte bát, že tenhle blog zruším. Ale možná to tady projde pár změnami. A budu ještě víc odtažitější než teď.

Prostě, dny, kdy byl blog opravdu můj a byl mojí vylejvárnou, už jsou dávno pryč.

No, doufám, že alespoň vy jste vstoupili do Nového roku šťastně, a že jste do něj vstoupili s úsměvem jako tenhle mladý muž :).

Veselé Vánoce

24. prosince 2012 v 10:57 | Annie
No jo... je to zase tady, takové ty články, kdy popřejete blogerstvu krásné prožití svátků, spoustu dárků a jdete se zapakovat k televizi s cukrovím. Já jsem na tom tenhle rok trošičku hůř, protože nemám k dispozici svůj notebook, ale co nadělám, že? Když na to budu nadávat, stejně tím ničeho nedocílím, takže fakt, že svůj notebook dostanu až po prázdninách, se mnou nehne. (No fajn, jsem nasraná jak král Jiří VI. v Králově řeči, ale to není pointa a navíc, jsou Vánoce, že?).

Tradiční zkouknutí Lásky nebeské, hora cukroví, pohádky a očekávání večera, kdy přijde stromeček. No... nevím, co jiného k tomu říct.

Veselé Vánoce a Šťastný nový rok!

A nebuďte tak nabručení jako já, škodí to zdraví.


(A ne, žádný Vánoční program nechystám, mám rozbitý notebook. Co na tom záleží, že jsem viděla dalších tisíc filmů a seriálů a knížek, recenze budou až po tom. Teď plánuju přežití Vánoc, útěk do divočiny a rozjímání o existenci života.)

(Jo a k tomu novému vzhledu blog.cz - může mi to být šumák, vzhledem k tomu, že jsem teď indisponována a na internetu jsem jednou za století, ale přidávám se k těm, kteří s tím nejsou zrovna spokojeni. Ne, že bych šla někam vést nějakou rebélii, ale kdyby na blog.cz udělali nějakou možnost si to přepnout zpět na starý vzhled, nestěžovala bych si.)

Kdy se dá doufat v konec světa

21. prosince 2012 v 9:58 | Annie
Tak nějak jsem očekávala, že když je dneska ten dlouho očekávaný konec světa, začne ten den nějak speciálně. Přeci jenom na to čekám už nějaké tři roky, a každý rok to bylo "vždyť konec světa bude, až budu na střední" a pak "vždyť konec světa bude, až budu v druháku", a najednou PUF!, je to dneska.
No, nic zvláštního se nestalo, popeláři nám stále odvezli popelnice a všechno je pořád stejný.

Bohužel nemůžu radostně sledovat, jak z toho všeho šílí internet, jelikož se mi rozbil můj drahý notebook. Nebo jinak - nerozbil se, tak to říci nemůžu, jen už jel na poslední palivo a někdy v úterý to prostě už nezvládl, a potřebuje reinstalaci. Takže ho dostanu někdy v neděli zpátky úplně prázdný, a budu moct začít s obnovováním dat, yay.

Nejdřív jsem to snášela trochu těžko, to se přiznám :D. Ale tak aspoň si konečně shlédnu všechny ty postahované filmy, se ségrou pustíme mamce trilogii Pána prstenů, kterou podle všeho neviděla (barbar, ta moje matka), a taky se nemůžu dočkat na vánoční klasiku alá Láska nebeská.
To ale není všechno, protože tohle budou asi nejtěžší Vánoce, které zatím mám. Taťka je v nemocnici a na Vánoce doma nebude. Babička dneska přijede se zlomenou nohou. A Štědrý den s námi stráví uřvané šestileté sestřenky stále věřící na Ježíška. Jasně, jasně, je to hrozně pěkný, že věří, to jo. Ale ten klid bude pryč. Všude bude jen řev, řev a řev, a mě už teď z toho jde hlava kolem.

Do toho všeho taťku možná vyhodí z práce, a je to prostě teď složitý a opravdu bych o tom neměla psát, ale já se z té mizérie potřebuju někam vypsat, protože je mi z toho opravdu na nic. Mamka, která má teď práce až nad hlavu, se dokonce vyjádřila, že "Možná bude v pátek ten konec světa a bude klid".

Každopádně, stále jsem si na nějakých 99% jistá, že to všichni přežijeme ve zdraví, a když ne... good luck with survival! :D
Ehm, jo, to není vtipný.

(Mimochodem, literární deníček jde taky do kytek, protože očividně bez notebooku nenapíšu ani písmeno, jo a taky mě neuvěřitelně štve, že mám stále tolik knih a filmů k recenzování a NEMŮŽU TO SEPSAT, god damnit.)

Myslím, že to jde do háje

15. listopadu 2012 v 20:16 | Annie
Štve mě to. Neskutečně mě to štve. Ale nevidím nic reálného, co bych s tím mohla udělat.

Skoro nic nepřispívám. Když jo, tak jsou to nějaké kecy o psaní. Komentáře taky nic moc (já se nedivím). Už hodněkrát jsem měla náladu napsat zase nějaký super článek o psaní jako např. "Osm typů špatných postav", ale... nemám na to náladu. Nemám, nemám, nemám. Jde to všechno do háje.

Jsem zase nachcípaná. Blbá věc je, že jsem dočetla Homestuck, a teď čekám na update jako každý jiný fanoušek. Blah. Je to neskutečně FRUSTRUJÍCÍ.
Vážně, taky jsem přemýšlela, proč nikdo nechce číst Homestuck. Je to vážně jeden z nejlepších příběhů, který jsem kdy četla a měla tu čest poznat. A fanbase. Sice hodně lidí říká, že Homestuck má WORST FANBASE EVER, ale já si to nemyslím.
Kde jinde jste viděli ty nejúžasnější flashe na světě?
Kde jinde skládají fanoušci písničky o postavách?
Kde jinde fanoušci dabují fan komiksy na danou věc?
Kde jinde se nachází tak skvělé cosplaye?

Homestuck, dámy a pánové, vede ve všech žebříčkách. Pamatujete si, jak jsem sem dávala tu písničku? Je o Eridanovi, což je jeden z trollů z Homestucku, a jen tak mimochodem jedna z mých oblíbených postav.

Víte co... když tak o tom přemýšlím, asi sem brzy hodím další Homestuck článek. Cítím se na to. ROZHODNĚ K TOMU MUSÍM DOSTAT VÍC LIDÍ. HOMESTUCK SI TO ZASLOUŽÍ. :D


Než jsem se tu rozkecala o Homestucku jsem chtěla říct, že poslední dobou hodně kreslím. Fanarty na Homestuck! HAHAHAHAHAHAHA
Teď jsem si vzpomněla. Do nedávna jsem ještě neměla moc v lásce Roberta Patizóna, ale poslední dobou ho začínám mít ráda. V jednom interview se ho někdo zeptal: "Tak, Twilight končí. Docela smutný, že?" a Patizón s ďábelským úsměvem odpověděl: "PRO NĚ! >:D"
Vážně, někdo, kdo opovrhuje věcí, která ho udělala slavným, si zaslouží respekt.

Jo a ty Fanarty zveřejním. Nebojte.

Každopádně, přijde mi, že život jde poslední dobou hrozně rychle. Pamatujete si, jak jsem si kdysi dávno stěžovala na taneční? Zítra máme devátou lekci z deseti. A pak je ještě Věneček.
Prostě to hrozně rychle letí. Nevím, jestli jsem ohledně toho naštvaná, nebo ne. -_-
Chce to nějaký pěkný ADVENTURE!

Každopádně, opravdu tu očekávejte nějaký další článek o Homestucku. I FEEL LIKE IT.

A tak už tu máme listopad...

4. listopadu 2012 v 20:40 | Annie
Přijde mi, že ten čas hrozně letí. Vám ne? :D
Je to zvláštní, že už je tu listopad. I mamka říkala, že to hrozně rychle utíká. Hmmmm.

Původně jsem chtěla přidat nějaký smysuplný článek, opravdu chtěla, ale nemám na to čas. Tedy, mám, ale trávím ho z velkého procenta věcmi, které bych si měla nechat na potom (ehm... tumblr), a z malého procenta věcmi, které udělat musím (např. úkol z matiky, zápisy do čtenářského deníku... něco UŽITEČNÉHO, opravdu).

Och, musím se vám s něčím svěřit. Povedlo se mi mamku a taťku konvertovat na Whoviany. Ano, přesně tak! Teď celá rodina čekáme na Vánoční speciál a sakra, já jsem na sebe hrdá, že jsem k tomu mamku a taťku dostala! :D Navíc, moje
maminka učí na základce Angličtinu, a když jsou skupiny spojený nebo tak, tak hádejte, co jim pouští? Doctora Who s českými titulky :D. Takže brzy konvertuju i celou tuhle pitomou základku na Whoviany, jen se vsaďte. Muhehehe :D.

Jinak ale... ach jo. Celkově podzim má takovou melancholickou a depresivní atmosféru, nemám ho moc ráda. A tenhle školní rok opravdu začal divně. To, co se stalo v pondělí... no, raději už se o tom nezmíním. (Drahá Nova nám celý týden hlídkovala před vchodem, pffftfuj).

Začala jsem koukat na Supernatural, zatím se mi to docela líbí, mám za sebou první sérii. Taky jsem změnila design, tak nějak pomalu píšu, chystám nové projekty, kašlu na všechno, co mám dělat a život jde dál. Tedy kromě mého sociálního života. Nejvíc nových lidí potkávám právě v tanečních, zrovna minule jsme tancovali tango a kdo ho v tanečních absolvoval, nebo ví, jak se tancuje... no, tak ví. Velice intimní tanec :D. Takhle blízko se už asi k žádnýmu klukovi v životě nedostanu, tak bych si takových okamžiků měla cenit... :D

Každopádně, chtěla jsem v tomhle článku přidat ještě jednu písničku jedné velice talentované slečny, která tvoří fansongy na různé postavy z Homestucku. Jistě, bla bla bla, písničky na nějakej blbej komiks, kdo se stará, už vás slyším. Opravdu vás ale prosím, abyste si tuhle písničku poslechli. Je velice pěkná a má úžasný text, pokud aspoň trošku rozumíte anglicky, dáte mi za pravdu. (Celkově ta slečna má hezké písničky, a pokud taky hledáte něco na poslech, doporučuju celkově zadat do youtube Homestuck a najdete ráj :))

Nevím, jestli jsem sama, komu ten zpropadený blog.cz zase blbne a nezobrazuje videa, ale budiž, tady je odkaz na video
 
 

Reklama

PageRank ukazatel