Knihy

Terry Pratchett - Pohyblivé obrázky

14. prosince 2011 v 16:31 | Annieren
Všechno začalo v tajemném Holy Woodu - Svatém lese. Tam se zrodila myšlenka, a když pak alchymisté na Zeměploše objevili magii stříbrného plátna, roztočily se kamery, takže skřeti-malíři sebou museli skutečně hodit. Brzo se vynořili první mužské a ženské hvězdy a pustili se do boje se zlem a filmovou reklamou. Dejte si sáček brambůrků s sledujte natáčení světového trháku Střed proti Okraji - nejpodivnějšímu filmu z prostředí občanské války. Vášnivá sága lásky odehrávající se na pozadí šílícího světa! Budete žasnout! Vystupuje tisíc slonů!

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Třeba protože to je Zeměplocha? To je otázka :D.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Filmový trhák

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Natáčet

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Tak v Zeměploše je těžké něco takového určit, protože není nic bráno natolik vážně, abych se s nějakou postavou dokázala ztotožnit... :D
Ale tak dobrá. Hlavní hrdina je Viktor, líný student-mág, který radši pořád zůstává studentem, protože jako mág by musel vybírat střepy z jídla a tohle sem a tohle tam. Takže ano, je líný, ale kupodivu si drží dobrou fyzičku, aby ho některé úkony náhodou nestály tolik moc námahy. A co se nestane, tenhle Viktor se dostane do Pohyblivých obrázků, nové senzace vytvořené alchymisty, a do Holy Woodu! V knize se pak vyskytuje Ginger, dívka-herečka, Rambonid a další pár skvělých a úžasných trollů, ale ze všech nejlepší je prostě mluvící pes Gaspoda.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Tahle Zeměplocha patří rozhodně mezi ty nejlepší. Aspoň mě neuvěřitelně nadchla, parodovala skutečnou věc - dnešní filmařinu - a pan Aťsepicnu Kolík v této knize zase dokonale parodoval dnešní reklamy. Nebo ne parodoval, to byste museli číst, nedokážu pro to najít slovo. Ale krásně zpracované podprahové reklamy tam byly :D.
Tak či tak, tohle je zatím moje nejoblíbenější Zeměplocha. Příběhy o Mrakoplašovi a Dvoukvítkovi byly taky dobré, ale prostě si nemůžu pomoct, Pohyblivé obrázky mi přišly lepší.
Co ale říct těm, co neznají Zeměplochu? Ehm... ano, je to fantasy, ale ne úplně... typické. Spíš takové parodující. Musíte si to přečíst, abyste to pochopili.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Negativum? Hm... sakra, já nevím, co bych téhle Zeměploše vytkla. Tomu nemůžete vytknout nic, je to naprosto šílené, máklé, na hlavu, a to je na tom úžasné!

100%

Suzanne Collins - Hunger Games: Vražedná pomsta

4. prosince 2011 v 10:50 | Annieren
Jste hladoví po dalším strhujícím čtení? Napínavý příběh dobrodružství, útlaku a romantiky pokračuje! Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných. Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Pokračování, které jsem zhltla hned druhý den po přečtení první knihy! :D

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Začínající rebélie

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Vzdorovat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
V téhle knize se vyskytlo pár nových postav, mezi které patří takový Finnick (nebo jak se jmenuje), zrovna kterého jsem si docela oblíbila. Samozřejmě v knize boduje Katniss a Peeta, Hurikán tam nemá tolik prostoru, abych mohla říct, že ho mám ráda, ale pro mě v téhle knížce prostě nejvíc zabodoval Haymitch. Kéž by ho ve filmu hrál Robert Downey Jr... bylo by to úžasné :D.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Knížka byla stejně akční jako ta první, přičemž Collins nám ne a ne ukázat rozuzlení toho milostného trojúhelníku. Nepatřím ani do "týmu Hurikána" ani do "týmu Peety", já celou tuhle věc s týmy neuznávám, a je mi upřímně jedno, s kým skončí... no dobře, zase tak úplně jedno ne, ale Hurikán prostě nemá v knize tolik prostoru, abych si ho mohla úplně oblíbit.
V této knize konečně začínají Kraje vzdorovat, a bylo úžasné to číst, zase jsem to všechno úplně viděla před očima. Autorka to opět popisovala neskutečně reálně, takže jsem se do příběhu vcítila a ubíhalo mi to vcelku rychle.
Úplně nejvíc se mi líbila ta prostřední část knihy, ještě před 75. Hrami, kdy dokonce i obyvatelé Kapitulu začal konat rebélii, ale nejvíc mě dojala celá ta "rebélie Splátců". Prostě prostředek knihy!

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Knížka měla ze začátku pomalejší spád než ta první, ale to by mi ani tolik nevadilo. Trošku mě totiž z nějakého důvodu zklamal konec - neptejte se mě proč, já to nevím. Přišlo mi to takové zmatené, moc urychlené, a podle mého názoru by to chtělo prostě více rozepsat. Navíc mi to s tou rebélií začalo nebezpečně připomínat Ošklivé&Krásné - hlavní hrdinka je také dívka a kniha je také psána z první osoby. A jak začala ta "rebélie", prostě mi to přišlo stejně uspěchané jako v Krásných. Tečka.

90% - A jde se na poslední díl.

Suzanne Collins - Hunger Games: Aréna smrti

2. prosince 2011 v 23:10 | Annieren
Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hladové hry začínají... Dokázali byste přežít v divočině, když se všichni snaží o to, abyste nespatřili další úsvit? V troskách země, kdysi známé jako Severní Amerika, se rozkládá Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou a udržuje si jejich poslušnost tím, že je nutí, aby každý rok vysílaly jednoho chlapce a jednu dívku ve věku mezi dvanácti a osmnácti lety jako účastníky Hladových her boje na život a na smrt živě přenášeného televizí. Šestnáctiletá Katniss Everdeenová, která bydlí sama se svou matkou a mladší sestrou, považuje účast ve hrách za rozsudek smrti, když se nabízí jako dobrovolnice, aby nahradila svou sestru, jejíž jméno bylo vylosováno pro letošní ročník. Katniss se ale už v minulosti ocitla na pokraji smrti a je odbornicí na přežití. Aniž by chtěla, stává se soutěžící. Má-li však vyhrát, musí učinit řadu rozhodnutí, která staví přežití proti lidskosti a život proti lásce. Uznávaná spisovatelka Suzanne Collinsová, autorka Underworld Chronicles z žebříčku bestsellerů New York Times, představuje napínavé i filozofické, dobrodružné i romantické dílo zasazené do budoucnosti se zneklidňujícími paralelami k naší současnosti.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Na internetu jsem našla trailer na film, který vychází příští rok v březnu. A příběh mě natolik... zaujal, že jsem to musela přečíst. Nelitovala jsem.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Hladové hry (doufám, že to nevadí, ale přesně to na to sedí - možná by šlo ještě "zvrácené hry").

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Přežít

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Postavy v této knize jsou všechny naprosto senzační. Samozřejmě Katniss jako hlavní hrdinka byla skvělá, jak si postupně během "her" uvědomila tu zvrácenost celého Kapitulu, toho, co dělají, aby udrželi Kraje "pod latí". Peety mi bylo někdy až líto - hlavně na konci. Všechno to, co probíhalo v aréně mezi ním a Katniss bylo... zajímavé - zajímavé pozorovat, nevím, jak to tady zformulovat. Ten jejich vztah je prostě zvláštní.
Tak či tak, všichni ostatní účastníci byli... prostě uvěřitelní (trošku mi pak ta jejich zvrácenost připomněla "Pána much", ale co už). Musím se ale přiznat, že nejvíc za celou knihu mě dojala postava Routy. Kdo četl, ten ví. To díky ní začala Katniss odsuzovat metody Kapitulu, ne se jen snažít přežít... a celý její osud mě prostě dohnal až k pláči.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Knížku jsem přečetla za dnešek. Je to čtivé, neodlepila jsem se od toho, vážně. Mám ráda, když čtu a celé se mi to v hlavě zobrazuje jako film - prostě se od toho nemůžu odtrhnout. A celá kniha je napsaná zvláštním způsobem, kdy všech postav litujeme, zadržujeme dech při krvavých střetech, a já jsem dokonce při té knížce a její reálnosti párkrát skoro brečela. Ať už jde o moment na začátku, kdy vyberou Prim a Katniss se s tím nehodlá smířit, nebo samotný osud Routy. Autorka to celé popisuje tak chladně, reálně, uvěřitelně, že jsem to prostě všechno viděla před sebou... a celkový vjem byl tím pádem hodně intenzivní.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Knížka měla rychlý spád, a rozhodně bych nelitovala, kdyby autorka vyplýtvala více času na "přípravu k hrám". Ale toho ani tak nelituju, neberu to jako negativum, knížka je i bez toho naprosto skvěle čtivá a rychlost běhu děje je naprosto perfektní.

100%
Knížku rozhodně doporučuju. A já jdu na další díly.

Catherine Fisherová - Sapphique

12. listopadu 2011 v 9:59 | Annieren
Finnovi se podařilo uprchnout z temného vězení jménem Inkarceron, ale musel tam zanechat své nejbližší přátele, přísežného bratra Keira a dívku Attiu. Jeho nárok na trůn Říše se zdá nezpochybnitelný - až do chvíle, kdy vystoupí neznámý Uchazeč, který jako by mu z oka vypadl, a za dědice se prohlásí sám. Finn si stále pamatuje jen život ve vězení, mučí ho sny a nejistota. Kým vlastně je?
Claudia a její učitel Jared tuší, že osvobození Finna bylo jen prvním krokem na dlouhé cestě plné intrik a nebezpečí. Královna Sia se o svou moc nehodlá dělit a k tomu, aby se Finna a Claudie zbavila, použije jakýchkoli prostředků. Ze všeho nejvíc touží navždy zničit spojení mezi královstvím a vězením, ale netuší, že Inkarceron, myslící stvoření, má svůj vlastní plán na konečný Únik. Jakou roli ve všem sehraje tajemný Sapphique a jeho dračí rukavice?
(anotace na přebalu knihy)

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Poslední dobou čtu čtu jenom samá pokračování...

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Vnitřní válka

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Odkrýt

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Tak, mé sympatie ke Správcovi zde trošku klesly, protože v celé knize se řeší jedna věc - a to je Sapphique. Ten, co unikl, aspoň tak jsem to pochopila. Doteď si nejsem jistá, jestli jsem to správně pochopila, protože v knížce je to všechno neuvěřitelně složité.
Tak či tak, zpracování postav se mi v druhém dílu líbilo více než v prvním. V téhle knize se v okruhu hlavních postav nenachází jediná skutečně dobromyslná postava - možná tak Jared, jak se ukáže na konci, jinak ale Catherine Fisherová důkladně nechává vyplavat na povrch nešvary všech postav. Finnovo řečnické umění, kdy umí každého přesvědčit přesně o tom, o čem chce, Claudiina povaha přeci jenom trochu zděděná po otci, Keirovo sobectví... hm, Attia byla možná taky jedna z mála hodných postav. Sice taky provedla pár "neřestí", ale v její povaze nebyla ukázána žádná větší skulinka.
A tak se bojím, že musím říct, že nevím, s kým bych se tady ztotožnila. Tentokrát by to možná bylo trochu od každé z hlavních postav...

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Jak už jsem psala, opravdu se mi líbilo, jak si autorka pohrávala s povahami postav a ukazovala nám jejich stinné stránky. Také se to dobře četlo, rychle to ubíhalo a nemohla jsem se od knížky odtrhnout. No, přečetla jsem jí za dva dny, protože jsme měli v pátek ve škole dva suply za sebou a já tím pádem neměla co dělat... :)

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Nebrala bych to úplně jako negativum, ale musím říct, že celá ta postava Sapphiqua pro mě zůstává jednou velkou záhadou. A celkově i ten konec byl takový... zvláštní. Hodně zvláštní. Jsem z toho taková rozčarovaná, a nevím, co si o tom mám myslet - ale ne, že by to bylo nějak odfláknuté nebo tak, to rozhodně ne, jen je to prostě celé takové... složité, pozoruhodné, bizarní. Pokud jste to četli, možná víte, o čem mluvím.
Ale jak říkala moje kamarádka, která to taky četla - nejlepší byl stejně první díl ;).

George R. R. Martin - Střet králů (kniha druhá)

6. listopadu 2011 v 18:20 | Annieren
Čas zešílel. Deset let dlouhé léto pokoje a hojnosti se blíží ke konci, a jako zuřivá bestie se neodvratně blíží krutá, mrazivá zima. Dva mocní muži - král Robert Baratheon a lord Eddard Stark - kteří třímali žezlo moci v časech nuceného míru, jsou mrtví.
Zatímco oblohu protíná znamení zkázy - kometa barvy krve a plamene - o moc nad rozdělenou říší bojuje šest frakcí. Eddarův syn Robb byl korunován za Krále severu. Na jihu vládne domnělý následník trůnu Joffrey Baratheon, oběť intrik dvořanů v Králově přístavišti. O trůn usilují také dva Robertovi bratři a ke starému způsobu dobývání se rovněž vrací v nemilost upadlý rod Železných mužů. V bitvě o světadíl riskuje svou existenci i exilová královna, Matka draků. A na severu se muži Noční hlídky vydávají do krutých končin za Zeď, aby se vypořádali s divokými a Jinými, co tam přebývají.
Na pozadí krvesmilstva a bratrovraždy, alchymie a válek lze cenu slávy měřit jen krví. A chuť vítězství mohou poznat pouze muži a ženy z té nejtvrdší oceli... a s tím nejtvrdším srdcem. Protože - když se střetnou králové - chvěje se celá říše. (anotace)


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
To už snad ani nemusím odpovídat, nebo ano? No, protože jsem chtěla pokračování, no...

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Nečekané zvraty

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Rozřešit

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Upřímně, v téhle knížce mi bylo hodně líto Sansy. Opravdu hodně líto. Pitomý Joffrey, neměla se za něj chtít vdávat, když byla ještě naivní... taky mi začalo být trochu líto Theona, Aša je hrozná mrcha. Dobře, za polovinu toho všeho si může sám, neměl táhnout na Zimohrad (ajajaj, spoiler jak vyšitý), ale stjeně mi ho bylo líto.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Příběh jde tentokrát rychleji než v Hrách o trůny, a opět se ukazuje, jak je George R. R. Martin mistr překvapení. Když už si myslím, že bitva nějak dopadla a kupodivu se za to raduju, najednou přijde nečekaný, nečekaný zvrat. Zničehonic, jako blesk při suchu... prostě tak. Také pana Martina obdivuju za to, jak dokáže vést tolik příběhových linek. Daenerys, Arya, Tyrion, Catelyn, Jon, Sansa, Bran... jo, jo, Bran! Na konci knížky jsem byla hrozně šťastná, bylo mi líto Catelyn, ale Bran si to konečně uvědomil, a proto jsem byla šťastná.
Ale ohledně Brana se opět objevuje pár krásných překvapení. A za polovinu z nich může ten pitomec Theon.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Co mi vadilo? Hm, hm... vlastně ani nevím. Občas mi vadila Catelyn, protože se chovala hrozně pitomě, ale to spíš v první knize, tady ani moc ne. Nemám tady co vytknout.

Scott Westerfeld - Leviatan

30. září 2011 v 16:35 | Annie-chan
První svazek nesmírně napínavé nové série pro mladé dospělé. Odehrává se v alternativní steampunkové minulosti, v níž je svět rozdělen na Industriály, kteří ovládají ohromné parní pochodující válečné stroje, a Darwinisty, jejichž hybridní "potvůrky" fungují jako vzducholodi, parní vlaky, válečné lodi i ponorky. Příběh se odehrává těsně před první světovou válkou. Alex, utajený levoboček nedávno zavražděného arcivévody Františka Ferdinanda, prchá před strýcem Františkem Josefem, který ho chce zavraždit, do Švýcarska a tam se s eznámí s Deryn, skotskou dívkou, která se v převleku za chlapce stane kadetem na válečné vzducholodi Leviatan, ohromném ekosystému složeném z velryb, netopýrů, včel, šestinohých psů závislých na vodíku a všelijakých jiných potvor, díky níž je neporazitelná.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Ehm... částečně to bylo kvůli tomu, že to bylo steampunkové. Počkat! Spíš to bylo jenom proto. No, a taky je pěkná obálka.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Začínající válka

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Létat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Samozřejmě že s Deryn! Jen se na ní, na chudinku, podívejte, musí se převlékat za kluka, aby mohla dělat to, co jí baví. V tom je viktoriánská doba opravdu trochu krutá, tou diskriminací žen. Ale podívejme se pak třeba na tu doktorku. To byla žena, darwinovec, a taky to někam dotáhla... hm, další postavy... Alek. Ze začátku mi připadal jako protivný, rozmazlený kluk, ale ke konci jsem ho začínala mít ráda. Volger a Kopp (nebo jak se jmenoval) byli ale k nezaplacení! Úžasné postavy.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Obálka je opravdu nádherná, stejně jako mapka, kterou najdeme hned na začátku i na konci knihy. I ilustrace uvnitř knihy jsou pěkné, i když by možná bylo dobré vydat verzi bez nich (a také bez toho protivného jedna a půl řádkování). Teď ale ke knize - příběh je to opravdu pěkný. Náš svět na pokraji první světové války, ale rozdělený na Industriály - "ty se stroji" - a na Darwinovce - ty s "kříženci zvířat". Tenhle nápad mě opravdu nadchnul a moc se těším na další díl.
Konec byl rozhodně zajímavý.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
1,5 řádkování! Bože, to nesnáším. Když jsem to četla, došlo mi, že je to myšleno jako knížka pro děti (od desíti let, jak uvádí obálka), protože ty obrázky a řádkování, to byl prostě důkaz na entou. Ale i já jsem si to s chutí přečetla, bavilo mě to. Akorát párkrát chyba v překladu - Deryn se vydávala za kluka a párkrát jako kluk nemluvila, říkala "dělala" místo "dělal" a podobně. Ale fajn, to se dá přežít. Ohledně dětské naivity, možná by do toho chtělo "vlít" trošku víc temnoty, ale to už by to pak asi nemohla být kniha pro děti... jo, a hádky Deryn a Aleka o Industriálech a Darwinovcích byly taky trošku přehnané, prostě to bylo také dětinské. Představte si české teenagery, jak se hádají s těmi anglickými, že Česko je hezčí země. Ale možná tohle zaujetí je jenom dobou, no... no nic. To jsou opravdu takové nesmyslné detaily.
Sečteno a podtrženo, kniha nemá nic tak hrozného, co by stálo za kritizování :D. Vlastně je to opravdu pěkná knížka, i když místy trochu dětinská. Ale mě bavila.

Catherine Fisherová - Inkarceron

15. září 2011 v 19:11 | Annie-chan
Inkarceron - futuristické vězení ukryté neznámo kde. Temný, divoký svět, v němž přežívají potomci původních vězňů a platí právo silnějšího. Inkarceron má dvě tváře - je uměle vyrobeným stvořením s vlastní inteligencí, ale zároveň v sobě uchovává středověký labyrint plný kobek, řetězů a tmavých chodeb. Mladého vězně Finna pronásledují vidiny předchozího života, které naznačují, že se narozdíl od ostatních v krutém vězení nenarodil.
Ve světě Venku žije Claudia, dcera správce Inkarceronu. I ona je vězenkyní - jí i celou společnost svazuje Doba, uměle udržovaná minulost bez techniky a pokroku. Navíc se má za pár dní provdat za nenáviděného prince. O Inkarceronu slýchala jen legendy... avšak v jednom okamžiku se Finnovi a Claudii podaří objevit tajemný přístroj, skrze který spolu mohou mluvit. A tak se zrodí plán na Finnův útěk... (anotace na přebalu knihy)

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Protože na ní bylo hodně dobrých ohlasů.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Neproveditelný útěk

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Utéct

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Postavy v téhle knize jsou úžasné. Samozřejmě Claudia a Attia, jako jediné ženské postavy, byly moje oblíbenkyně, ale mou úplně nejoblíbější postavou se stal samotný Správce. Protože to je neuvěřitelně krásně komplikovaná postava.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Ze začátku mě to tak nějak bavilo, ale nebylo to ono. Jak jsem se ale čím dál víc dostávala do příběhu, přicházel jeden zvrat za druhým a já se nestačila divit. Byla jsem ohromená. Šokovaná. Informace, které vyšly na povrch, mě opravdu... děsily. Zvlášť jedna z těch posledních.
Těším se na další díl, Sapphique, protože když nyní vím, o koho jde... takový úžasný pocit ohledně toho mám.
Takže nejvíc mě oslovilo pracování s příběhem. A samotný příběh. Je to prostě originální.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Na knížce mi trošku vadil ten rozjezd, ne že by byl zdlouhavý, ale prostě... mě tolik nebavil. Ale jak se Finn a jeho banda (tohle vyjádření ignorujte) dali na útěk a Claudia se ehm-ehm někam vloupala, příběh nabral grády a mě to začalo bavit :D.
Takže knížku rozhodně doporučuju.

Stieg Larsson - Muži, kteří nenávidí ženy

30. srpna 2011 v 12:00 | Annie-chan
Přednastavený článek.

Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, mladou svéhlavou ženou, nepřekonatelnou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Blomkvist a Salanderová tvoří neobvyklý pár, ale dokonalý tým. Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii. Trilogie Milénium nové hvězdy švédské kriminální literatury Stiega Larssona sklidila ihned po svém vydání mimořádný úspěch u čtenářů i kritiky. (obal knihy)

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Musím být trapná, protože tuhle knihu jsem přečetla už v červenci a stále tu není recenze. *sigh*
Knihu jsem si vybrala na zabití dlouhé chvíle. Tedy, v knihkupectví k narozeninám (a svátku). Všechny tři díly jednou ranou.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Napínavé pátrání

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Vypátrat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
S postavami v téhle knize je to něco úžasného. Kdo četl, ví. Jsou tak skutečné, úžasně popsané, dechberoucí, prostě... jinak to popsat ani nejde. Lisbeth Salanderová - kapitola sama o sobě. Nejúžanější a nejpropracovanější postava, se kterou jsem se kdy měla tu čest setkat (ano, setkat).

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Postavy? Popisy? Děj?
Bichle je to opravdu tlustá, pro začínající čtenáře nedoporučováno. Možná, že když to budete číst, nebude vás to bavit. Některé to prostě nezaujme.
Já se přiznám, kniha mě dostala hned při prologu.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Co mi vadilo? No, ne úplně vadilo, ale vyvrcholení mě tolik nepřekvapilo, jako to bylo u jiných detektivek. Překvapilo, ale ne tolik. Nicméně to nepovažuju za tak velké negativum. Dojem z celé knihy mám... hluboký.
Bezbochyby jedna z nejúžasnějších knih, kterou jsem kdy četla. Čest Stiegu Larssonovi... ach jo, kéž by stihl napsat ještě něco dalšího...

George R. R. Martin - Střet králů (kniha první)

29. srpna 2011 v 11:28 | Annie-chan
Čas zešílel. Deset let dlouhé léto pokoje a hojnosti se blíží ke konci, a jako zuřivá bestie se neodvratně blíží krutá, mrazivá zima. Dva mocní muži - král Robert Baratheon a lord Eddard Stark - kteří třímali žezlo moci v časech nuceného míru, jsou mrtví.
Zatímco oblohu protíná znamení zkázy - kometa barvy krve a plamene - o moc nad rozdělenou říší bojuje šest frakcí. Eddarův syn Robb byl korunován za Krále severu. Na jihu vládne domnělý následník trůnu Joffrey Baratheon, oběť intrik dvořanů v Králově přístavišti. O trůn usilují také dva Robertovi bratři a ke starému způsobu dobývání se rovněž vrací v nemilost upadlý rod Železných mužů. V bitvě o světadíl riskuje svou existenci i exilová královna, Matka draků. A na severu se muži Noční hlídky vydávají do krutých končin za Zeď, aby se vypořádali s divokými a Jinými, co tam přebývají.
Na pozadí krvesmilstva a bratrovraždy, alchymie a válek lze cenu slávy měřit jen krví. A chuť vítězství mohou poznat pouze muži a ženy z té nejtvrdší oceli... a s tím nejtvrdším srdcem. Protože - když se střetnou králové - chvěje se celá říše. (anotace)

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Protože jsem četla Hru o trůny a pokračovat bylo logické :D. Ale taky jsem to přečetla ještě minulý měsíc. BLASHEMY!

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Zbytečná válka

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Válčit

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
V téhle knize už bylo více Aryi, takže jsem byla... šťastná. Naproti tomu jsem si zase hodně oblíbila Daenerys a mrzelo mě, že už tu nemá tolik kapitol, jako předtím. Snad se to v druhém dílu Střetu králů změní, protože ten jsem ještě nepřelouskala (páč číst z počítače je opravdu namáhavý). Taky mě tu ale hodně štval Jon. Jone, od Noční hlídky se neutíká! Ty ty ty!

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Putování Aryi. Vlastě jsem hodně zvědavá, jak to s ní dopadne. Skončila s Gendrym, kterého si pamatujeme už z prvního dílu, a několika dalšími "potencionálními rekruty" do Noční hlídky. Ale pak se to s ní vyvine vážně zajímavě... no, to je jedno. Jak jsem psala, trošku mě mrzela absence kapitol Daenerys. V tomto dílu se totiž dozvídáme víc o seru Jorahovi, a to bylo vážně zajímavé.
Co dál říct... Sansa nám tu konečně vidí pravdu. Pokud vím, v tomhle díle se nám i představuje Theon se svými kapitolami. Musím říct, že jsem ho po přečtení přestala tolik nenávidět a dokonce mi ho začínalo být líto. No co, Aša je mrcha.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Theon! Aspoň ze začátku, když jsem zjistila, že bude mít vlastní kapitoly. Byla jsem z toho vážně naštvaná, ale po jeho setkání se sestřičkou už mi ho začínalo být líto :D.
A taky mě štvala Catelyn. Jako v předchozím díle. A trochu i Bran, protože už chci, aby mu to konečně došlooo..!

George R. R. Martin - Hra o trůny (kniha druhá)

29. srpna 2011 v 11:18 | Annie-chan
Druhá část prvního dílu heroické fantasy, která se odehrává mezi statečnými rytíři , mocnými čaroději, draky, zlovlky, čarostromy… Hlavním hrdinou knihy je rodina lorda Starka, vládce na Severu, kterého jeho přítel a král Robert pověří hodností pobočníka trůnu. Stark se po příchodu na jih dostane do sítí intrik a zrady. Aby toho nebylo málo, dospěl na jihu poslední syn šíleného Dračího krále, kterého zabil Robert, a snuje pomstu. Na severu se houfují vojska nemrtvých, která čekají jen na to, až odejde léto a přijde zima. (anotace)

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Proč asi, třeba protože jsem přečetla první část této knihy?
Taky jsem tohle četla už asi před měsícem. Jen jsem byla líná to sem přidat, chjo...

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Nebezpečné intriky

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Zradit

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Tak tady to platí z první části knihy - Arya. Pak Jon, Tyrion... a v této části knihy ohromně boduje Daenerys. To platí i pro ty, co viděli seriál - závěrečná scéna celé této knihy je prostě... epicky epická.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Zase to, že to bylo realistické. Když nepočítám draky. Ale teď myslím "realistické" jako chování. Malíčkova zrada. Smrt jedné z hlavních postav, což zřejmě nikdo neočekával (ani já ne - bohové, na tuhle podpásovku od Martina nezapomenu!).
Něco, co celou tuhle knihu udělalo fantastickou.
Och, samozřejmě, Daenerys. A JEJÍ EPICKÁ ZÁVĚREČNÁ SCÉNA!

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Negativum?... já ani nevím.
Linie Catelyn Stark mě po nějaké době začala unavovat. Ta Branova trochu taky, i když tam byl Hodor. Chtěla jsem víc Aryi. Toho se mi později dostalo.
Taky se musím přiznat, že jsem ze začátku nesnášela Sansu - no, tedy, komu by ta její posedlost Joffejíčkem nevadila. Naštěstí pak ale HODNĚ změnila názor, a tím i já ten svůj na ní.
 
 

Reklama

PageRank ukazatel