Knihy

Garth Nix - Lirael

1. března 2012 v 18:00 | Annieren
Matka ji opustila, o otci netuší vůbec nic. Žije s rozvětveným clayrským společenstvím v obrovském komplexu jejich ledovce, nikdy se ale necítila jako jedna z nich. Touží po Zraku - vrozené schopnosti všech Clayr zřít budoucnost, touží stát se tím, čím není - pravou dcerou Clayrů. Přesto se osud Starého království ocitá v jejích rukou. Byla předurčena, aby se ujala nebezpečného úkolu - musí odvrátit sílící moc skrytého zla, jež se znovu chystá převzít vládu nad královstvím. Potkává prince Sametha, příslušníka abhorsenského královského rodu, který se rovněž vzpírá odkazu předků, a jejich cesty se spojují…

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Ou, neměla jsem co číst a našla jsem v to knihovně, plus jsem četla první díl.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Hledání osudu

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Stezka

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Lirael. Jak poznamenala jedna moje kamarádka, která knihu taky četla, je to prostě postava, se kterou bude soucítit spoustu samotářských duší, protože je úplně stejná a my se spolu s ní můžeme vydat za dobrodružstvím. Lirael je odtažitá, nemluvná, možná trochu i stydlivá a cítí se méněcenná mezi ostatními Clayrami, protože se u ní dosud neobjevil Zrak, schopnost zřít budoucnost, třebaže tato schopnost se objevuje asi v devíti letech.
Co Sam? No, nebyl špatný. Ne, že by mě jeho postava tak zaujala, ale jeho charakter nebyl špatný.
Ale Macek! Podle konce Sabriel bych neřekla, že se vrátí, ale vrátil se a z toho jsem asi nejvíc šťastná :D!

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Svět. Garth Nix možná vytvořil svět se dvěma stranami - ten magický a ten, který je podobný našemu - přesto ale má uvnitř sebe neuvěřitelné kouzlo. Výsada, magie, nekromanti, zvonky a píšťaly, cesty do Smrti - miluju to. Nevypadá to jako "krutý" svět plný rasové nenávisti a tak dále, ale je magický, čarovný a kouzelný. Prostě... to se nedá popsat.
Postavy. Jak jsem psala, dá se s nimi skvěle soucítit a budete je mít velmi rádi, a to se ještě ke všemu vrací Sabriel i Prubíř! Ano, tato kniha je druhý díl trilogie, takže pozor.
Příběh. Zvrat na konci mě totálně překvapil a celkově byla dějová linka milá a příjemná, stejně jako svět, ve kterém se odehrával - prostě to má v sobě jakési zvláští kouzlo. Které se mi moc líbilo.
Tak či tak, tahle kniha dokázala to, že jsem se od ní nemohla odtrhnout, což neumí každá, a navíc - Volí si stezku chodec, nebo stezka chodce?

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Tak mnozí kritizují rozvláčnost, že příběh knihy by se dal shrnout na mnohem méně stránek a bla bla bla. No, je to pravda, ale mě zrovna tohle nevadilo. Mě spíš občas vadilo chování postav - ano, byly reálné, ale možná až příliš. Příliš se poddávali zoufalství, strachu, příliš brzy to vzdávali. Come on, já mám ráda nebojácný hrdiny, ne ty sraby, jakými jsme doopravdy :D.
Tak či tak, i po přečtení této knihy zůstává Sabriel, první díl, mým oblíbeným dílem trilogie. Ještě se uvidí u dalšího dílu.

85%

Niccolo Machiavelli - Vladař

28. února 2012 v 18:41 | Annieren
Jednoznačně formulované rady, jak má postupovat panovník, chce-li být úspěšný a dobře vládnout své zemi.
Jakým způsobem se dá vláda získat? Jak si moc udržet a neztratit ji?
Machiavelli tento spis věnoval na začátku 16. století Lorenzovi Medicejskému, který v té době vládl Florencii a byl autorovým blízkým přítelem i nadějí ve světlejší budoucnost roztříštěné Itálie.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Přiznám se, poprvé jsem se s osobností jménem Machiavelli seznámila v Hetálii, a poté v sérii knížek "Tajemství nesmrtelného Nicholase Flamela", kde vystupoval jako takový záporák-nezáporák. Už v knihách byl zajímavý, nebyl úplně zlý, ale samozřejmě jsem ho nemohla mít úplně ráda, když tam byl vypsán jako záporná postava. No ale pak jsem začala hrát Assassin's Creed a všechno se změnilo. Osobnost jménem Niccolo Machiavelli mě velmi zaujala, a když už jsme jeho Vladaře začali probírat i při literatuře, rozhodla jsem se a knihu si půjčila.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Pragmatické rady

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Vládnout

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Otázku vynechávám.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Už v Assassínech je v popisu jeho postavy napsáno, že Machiavelli nebyl zrovna člověk věřící v dobro lidí. Vlastně vyjádřil myšlenku, že všichni lidé jsou v nitru zlí, a záleží jen na nich, jak "moc" toto zlo uvolní.
Je to vidět i v této knize. Radí Lorenzovi Medicejskému, jak vládnout, a obnovuje Petrarcovu snahu o sjednocení Itálie, avšak ani jedno z toho mu moc nevyjde. Přesto se tyto rady čtou dodnes a věřím, že jsou i využívány.
Zajímavé rozhodně byly kapitoly o vojsku. Nájemné? Ne. Půjčené? Ještě horší. Podle něj toto byl hlavní problém Itálie, a proto nebyla ve válkách tak úspěšná, jak by mohla být. Ó, jak tam opěvoval Cesara Borgiu. Chm.
Celkem šílené taky bylo, jak psal o jednom ze šlechticů, který se stal vládcem tak, že zavraždil svého "adoptivního" strýce i jeho věrné při původně přátelském posezení a večeři.
Co říct. Machiavelli radí, jak vládnout pevnou rukou. Až teď jsem si vzpomněla na Alexandreis, který měl ve středověku sloužit stejnému účelu, ale Češi ho neměli rádi. Zajímalo by mě, jaký měli názor na tuto osobnost pozdní italské renesance, jestli tedy vůbec nějaký měli...

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Ou, to se nedá říct. Pokud věříte v dobro lidí a nechutí se vám myšlenka krutě trestat či zabíjet ty, kteří vám jako vládci odporují, abyste měli klid, a věříte na pohádkové království plné jednorozčců a mořských pan... jakože jste o této knize nikdy neslyšeli.

95%

J. R. R. Tolkien - List od Nimrala a jiné příběhy

27. února 2012 v 17:29 | Annieren
Tolkien zasvětil svůj život vytvářením Středozemě; krom Hobita, Pána prstenů a Silmarillionu se k ní váže i řada jiných příběhů. Mezi ně patří i Příhody Toma Bombadila, cyklus básní a písní o této tajemné bytosti. Součástí svazku je ale i několik povídek, které vznikaly vedle středozemského cyklu - Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné, List od Nimrala a Tulák Rover.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Dostala jsem jí k Vánocům. Sice jsem si jí nepřála, ale proč ne, je to Tolkien, ten vždycky potěší.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Pohádkové příběhy

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Vyprávět

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
To se tady v této knize nedá říct.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Rozhodla jsem se každý příběh ohodnotit zvlášť, aby to bylo... sjednocené.
Sedlák Jiljí z Oujezda: Sice taková klasická pohádka o sedlákovi, který jde na draka, ale jak říká náš profesor Češtiny - Češi mají prostě v povaze, že fandí víc těm "venkovanům" než vysoké šlechtě. I mě se tenhle příběh líbil, vtipná pohádka, dá se říci.
Příhody Toma Bombadila: Některé z nich jsou psané Bilbem a Samem, jak Tolkien uvedl, a proč ne, vždyť se s ním setkali :). Tom Bombadil byl zvláštní postavou už v knihách a v těchto básních s dějem - tedy ne zrovna typickou poezií - se o něm zrovna taky moc nedozvíme, pokud jste to čekali, ale je to opět pohádkové, pěkné, libivé.
Kovář z Velké Lesné - Tenhle příběh mě zaujal spíš popisy než dějem.
List od Nimrala - To byl nejhezčí příběh z celé knihy. Dojemný, o Nimralově stromu, který nikdy ve skutečnosti nebyl namalován, ale který stejně existoval.
Tulák Rover - Rozepře mezi kouzelníky. To je úžasná věc.
Celkově jsou tyto pohádky velmi pěkné, pokud se chcete odreagovat a nehledáte náročnější četbu. Ponořte se do příběhů Středozemě a odreagujte se :).

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Sedlák Jiljí z Oujezda: Hm. Popravdě nemám co vytknout, tenhle příběh je prostě krásně sarkastický a trochu i výsměšný, ale snad ta délka...
Příhody Toma Bombadila: Jen jsem to prolétla.
Kovář z Velké Lesné - Tenhle se mi snad z celé knihy líbil nejmíň. Trošku... magorie.
List od Nimrala - Nemám co vytknout.
Tulák Rover - Uff. Stejně jako u Kováře, trochu moc magorie, na můj vkus. Samozřejmě, někomu se to může líbit, ale moje představivost je spíš racioální než... dětská. Tak proto.
Celkově, u nějakých těchhle pohádek mi vadila překombinovanost. A některé na mě prostě byly moc.

75%

George R. R. Martin - Hostina pro vrány

27. ledna 2012 v 19:03 | Annieren

Po staletích krutých zápasů a osudových zrad se sedm mocností vládnoucích jedné říši navzájem zdecimovalo natolik, že jim nezbývá než nyní žít v tísnivém příměří. Nebo to tak alespoň vypadá... Pár jedinců si stále ještě dělá nárok na kdysi zoufale žádaný "Železný trůn\", ale jsou příliš slabí nebo vzdálení, než aby se jim to mohlo podařit. Válka, která zuřila tak dlouho, strávila sama sebe... Avšak jako v dohře jakéhokoli vrcholného zápasu netrvá dlouho, a začnou shromažďovat zrádci, psanci, odpadlíci a mrchožrouti, hašteřící se nad kostmi mrtvých a nad kořistí přeživších. S tím, jak se lidské vrány slétají ke své hostině z popele, se v Sedmi královstvích rodí nové intriky a vznikají nebezpečné aliance, zatímco ze zlověstného soumraku minulých zápasů a chaosu se vynořují překvapivé postavy. Je to čas, kdy se moudří a ctižádostiví, ale i zrádní a silní snaží pomocí svých schopností, moci a magie přežít kruté a strašlivé časy, jež nastaly. Je to čas, kdy se lidé prostí i urození, bojovníci i čarodějové, úkladní vrazi i mudrcové dávají dohromady a snaží se bojovat o své místo na zemi a své životy. Protože na hostině pro vrány je mnoho hostí - ale jen pár jich nakonec přežije.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Pokračování ságy Píseň ledu a ohně, přičemž překlad Tance s draky se snad rychle blíží.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Hroutící se království

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Intrikovat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
V tomto díle se autor zaměřil na zcela jiné postavy, než doposud. Mohli jsme si tak přečíst příběh z pohledu Dornské princezny, několika Greyjojových, Brienne a dokonce i takové Cersei. Bohužel naše milované postavy - Tyrion (který zrovna provedl něco nečekaně nečekaného, že jsem chtěla vědět, co s ním bude dál), Daenerys, Jon Sníh - všechny zmizeli. Žádná zmínka až d Tance s draky. A dějová linka nových postav byla... ne, že by byla špatná, ale nebyla... čtivá. Cersei mě hrozně štvala, všechny podezřívala, a ještě se chovala jak absolutní blbka. Fakt jsem ráda, že dopadla tak, jak dopadla. Příběh ze strany Brienne nebyl nijak špatný, ale ne tak čtivý. Jaime, Arya a Sansa to zachraňovali, ale těchto dvou Starkových děvčat - přičemž obě se museli vzdát svých identit - tam je opravdu málo. Takže tyhle tři postavy jsem měla z celé knihy nejradši.
A nejmíň? CERSEI. Blbá Cersei.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
No tak co, rozhodně je tam opět skvělý příběh. Intriky a tak dále a tak dále. Hlavně Aryina cesta mě teď hodně, hodně zajímá. Taktéž Sansa. A samozřejmě vás opět čeká pár momentů, při kterých překvapeně vytřeštíte oči. V tom je pan Martin mistr.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Hostina pro vrány nabývá po Bouři mečů zase pomalejší tempo, a nemůžu říct, že je to úplně dobře. Knížka už jsem nehltala takovou rychlostí, jako její předchozí díly. Příběh mořských lordů a Dornů mě pramálo zajímal. Chtěla jsem Tyriona a ostatní známé postavy, a ne... tyhle!
Podle mě zatím nejslabší díl sgy.

70%

George R. R. Martin - Bouře mečů

23. ledna 2012 v 16:35 | Annieren
Z pěti uchazečů o trůn je jeden mrtvý, další upadli v nemilost, a boj, v němž jsou bez skrupulí uzavírána nová spojenectví a rušena stará, zuří nemilosrdně dál. Moc rodu Lannisterů hrozivě sílí, avšak Tyrion trpí stále většími ústrky od své intrikánské sestry, krutého otce i zkaženého sadistického synovce. Robb Stark je nucen bránit mladé království proti zuřivosti Greyjoyů, kteří si chtějí Sever zabrat pro sebe. Divocí vytáhli zpoza Zdi a spolu s nimi nabývají na síle Jiní. O celý kontinent dál se vydává na válečné tažení Daenerys a její draci nebezpečně rostou.Každý podniká odhodlanou výpravu za své vítězství, a všichni dohromady halí svět do temné bouře mečů, která je však pouhou dětskou šarvátkou ve srovnání s válkou mezi silami dobra a zla, jejíž hrozba se blíží...

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Popravdě, Bouři mečů už jsem dlouho měla rozečtenou na počítači, ale mě se to z toho prostě čte blbě, a jednou se tak potuluju v knihovně a co neuvidím - knížku, která je snad neustále půjčená, Bouři mečů samozřejmě. A nyní tam byla, a čekala přímo na mě.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Bouřící válka

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Zavraždit

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Tenhle díl byl vynikající v tom, že každá postava byla něčím zajímavá a nenudila. Jediný, kdo mě v tomto dílu zklamal, byla Daenerys. Ale Arya, Sansa, Malíček, Davos, Jon Sníh, Robb, Brienne, Jaime...
Ano, ano. Jaime. V tomhle dílu jsem k němu navázala jisté sympatie. Takže by to byl asi on, s kým bych se... ztotožnila. Pak se mi zalíbil i Malíček, protože jak řekla Sansa v Hostině vran - má dvě stránky, Petyr, který jí pomohl utéct a který miloval její matku, a Malíček, který šeptá královně do ouška. Problém je, že si jsou Petyr a Malíček až moc podobní...
Arya a Sansa byly taky skvělé. Ne že ne. Sansa byla v Hrách o trůny neuvěřitelně blbá, ale teď jí mám ráda. S Malíčkem tvoří moje nejoblíbenější kapitoly.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
V této knize to bylo jedinečné. Mimořádné.
V každé knize této série byla nějaká postava, jejíž dějová linka byla nudná a která mě nebavila. V prvním díle to byla Sansa, v druhém zpočátku Davos. Ale tady...? Každá kapitola byla naplněná dějem, zvraty, nečekanými událostmi.
Rudá svatba. Malíček. Sansa. Matka, která se mstí. Potupení králokata. Král, který konečně vyslyšel prosby zdi. Bylo toho hodně. A všechny ty šoky, bleskové události, neuvěřitelné kapitoly, čtivost a dokonalost udělala z Bouře mečů mojí nejoblíbenější knihu z série, a možná i vůbec ze všech.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Co vytknout? Já opravdu nevím. Možná na něco přijdu později, ale teď na to nic nevymyslím. Tahle kniha byla dokonalá. I když, některé asi odradí délka kolem 1000 stránek.

100%

Craig Russell - Vraždy podle Grimmů

14. ledna 2012 v 11:15 | Annieren
Vraždy podle Grimmů anglického bestselleristy Craiga Russela jsou po úspěšném thrilleru Krvavý orel druhým románem autorovy "fabelovské řady".
Na pláži poblíž Hamburku leží mrtvá mladá dívka. V dlani svírá vzkaz: "Byla jsem pod zemí a teď nastal čas vrátit se domů." O čtyři dny později jsou na lesní mýtině nalezeni bohatý podnikatel a jeho krásná milenka. Mají podříznutá hrdla a v zaťatých prstech papírky, kde je úhledným písmem napsáno: "Jeníček" a "Mařenka". Zvláštní vraždy. Brutální a zdánlivě bez motivu. Detektiv Jan Fabel, šéf hamburské mordparty, jemuž v žilách koluje skotská krev, přichází na stopu sériového vraha, který má zvláštní zalíbení v pohádkách bratří Grimmů... Je jasné, že třemi mrtvými to nekončí. Ale kdo bude další na řadě? Fabelovi nezbývá než vrátit se do dětství a hledat klíč v pohádkových příbězích, tak prostých a přece děsivých.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Zaujal mě ten název, a obálka.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Pohádkové vraždy

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Dopadnout

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Postavy v knize nebyly zrovna nějak úžasné, byly takové stereotypy, což mě trošku štvalo. Mám radši takové "obyčejnější" lidi jako detektivy, třeba ty z Prime Suspect. Na druhou stranu jsem zase byla ráda, že postavy neberou případ jako "to nejdůležitější v životě" jako ve všech těch kriminálkách. Sice byli pořád takoví vážní, ale fajn, Německo.
S kým bych se tedy ztotožnila? Popravdě, nevím. Ony vlastně ty charaktery nebyly nijak odhalené, možná proto, že tohle byl už druhý díl série o Fabelovi. Anna i Maria měly jakési osobnosti, ale jak jsem psala, takové stereotypní.
Ale co už.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Příběh. Až do konce knihy jsem podezřívala někoho úplně jiného, a konec mě tedy velmi zarazil. Narozdíl třeba od "Muži, kteří nenávidí ženy", kde se to dá trochu předvídat, tady nebudete mít ani šajna. A ty vraždy... celé to bylo takové temné. Surové. Námět je prostě úžasný - vraždy podle pohádek bratří Grimmů.
Pokud jste tak...ehm... "zvrácení", jako já, bude se vám to stoprocentně líbit.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Knížka mě nenutila číst dál a dál, nebyla jaksepatří "čtivá". Odhalení "padoucha" zarazilo, ale nevyděsilo. Celá kniha je dobře napsaná, ale ne třeba jako již zmiňovaná trilogie "Milénium" od Larssona, kde vás to nutí část se zadrženým dechem.
Zaujme, není to ztráta času. Ale ani nějaké světoborné dílo.

80%

Scott Westerfeld - Behemót

13. ledna 2012 v 23:05 | Annieren
Pokračování steampunkového thrilleru Leviatan se odehrává v Osmanské říši. Behemót je nejdravější z umělých tvorů ve službách britského námořnictva. Dokáže jediným hltem spolknout nepřátelské bitevní lodě. Nyní, když se ocitli ve válce s velmocemi industriálů, ho darwinovci nutně potřebují. Deryn je dívka, která slouží převlečená za chlapce v britském letectvu. Alek je dědicem habsburské říše, skrývající se v převleku za prostého člověka. Když se ti dva sejdou na palubě vzducholodi Leviatan, doufají, že se jim podaří zastavit válku. Poté, co mírová mise vzducholodi skončí katastrofou, zjistí, že se ocitli sami na nepřátelském území, kde musí prchat před pronásledovateli. Alek i Deryn musí prokázat téměř nadlidské schopnosti, najít nové spojence a projevit nesmírnou odvahu, aby mohli čelit všemu, co na ně čeká v ulicích Istanbulu.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Pokračování Leviatana, kterého jsem už četla.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Bojující velmoci

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Přesvědčit (Osmanskou říši, jen tak mimochodem)

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
V téhle knížce to bylo takové...jiné. Samozřejmě se mi zalíbila Lilit, jako jasná ženská postava, i když mě trošku zarazilo, že je z Turecka a jmenuje se tak, jak se jmenuje.
U Deryn/Dylana to bylo v téhle knížce trošku zvláštní. Třebaže víme, že se jedná o dívku, v knize se většinou chová jako chlapec a z Alekovo pohled to je chlapec. Ty myšlenky o tom, jak má ráda Aleka, nestačí. Chtělo by to víc důkazů, které by nám neustále dokazovaly, že ten Dylan je vlastně ta holka, ale to chybí, a proto jsem se celou knížku přesvědčovala, že je tato postava dívčího pohlaví, i když jsem tu postavu celou dobu vnímala jako kluka - prostě... složitý.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
V této knize jsme s Leviatanem zavítali do Osmanské říše. I taky udělal autor pár změn v historii, ve své alternativní realitě - Osmanská říše přetrvala, nebyla "zničena" revolucí a nestala se Tureckem. Autor se sám vyjádřil, že prostě tuto zemi chtěl nechat jako jedno velké impérium. I like.
Co na této knize ale prostě miluju, je ten steampunk. Létající lodě, ozubená kolečka. Darwinovci, kteří kombinují živočišné druhy, a Industriálové, ti se stroji. Už v prvním díle mě to uchvacovalo a i tady se toho nemůžu nabažit. Ách... steampunk.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Tady mě akorát vadilo to, co jsem již zmiňovala - nedobře popsaná postava Deryn/Dylana. Celkově postavy se mi zdály trošku... prázdnější, než v prvním díle. Ani příběh mě nenutil to stále číst dál. Shrnuto a podtrženo, opravdu krásná atmosféra, ale... trošku prázdnější než první díl.

80%

Suzanne Collins - Hunger Games: Síla vzdoru

7. ledna 2012 v 14:21 | Annieren
Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být.
Proti všem očekáváním, přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo postání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo.
Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká...

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Jedná se o poslední díl trilogie Hunger Games, tak proto.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Poslední vzdor

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Bojovat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Jako v předchozích dílech bych se ztotožnila s Katniss, jelikož byla hlavní hrdinkou. A samozřejmě mou nejoblíbenější postavou z knih je Haymitch, se kterým bych se ale zase neztotožnila...
Absolutně ale obdivuju paní spisovatelku za to, jak dokáže popsat emoce všech postav tak, že se to každého dotkne - a vzhledem k tomu, že v této knize téměř všechny postavy (Katniss, Peeta, Finnick, Annie a další...) neměly daleko od šílenství...
A neoblíbené postavy? Vzhledem k tomu, že prezidentka Coinová z 13. Kraje se chtěla Kapitolu pomstít tím, že obnoví Hladové hry, byla by to ona. To je jakoby mohla dál nechat vládnout Snowa, nic by se v té zemi nezměnilo, pořád by pokračovala tyranie...

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Ty emoce. Surové emoce, chladně popisované scény. Jak druhá kniha trochu ztratila na kvalitě, tahle to dohnala - četla jsem jí v angličtině, takže možná proto jsem z toho měla i takový hlubší zážitek - neříkám, že Čeština není dobrá, ale po překladu to přeci jenom trošku z té originální verze něco ztratí. Tahle kniha mi více méně ukázala, jak vypadá taková nelítostná válka, a jaký má dopad na lidi, kteří jsou v ní nuceni bojovat.
Pokud si to přečtete, pochopíte.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Negativum? Akorát mě mrzelo, že tam bylo málo scén z Haymitchem, ale to je asi tak všechno.

98%

Shrnutí trilogie?
První díl byl jednoznačně nejlepší, o tom není pochyb. Bylo to něco úplně nového a neotřelého.
Druhý díl byl nutný kvůli tomu, aby se rozpoutala ona válka mezi Kapitolem a 13. Krajem, nazvala bych ho až vycpávkou. Ale neříkám, že byl špatný.
A tenhle, třetí díl, byl opět skvělý, dobře se četl, zapůsobil na mě dost silně. Ale proč je první díl lepší? Byla tam scéna, která mě rozplakala, což u mě kniha jen tak nedokáže.

Oliver Bowden - Assassin's Creed: Bratrstvo

5. ledna 2012 v 18:38 | Annieren
Z kdysi mocného Říma zbyly jen ruiny. Městu vládne utrpení a potupa a jeho obyvatelé žijí ve stínu nelítostné rodiny Borgiů. Jen jeden muž může lid osvobodit od tyranie Borgiů - Ezio Auditore, mistr asasín. Eziovo tažení ho zavede až na hranice jeho možností. Cesare Borgia, zákeřnější a nebezpečnější než jeho otec papež, nespočine, dokud nedobude Itálii. A ve zrádných dobách se spiklenci dají najít všude, dokonce i v řadách samotného bratrstva...

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Třebaže mě první díl dost zklamal, rozhodla jsem se přečíst i druhý, a musím říct, že nakonec jsem nelitovala.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Obnovující se bratrstvo

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Dopadnout

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
V této knize jsem se s postavami "spojila" trochu více. Nevím, jestli za to může to, že jsem je slyšela mluvit a viděla jejich vzhled (ve hře), ale tak či tak, postavy na mě působily lépe. Ale aspoň už vím, co Oliveru Bowdenovi tak chybí - popisuje všechny postavy suše, že jdou tam a tam, a zapomíná, že každý člověk má nějaké city, a že popsat charakter postavy na úvod opravdu neuškodí.
Tak či tak, ztotožnila bych se rozhodně s Leonardem.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Tato kniha se mi rozhodně líbila více než Renesance. Možná to bylo jenom tím, že Bratrstvo se odehrává v kratším časovém úseku, a postavy dostaly nádech. Jak jsem ale psala, tohle zřejmě opravdu bylo způsobené pouze mou novou znalostí her... takže nehráče to nepotěší. Nevěřte pořekadlu, že vám stačí kniha a na hru nemusíte ani šáhnout. Jakože jste to vůbec nikdy neslyšeli. Kupte si Assassin's Creed 2 a dejte pokoj :D.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Já nevím, to bych se musela opakovat. Prostě suchý, nezaujatý popis děje, toť vše, a to čtenáře prostě nebaví. Stejně ale byl tenhle díl čtivější, jelikož už se zde nevyskytovalo několik let shrnutých v jednom odstavci a v druhém několik minut. Takhle to nebylo nevyrovnané a... divné.
Stejně ale říkám, pokud jste o hrách jaktěživě neslyšeli, nikdy jste neslyšeli Eziův hlas a nenutili ho ve hrách lézt na ty nejvyšší střechy či zabíjet templáře, zapomeňte na tuto knihu. Řekla bych, že potěšila a potěší jen fanoušky.

60%

Oliver Bowden - Assassin's Creed: Renesance

20. prosince 2011 v 18:37 | Annieren
"Pomstím se těm, kdo zradili moji rodinu. Jsem Ezio Auditore da Firenze. Jsem asasín…"
Zrazen vládnoucími rodinami Itálie se mladý muž vydává na výpravu za pomstou. Aby vymýtil korupci a vrátil své rodině čest, naučí se řemeslu asasínů.
Cestou Ezio využije moudrosti takových velikánů, jako jsou Leonardo da Vinci a Niccolo Machiavelli, a ví, že přežití mu zajistí jen vlastní dovednosti.
Spojencům pomůže nastolit změnu a prosadit svobodu a spravedlnost. Pro nepřátele se stane hrozbou.
Tak začíná příběh moci, pomsty a spiknutí.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
K tomu se váže takový pěkný příběh. To jsem jednoho krásného dne šla do knihovny, že si půjčím jednu konkrétní knížku, jmenovitě Temnou stranu od Toma Beckera. No tak jí hledám, hledám, a samozřejmě jsem jí nemohla najít, protože jsem jí hledala ve špatném oddělení. Ale to najednou narazím na tohle. A jelikož ony hry, podle kterých je to napsáno, znám, spatření téhle knížky mi málem přivodilo infarkt (obrazně řečeno).

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Spravedlivá pomsta

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Hledat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Jelikož celá knížka není zrovna na dobré úrovni, bylo těžké ztotožnit se s nějakými postavami - ale o tom později. Z celé knihy je asi nejvíce "procítěný" Ezio, a jak by ne, když to s jeho rodinou dopadlo tak, jak to dopadlo a my jsme to pozorovali s ním - ať už ve hře nebo tady v knížce.
Naproti tomu všechny ostatní postavy byly nedodělané, nedopracované, nic moc. Možná ještě Leonard byl skvělý, ale bohužel nevěřím, že byl až tak MOC hodný, ale aspoň ho napsali jako homosexuála, což je jen tak mimochodem pravda... pak by ještě možná ušla Rosa, ale jinak fakt postavy nic moc.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Co se mi na této knížce líbilo? No tak rozhodně to, že to bylo podle oné slavné hry. Boje asasínů a templářů zbožňuju. Pak se mi také ještě líbilo, jak jsme knížkou procestovali všechny možná dávná města, počínaje Florencií, Benátkami až Římem. Musím říct, že jsem se tak dozvěděla i pár PRAVDIVÝCH informací z historie a to nikdy neuškodí.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno - ehm, je jich víc -, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Bohužel, na této knížce jich bude... trochu víc. Tak za prvné, kniha je psána přesně tak, jak je to ve hře. ÚPLNĚ STEJNĚ. A tam máme kopu zbytečných questů, jako "stráže vás nechce pustit do města, zachraňte tu topící se dámu, je to šlechtična, pustí vás dovnitř". Fajn, kdyby to nějak ovlivňovalo budoucí děj, ať si to tam píše. Ale ono to nic neovlivňuje! Takovéhle zbytečné vycpávky si prosím nechte na hry. Za druhé, kniha je psána věcně, bez žádných pocitů a emocí. Nedokážete tak soucítit se žádnou postavou, možná tak Eziem, protože jeho minulost je aspoň TROCHU záživná, ale jinak s nikým. Žádná citová pouta. Nedokážete to, když do toho autor nedává žádný cit! Je to psáno stylem "šel a šel, a najednou uběhlo pět let...". Ano, to je další věc, kterou bych vytkla. Dějová linka je ze začátku dobrá, konec je ale opravdu divný. Ve hře to vypadá dobře, ale tady ne. Prostě ne. A jak je to navíc psané "Věcným stylem", je to katastrofa. Hlavní záporák je někdo, koho Ezio náhodně potká a porazí stejně jako ostatní nepřátele, a dřívější zmínky o něm jsou opravdu k ničemu. Navíc se celý příběh odehrává v průběhu 13 let!
Co tím chci říct je, že Assassins Creed je prostě skvělá hra, ale jako kniha nic moc...

45%

 
 

Reklama

PageRank ukazatel