Undertale, hra bortící čtvrtou zeď

2. listopadu 2015 v 19:23 | Aidee |  Počítačové hry

Možná, že na úplný začátek bychom si mohli říci, co to ta takzvaná "čtvrtá stěna" vůbec je.

Zažili jste někdy, že by postava nějakého seriálu, filmu, knihy, divadelní či počítačové hry komunikovala přímo s vámi - divákem, hráčem, čtenářem? Promlouvala přímo k vám? Nebo že si daná postava uvědomila, že ta její realita není tak úplně skutečná, a začala se tak chovat?
Tomu se říká proboření čtvrté stěny. Dílo se, podle toho, jak moc to autor dovolí a v rámci jeho možností, stane "self-aware", získá vědomí sama sebe.

Já vím, šílená myšlenka. Dílo je přeci jenom koncept, a jak jsem i řekla, všechno to funguje pouze v rámci autora. Avšak pokud je to zpracované hodně, hodně dobře, většinou vám tohle ani nedojde. Ne, vy jen vnímáte ty postavy, jak vám zírají přímo do očí a mluví přímo na vás a je to poměrně... zajímavý estetický zážitek.



Poslední dobou je to i velmi populární fenomén v počítačových hrách (protože tam se může ta čtvrtá stěna bořit velmi originálně), a velmi unikátním příkladem je právě ona nedávno vydaná Indie hra (tedy nezávislá počítačová hra, nebo-li hra vytvořená pouze jedním člověkem či velmi malým týmem) s názvem "Undertale".

A je to tady. Jdu se rozohnit o své momentálně nejoblíbenější počítačové hře.

http://bandygrass.tumblr.com/post/131286750428

Undertale je RPG hra staré školy (i když byla vydaná opravdu nedávno, ale je prostě strašně retro) s výborným soundtrackem a příběhem z dílny Tobyho Foxe. Je vtipná, je zajímavá, je poutavá, je strašidelná, je psycho - jak se rozhodnete hrát, takovou jí budete mít.

Undertale se identifikuje jako hra, kde už nemusíte zabíjet, abyste mohli pokračovat dál. Ujmete se kontroly postavy, která se propadne do podzemí, kam byla kdysi, kdysi dávno uzavřena monstra. Samozřejmě, že se chcete dostat ven, ale to logicky nebude tak jednoduché, protože vám v cestě budou stát ty všemožné příšerky (kostlivci, mluvící psi, ještěrky, ryby či třeba i kozy). Můžete s nimi přátelsky klásobit a řešit jejich problémy, nebo bez milosti pokračovat dál a vraždit jednoho po druhém. Hra bude ale na váš hráčský styl velice silně reagovat. Můžete si ze hry udělat milou, přívětivou a vtipnou oddechovku, nebo si můžete ze hry udělat jednu z největších psycháren vůbec.

Jak tato hra tedy bortí onu čtvrtou zeď?
Velice efektivně.
Jakým že způsobem to dělá?

http://bim0ngsam0ng.tumblr.com/post/131335239921Pokud hru hrajete poprvé, ještě to tak silně nezaznamenáte. Jedna postava si bude moc dobře vědoma toho, že můžete ukládat a znovu načítat hru, a pokud uděláte nějaká rozhodnutí, některé další postavy si to uvědomí také. Toby Fox dává svým postavám schopnost zažívat déjà vu, což taky nevidíte jen tak někde. Když už ale mluvíme o tom déjà vu - pokud začnete hru novou, tak vám teprve začíná ta pravá sranda. Postavám jste povědomí. Postavám někoho připomínáte.

A některé postavy si i pamatují, co všechno špatné jste provedli.

Pokud se rozhodnete provést genocidu všech monster žijících v podzemí, teprve se připravte na sladký šálek čaje. Toby Fox totiž moc dobře ví, co v této hře dělá. My hráči jsme stvoření s mnoha kompulzivními potřebami, kteří, když už za tu hru zaplatí, chtějí vyzkoušet všechno, co v té hře jde, všechny konce, všechny rozhodnutí. A proto hru resetujeme, a resetujeme, a resetujeme, a jak životy postav ve hře poté dávají smysl, když je stejně přerušíme a započneme od začátku?

Zní to šíleně, já vím. Tato myšlenka je vám ale předložena ve hře na stříbrném podnose a vy se vážně cítíte špatně, že to těm postavám děláte. Já už to nikdy hrát nebudu, já jen chci, aby ty postavy byly šťastné! Už nikdy žádný reset, slibuju!
Někteří hráči říkají, že tohle jim teda na počítačovou hru přijde moc. Že ty peníze za tu hru dali pro to, aby si oddechli od práce, od školy, a ne proto, aby se kvůli té hře cítili špatně, aby se cítili jako, cituju, "monstra" (ano, ta hra vám pěkně vyhubuje, když něco, s dovolením, poserete). Tohle přesně je ale důvod, proč považuju počítačové hry za umění. Ano, máte hry, u kterých si můžete opravdu oddechnout, ale pak je tu něco jako Undertale. A stejně to máte i s literaturou. Či filmy. (Ale to je trochu odbočka.)

Představte si, že byste měli schopnost resetovat váš reálný život, vrátit čas. Že byste měli možnost doopravdy "začít novou hru". Časem byste přišli na to, jak každého potěšit, jak co udělat správně, jak vhodně reagovat, a tak dále, a tak dále. Co ale dělat pak, když tohle všechno objevíte?
V počítačové hře byste se například rozhodli všechny povraždit, jen tak pro srandu králíkům. Například Skyrim. Kolik jen takových videí s masakry různých měst na youtube najdete?
Ale vy byste něco takového udělali v reálném životě. Abyste viděli, co se stane.

Ano, tato "save-load" funkce by z vás mohla udělat efektivního psychopata, a to je přesně myšlenka, koncept, se kterým si Undertale pohrává. V počítačových hrách jsme zvyklí takovéto skopičiny vyvádět v jednom kuse, ale Toby Fox tento tak běžný princip využívá ve svůj prospěch a ptá se: "Myslíte si, že se vás následky vašich činů netýkají?"

Toby Fox vám nenadává a netrestá vás za to, když se rozhodnete tu genocidu spáchat. Jen vám opravdu ukáže vaší postavu, jak vezme nůž a jde povraždit všechno živé, co potká, bez jakéhokoliv slitování. Přesně jak jste vy chtěli.

Řekla jsem to a říkám to znovu. To je umění.

Undertale je celkově jedinečný zážitek. Chápu, že to není hra pro každého, ne každého baví Indie hry. Je to ale hra opravdu jedinečného kalibru a pokud hledáte něco experimentálního, něco nového, tuhle hru doporučuju všemi deseti a kdyby to šlo, tak i více.

Zdroje obrazků [první & druhý & třetí]
 


Komentáře

1 Karma Karma | Web | 2. listopadu 2015 v 19:49 | Reagovat

Eeh... no jak to čtu, na jednu stranu mi to přijde celkem zajímavé, ale na druhou takové dost zbytečně přefilozofované. Je to přeci jenom hra. A taky není první, co rozbořila fourth wall, to udělal hezky Deadpool ve své hře, ale to je asi trochu něco jiného a taky je to jeho character trait. Tohle zní celkem originálně, ale asi to nebude pro mě, jak grafikou tak takovou tou indie pózou, nebo stylem, nebo jak to nazvat. No, nápad je to zajímavý a co já vím, třeba to někdy zkusím.

2 luna-dark luna-dark | Web | 2. listopadu 2015 v 21:57 | Reagovat

já si myslím že to může bejt fajn a né jen nějaká póza. jestli něco zrovna letí a lidi to baví neznamená to, že jde o pózu nýbrž o zabavení a k zaujetí lidí nebo hráčů :-)

3 Kadet Kadet | E-mail | Web | 2. listopadu 2015 v 22:15 | Reagovat

[1]: Ono to zase tak přefilozofované není, celé tohle safe-reload je tam v pozadí. Má to vlastní příběh a naprosto epesní charaktery. Ty to mají pod palcem absolutně. Sama jsem na Undertale článek psala, teď je ho všude plno, doporučuju mrknout i na jiné reakce.

Jinak za mě samozřejmě Undertale pecka. Mám ráda příběhové hry a dobré charaktery, takže I was in like right away.

4 Aidee Aidee | Web | 2. listopadu 2015 v 23:11 | Reagovat

[3]: Když jsem hru hrála poprvé, říkala jsem si, Sans je docela fajn postava, pak jsem shlédla gameplay genocide playthroughu...

... Sans je ten největší borec :D. A pak samozřejmě Undyne! A Alphys! A PAPYRUS! (I love them all)

5 Kadet Kadet | E-mail | Web | 2. listopadu 2015 v 23:32 | Reagovat

[4]: Genocide jsem nezvládla, much strong, so Undying
Ale sans mě dokázal pekelně vyděsit už v hotelu, kdy vykládá o tom slibu s Toriel. Z toho mi lezl mráz po zádech pěkně. On to fakt není hodnej fluffací pun-medvídek, za kterého ho člověk pokládá.
I LOVE THEM ALL TOO! Nejvíc asi Papyruse. Nebo Undyne. Nebo... nebo hnnngh.

6 Oskar Oskar | Web | 4. listopadu 2015 v 21:53 | Reagovat

[5]: Spoiler spoiler!! (štěstí že jsem to přestal číst tvůj komentář :D)

Včera jsem to začal hrát, zatím si se všemi povídám, jenom je mi teda docela líto, že jsem zabil Toriel.)

7 Kadet Kadet | E-mail | Web | 4. listopadu 2015 v 22:55 | Reagovat

[6]: Och, omluvuji se :D
Každý si volí vlastní cestu a možnost zahrát si to znovu tu je :D. Taky jsem se ze začátku dala na cestu většího zla...

8 Aidee Aidee | Web | 5. listopadu 2015 v 8:13 | Reagovat

[6]:[7]: Já jsem na prvním playthroughu zabila pouhopouhá dvě monstra (ještě v ruinách), než jsem začala prostě všechno řešit mírumilovně, ale už jen kvůli tomu jsem nemohla udělat pacifist run! :D Musím říct, že ten druhý playthrough mi šel rychleji :D

9 Neznámy idiot Neznámy idiot | E-mail | 27. ledna 2016 v 20:35 | Reagovat

Undertale je naozaj úžasná hra, ale nie je zase jednoduchá ako na pohľad. Vyvolá u vás naozaj silné emócie, ja som sa z toho normálne rozplakala, úžasný príbeh, úžasne spracované.. autor (Toby Fox) si naozaj zaslúži obrovskú pochvalu. Lepšiu hru som v živote nikdy nehrala. :-)

10 get best get best | 22. ledna 2017 v 17:10 | Reagovat

test king study guide free download    [url]test king study guide free download[/url]
online a+ certification test    online a+ certification test
ccie written exam test    ccie written exam test
cisco certified internetwork expert test    cisco certified internetwork expert test
ccie voice written test    ccie voice written test

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel