Neil Gaiman - Nikdykde

18. srpna 2015 v 12:51 | AD |  Knihy
Hlavním hrdinou je obyčejný mladý muž Richard Mayhew, který se potácí svým spořádaným, nudným životem. Jednoho dne ovšem na ulici pomůže otrhané dívce, která ho zavede do tajného světa o němž se mu nikdy ani nesnilo. Jedná se o Podlondýn, jakési město naruby, jehož pravidla se řídí podle sítě londýnského metra. V tomto světě se Richard setkává s velikými inteligentními krysami, tajemným markýzem de Carabas či padlým andělem, který uprchl ze zničené Atlantidy. Londýnské podzemí se převrací v úžasnou zemi se spletitou mytologií a kde ani ty nejobyčejnější věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají.

1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Stále jedu svůj maraton Gaimanových knih.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Spletité podzemí

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Putovat

4. S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být.
Richard je jako hlavní postava poměrně sympatický. Nemotorný nešika, který na všechno zapomíná a obvykle dělá několik věcí najednou, což jeho život uvádí ještě do většího chaosu. I Dvířka byla velice sympatická postava - pravděpodobně ta, se kterou bych se ztotožnila - a markýz de Carabas mě příjemně překvapil. V knížce se objeví i další velice zajímavá postava, Hunter, se kterou bych se tedy neztotožnila, ale která mi převelice imponovala. Jak sama překladatelka, Ladislava Vojkotková, poznamenala, s postavami v této knize je to velice zajímavé. De Carabas je kupříkladu postava z pohádky o kocouru v botách (nu, je a není, pokud to znáte, víte, jak to myslím). A pánové Croup a Vandemar, což jsou knižní antagonisti, nu - lišák a vlk, říká vám to něco? Gaiman si tady s postavami opravdu pohrál a mě až když jsem tu knížku dočetla došlo, jak okouzlující to bylo.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Jak jsem již zmínila nahoře, na této knížce mě opravdu okouzlilo, jak si Gaiman pohrál s postavami. Ale i atmosféra celé té knihy byla taková zvláštní, magická, stejně jako u Amerických bohů. Gaimanovy knihy jsou vždycky velice originální a i tady vás naprosto překvapí a ohromí, když vás provede londskýnským metrem tak, jak ho neznáte. Myslím, že to je to, co se mi na Gaimanových knihách líbí nejvíce - vždycky mají jedinečnou atmosféru.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Kniha se mi v porovnání s Americkými bohy zdála trochu slabší, nedokážu ani pořádně identifikovat, čím by to asi tak mohlo být. Američtí bohové byl příběh velice epický, "furt se něco dělo", rozuzlení bylo naprosto fantastické. Nikdykde byl příběh také velice zajímavý a nádherný, ale neměl to něco, co dělalo z Amerických bohů to dechberoucí dílo. Stále to byl velmi čtivý a originální příběh, ale popravdě, není to vrchol Gaimanovy tvorby.

80%

 


Komentáře

1 Mari Choi Mari Choi | 18. srpna 2015 v 13:09 | Reagovat

Gaiman je jeden z mých oblíbených spisovatelů a tak i Nikdykde jsem četla. Kniha se mi líbila, ale víc nic moc asi neřeknu, protože už je to pár let, co jsem to četla. Myslím, že konec mě nějakým způsobem zklamal, ale to se mi stává u 90% knih/filmů/seriálů (asi mám vysoké nároky).

2 Arvari Arvari | E-mail | Web | 18. srpna 2015 v 16:16 | Reagovat

Od přečtení American Gods mám tendenci nakupovat Gaimanovy knížky. Tuhle jsem zatím opomíjela, ale mám pocit, že u toho dlouho nezůstane... :-D

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 18. srpna 2015 v 18:55 | Reagovat

Gaiman je prostě pán :) Četla jsem od něj Američtí bohové a pokukuji po další knize...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel