Nebyla jako ostatní dívky

31. srpna 2014 v 12:03 | AD |  Myšlenkový proud
Nebyla jako ostatní dívky. Pokud si otevřete nějakou knihu patřící do žánru "Young Adult", máte šanci, že tam tuto větu najdete. Mnohem přesněji: "Nebyla jako ostatní dívky. Ráda četla a pila čaj. Nemalovala se, ale pořád vypadala hezky a vypadala ve skutečnosti mnohem lépe než všechny ostatní dívky, které chodily zmalované jako Káča. Byla štíhlá a velmi inteligentní. Svou výjimečností zaujala všechny chlapce, kteří jen předstírali, že se zajímají o zmalované Barbie."
Přiznám se, že k napsání tohoto článku mě inspiroval jeden článek, který je pověšený na titulce, a tím nemyslím nic špatného proti autorce a ani bych neřekla, že je to moje reakce, je to spíš můj názor na tuto... tématiku. Řekněme.

Nepřipadá vám, že základ vší té nenávisti, opovrhování a šikany a hádek je pocit nadřazenosti? Pýcha? Z tohohle pocitu pochází všechy útrapy, kterými si člověk v životě kdy projde. Řekněme, že nadáváte proti tomu, jak si některé slečny připadají nadřazené, že jsou lepší než vy, protože se malují a mají přítele. Vy pijete čaj a rádi čtete knihy - pardon, ale tohle přirovnání budu používat celou dobu, je to ta nejčastější věta, která se v různých povídkách či románech vyskytuje (a která je celkově nejvíce používaná).

Věc se má tak, že vy si myslíte, že ony dívky vámi opovrhují, a vy si připadáte jako ta raněná, ta, které je třeba litovat. A tak těmi dívkami opovrhujete taky. Opovrhujete jimi a připadáte si lepší než ony. Uvědomujete si ale, že děláte přesně to, co podle vás dělají ony? Jak vás to dělá lepšími?
Jak vás sakra dělá lepšími lidmi jen to, že máte jiné koníčky, že se zajímáte o něco jiného, že se trošku lišíte? Nedělá vás to lepšími. Dělá vás to stále lidmi - stejnými lidmi, jako jsou vaši (možná i pomyslní) soci či sokyně.

Základem lidského přežití je respekt, drazí čtenáři. Pokud přestanete na některé lidi pohlížet s despektem, najednou se před vámi otevře úplně jiný svět. Svět, kde ony slečny či chlapci ve skutečnosti nejsou takovými mrchami či kretény, jako které jste si je zafixovali. Samozřejmě neříkám, že všichni lidé jsou ve skutečnosti v jádru hodní a milí a přívětiví a přijmou vás s úsměvem, jakmile si uvědomí, že z vás konečně spadl ten obláček nadřazenosti - a ve skutečnosti to nemůžou vidět, protože oni sami se vznáší někde vysoko na svém vlastním obláčku. S takovými lidmi samozřejmě nemusíte ztrácet čas - nebylo by ale fajn, kdybyste přestali být jedním z nich?


A teď se dostávám k tomu, o čem jsem v tomto článku chtěla hlavně mluvit. Ve většině knih YA literatury opravdu najdete tuto hrdinku, která je strašně výjimečná od svých vrstvenic, ale je také velmi hezká a štíhlá a všichni chlapci ji skrytě obdivují. Takováto hrdinka je většinou stvořením slečen, které si připadají přesně takto. A tímto nechci tyto slečny nějak shazovat nebo je ztrapňovat, on prostě tenhle pocit u lidí vznikne, když si se svými vrstevníky nerozumí a ti vrstevníci je odsuzují či šikanují. Věřte mi, já si prošla svým a na základce jsem to taky neměla úplně nejjednoduší. A i jsem tímhle způsobem smýšlela.
Věc se má ale tak, že takhle prostě nemůžeme zůstat. Nemůžeme zůstat zakřiknutí a tiše opovrhovat společností a všemi kolem nás a schovávat se v koutě. Lidi nejsou obrázkem zlých a nenávistných stvoření, které si vytvoříme v hlavě, lidi jsou strašně komplikovaná věc. A někdy ta komplikovaná věc trpí pocitem nadřazenosti a začne se k vám chovat tak, jak se k vám začne chovat. Někdy se ta komplikovaná věc vyklube jako příjemný člověk.

Ale o tomhle článek vůbec původně neměl být. Měl být o tom, že bychom se všichni měli vzájemně respektovat, akceptovat, že ten druhý je trochu jiný než vy. Naše rozdílnost nás nedělá lepšími, ale pokud si budete myslet, že dělá, pácháte ve skutečnosti stejný "zločin", ze kterého obviňujete ty druhé.
 


Komentáře

1 Radfordová Radfordová | Web | 31. srpna 2014 v 12:39 | Reagovat

úžasný článek :) pravděpodobně vím, na který článek na titulce narážíš a moje reakce byla podobná, líp než ty bych to nezformulovala :)

2 Melanie Melanie | Web | 31. srpna 2014 v 12:43 | Reagovat

Amen.
Já se taky nezajímám o módu, nelíčím se, čaj sice nepiju, ale kafe jo, a ráda čtu, ale nemyslím si, že mě to dělá lepší, nebo že bych měla opovrhovat spolužačkami, které řeší právě líčení a hadry. Ony by se úplně stejně mohly smát mě, že když jdu ve volné hodině na město, tak se pravidelně vracím s nějakou novou knížkou, nebo že se nemaluju jednoduše proto, že to neumím (a i když bez make-upu vypadám strašně, pořád je to lepší, než když se pokusím o líčení :-D), ale já beru je a ony berou mě, a v pohodě se spolu bavíme. :-)

3 dobry-jmena-uz-jsou-pouzity dobry-jmena-uz-jsou-pouzity | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 12:44 | Reagovat

Přesně, přesně, přesně! Je až úsměvný, jak každá druhá holka dneska prohlašuje, že je strašně jiná, rozhodně nepatří mezi ty ostatní "cuchty" apod. Přitom když se podívám na její zájmy, názory, postoje... tak mi z fleku připomene dalších dvacet holek, které o sobě tvrdily to samé. Prostě se dřívější touha nevyčnívat přehoupla v chorobnou potřebu být "jiná" a to být jiná za každou cenu, nebo to o sobě alespoň prohlašovat. Přitom neznám lepší pocit, než když najdu někoho, kdo je vlastně skoro stejný a s kým si rozumím. Ale taky jsem byla taková, tak možná je to jenom otázka věku - a možná taky proto se pak tenhle stereotyp "nepochopené, uzavřené, ale dokonalé" hrdinky v YA opakuje - přitom je to docela nezdravý. V člověku to probouzí pocit, že pokud něčím nevyčnívá z davu, pak je v podstatě neúplnej, že je "jenom ovce" (na tohle spojení už mám alergii) a měl by se jít zahrabat. Lidi si mezi sebe zbytečně staví překážky, který mnohdy ani nemaj opodstatnění, jenom aby si nemuseli přiznat, že jsou vlastně docela jako ostatní a že jim to vyhovuje...

4 Viollet Viollet | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 12:46 | Reagovat

Poslední dva týdny přemýšlím o tom samém. Bo podezřele často narážím na stejný prototyp lidí, na který v článku narážíš.

5 Adina Adina | Web | 31. srpna 2014 v 13:13 | Reagovat

Pěkný článek... Máš naprostou pravdu, že ti co nezapadají do společnosti vlastně tou společností opovrhují a odsuzují ty lidi za to, že společnost odsuzuje je :-? (trochu zamotané :D )
Já úplně nesnáším takové ty postavy: ráda jsem četla knihy, pila čaj, nikdo mě neměl rád, ale byla jsem ze všech nejkrásnější, protože v realitě, to takhle zkrátka nechodí... Lidé mají rádi krásné lidi - a je jedno jestli jsou zlí, samotáři nebo hloupí, prostě když jsou krásní, tak vždycky kolem sebe mají nějaký fanklub nápadníků/nápadnic :-D

6 christiiinka christiiinka | Web | 31. srpna 2014 v 13:13 | Reagovat

Tohle byla první myšlenka, která mě po přečtení zmíněného článku napadla. Fakt pěkně sepsáno...

7 Em Zet Em Zet | Web | 31. srpna 2014 v 14:18 | Reagovat

Sice to moc nesouvisím s tím, co jsi napsala, ale štvou mě takové ty zaběhlé protiklady hlavně tady na blogu, když vždycky čtu nějaký článek.

Na otázku "Máš ráda kávu?" se zásadně odpovídá "Mám ráda čaj." Lidi, čaj NENÍ protiklad kávy. To je stejné, jako by se mě někdo zeptal "Nosíš jeansy, nebo manšestráky?" a já řekla "Nosím svetry."

Nebo na otázku "Máš ráda počítač a internet?" se zásadně odpovídá "Čtu knížky." :D Znovu - kniha není protiklad internetu, proboha. :D A surprise, mám ráda internet A I knihy! O_O  8-O

No, musela jsem se to sem napsat, jak ses zmínila o tom pití čaje. :D Tak odpusť.

Jinak s článkem souhlasím. :-) I když zároveň musím zmínit o zmíněném článku, na který odkazuješ, jeho autorka si tedy opravdu zažila šikanu a opovržení nad ní. Nicméně souhlasím, že vlastně to, z čeho obviňuje ostatní, sama dělá. :-D :-)

8 Rowan Rowan | Web | 31. srpna 2014 v 14:45 | Reagovat

Děkuju. Já si teď na popud tohoto článku konečně přečetla ten na titulce a chtělo se mi zvracet. Tak jsem se tam aspoň vydávila v podobě sáhodlouhého komentáře, ale taky mi to leží v žaludku a uvažuju o článku. připadám si odlišná od davové společnosti, ale přijde mi, že spousta lidí, kteří si připadají odlišně (bez ohledu na oprávněnost toho pocitu), se chovají děsně povýšeně a arogantně.

9 AD AD | Web | 31. srpna 2014 v 17:54 | Reagovat

[7]: Článek jsem četla, a vždycky je mi líto, když si člověk musí něčím takovým projít, ale líbil se mi jeden komentář, který k tomu říkal, že by se slečna ve svém utrpení neměla plácat jako v nějakém bahně, zvednout se a jít dál. Co jiného s tím lze dělat? Ani já jsem to na základce neměla nejjednoduší, a jak jsem psala v článku, kdybych na gymplu nepotkala ty lidi, které jsem tam potkala, bůh ví, co by ze mě bylo teď.
Asi je to i otázka věku, no. Všechno se mění, a nejvíce lidi, a i jen za nějaké dva roky žádný z nás není pořád stejný...

Každopádně, i všem ostatním děkuji za komentáře :-)

10 Créatio Créatio | Web | 31. srpna 2014 v 21:43 | Reagovat

So zámerom tvojho článku súhlasím. Je to tá najlepšia cesta k dobrým medziľudským vzťahom, jej opačná sestra je čisto deštruktívna. Necháva človeka v osamote.

Avšak k tej myšlinek o YA literatúre o dokonalých postavách - buď sa nimi autorky cítia alebo nimi chcú byť :D

11 Delaloth Delaloth | Web | 31. srpna 2014 v 21:45 | Reagovat

Musím priznať, že som bola taká istá ako to dievča, ktoré má článok na titulke, najmä s tým, že som odsudzovala ľudí. Ale uvedomila som si, že ich nepoznám a nemôžem ich hádzať do jedného vreca. Nepripadám si iná. Len som medzi svojich starých spolužiakov nezapadla. Ale teraz sa nebudem povyšovať len kvôli tomu, že čítam knihy a napríklad nenadávam. Pretože tým robím to isté, čo oni robili mne.

[5]: Pri tých knižných postavách si to vystihla. Je nereálne aby bolo dievča krásne a spoločnosťou opovrhované. A to ma na YA knihách najviac štve. Keď to dievča nikto nemá rád, musí na to mať dôvod.

12 Greg Freak Greg Freak | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 22:59 | Reagovat

Víceméně mám to shodnej názor. O oblečení a tak ať se klidně každej stará jak chce, jen je blbý, když do toho začne kecat druhýmu.

13 A A | Web | 16. září 2014 v 18:18 | Reagovat

Musím uznat, že ačkoliv na lidi, respekt a celkově chování se k nim mám svůj názor, s článkem souhlasím a hlavně mi přijde jako zajímavý článek a myšlenka.

14 Storycollector Storycollector | Web | 3. října 2014 v 20:31 | Reagovat

Tohle je zajímavý a kvalitní článek a asi i s něčím souhlasím, i když si netroufnu odhalit na kolik procent, protože cítím, že problematika je trochu složitější. Jak sama píšeš, lidé JSOU komplexní tvorové. Moje odpověď by byla dlouhá a já už toho dnes napsala dost. Tak možná někdy na to taky napíšu článek.
Jen tohle: Ty knihy jsou tu od toho, aby lidem dělaly dobře a ty inteligentnější/rozumnější/šťastnější se nechají chvilku rozptýlit, ale vlastně se ve zbytku času chovají rozumně a nemyslí si, že by je pití čaje nutně dělalo lepšími. Jenže do tohoto bodu člověk musí dospět a někomu se to nepodaří za celý život. Ale ty, které dospějí, ty jsou za ty knihy přesto vděčné, protože jim opravdu mohly pomoci překonat těžké období, proto k nim utekly. Takže bych byla s odsuzováním těchto knih opatrná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel