# Day 18: Chuť mého oblíbeného jídla

29. května 2013 v 23:59 | Annie |  30 Day of Writing

V tomto dílu challenge jsem se rozhodla parodovat jeden velice známý fakt v oblasti počítačových her, a to, že jídlo vám přidává zdraví. Jako "cíl útoku" jsem si vybrala Bioshock Infinite, ale všichni víme, že to je v 90% všech her, které existují. A také to neznamená, že nemám ráda Bioshock Infinite, naopak, považuju to za naprosto božskou hru :D.


Jídlo se mu přímo rozplývalo na jazyku. Každým soustem cítil, jak sílí, a jak se do něj opět vlévá energie. Alkohol, cigarety, to všechno zahánělo nervozitu a strach, ale nepomáhalo mu to opět nabrat vervu pokračovat. Popravdě ani nezáleželo na tom, co našel, jak to jídlo vypadalo, jak bylo staré. Zkažené ovoce, brambory, dorty, maso? Na ničem z toho nezáleželo. Bylo to k jídlu. To bylo hlavní.
Dokonce mu ani nezáleželo na tom, kde ono jídlo našel. Při své cestě se přeci nemohl ohlížet na to, kde zrovna je, a musel využít své situace co nejvíce strategicky. Nezáleželo na tom, jestli zrovna procházeli chudinskou čtvrtí nebo hlavním náměstím vybombardovaným rebely. Pokud tam bylo jídlo, on si to vzal a snědl. Všechno si to bral do úst jako by to byl jeho poslední chod, jakoby už se mu nikdy nic do žaludku nemělo dostat, jakoby už neměl nikdy nic v životě najít.
Ona energie z toho jídla se mu vlévala do těla a on cítil, jak se jeho rány zocelují, jak jeho únava mizí, a velmi dobře věděl, že až bude příště čelit dalším nepřátelům, bude zase svěží jako rybička a hravě je zvládne. Čím více pokrmů si do svého trávícího traktu rval, tím více sílil, tím silnější byl, tím-
"Bookere," ozval se v tu chvíli za ním hlas Elizabeth. "mohl by ses už konečně přestat cpát, abychom se mohli pohnout?"
Booker se skoro až naštvaně otočil. V puse měl stále narvaných několik posledních soust z onoho dortu, proto je rychle polkl a odsekl: "Nabírám síly, Elizabeth."
"Nabíráš síly?" opakovala po něm nevěřícně jeho společnice v modrých šatech, které jí ladily s očima, a pohodila svými krátkými, hnědými vlasy, které si sama ustřihla. "Jak můžeš z jídla nabírat síly? Jestli budeš takhle pokračovat dál, všechno to... ehm... akorát tak skončí venku. A navíc, jíst zkažené jídlo je naprosto...!"
Booker překvapeně zamrkal. "Popravdě, ještě se mi nikdy nestalo, že bych to jídlo vyzvracel."
"Že ne?"
"No... ne. Vždycky mi to akorát pomohlo."
"Ale... ale jak? Jak může jídlo zvládnout vyléčit střelné rány a úrazy? Jak může zvládnout to, co ani odborná lékařská pomoc nezmůže?"
"Hele, neměla bys zpochybňovat zákony přírody," zamumlal Booker, a dojedl poslední sousto. Zbývající hrušku, kterou stále držel v ruce, téměř až zklamaně odložil do nyní prázdné krabice, a prohlásil: "No, chtěla jsi pohnout, nebo ne, Elizabeth?"
"Hm," odsekla však jeho společnice, a uraženě vykročila kupředu. Booker si pouze otráveně povzdechl, a s připraveným revolverem se vydal za ní, přičemž pozoroval okolí a dál tiše prohledával Columbii zničenou revolucí Vox Populi, jelikož věděl, že jednou se bude muset znovu najíst, aby mohl dál ochraňovat Elizabeth a dál čelit svým nepřátelům.
 


Komentáře

1 Borůvka Borůvka | E-mail | Web | 30. května 2013 v 16:03 | Reagovat

Zbožňuju Bioshock! Strašně mě zklamalo, že ho můj počítač neutáhne. :-(

2 Terka Terka | E-mail | Web | 17. června 2013 v 15:46 | Reagovat

Pěkně napsané :) Tuto hru teda neznám, ale nemění to nic na tom, že je to opravdu moc pěkně napsané :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel