Dishonored: The Knife of Dunwall

19. dubna 2013 v 21:55 | Annie |  Počítačové hry

Dnes jsem dohrála nově vyšlý datadisk ke hře Dishonored jménem "The Knife of Dunwall". Předpokládám, že většina z hráčů ví, o co jde, ale pokud ne, pokusím se to trochu vysvětlit - originální hra, kdy hrajeme za Corva, začíná tím, že je před našima očima zabita císařovna jistým asasínem. Tím asasínem není nikdo jiný než legendární Daud, kterého, stejně jako Corva, bedlivě sleduje Outsider. Kupodivu ale Daud není hrdý na to, co provedl, a od chvíle, co ukončil život vládkyně této země, je plný výčitek a hledá odpuštění. Tento datadisk je právě o této jeho cestě. Je jen na vás, jestli opravdu dosáhne klidu, nebo se jen více propadne do temnoty.



Tento datadisk do hry rozhodně přidává mnoho věcí. Samozřejmě, že Daud má stejně jako Corvo různé nadpřirozené schopnosti, díky pozornosti Outsidera - umí také zastavit čas, nechat si narůst adrenalin, nechat zmizet mrtvoly. Jeho Blink je ale jiný (v českém překladu "Mžik", pokud vím) - narozdíl od Corva se před přemístěním zastaví čas. To znamená, že když vás někdo spatří, můžete prostě jen začít mířit Blinkem a narozdíl od Corva jen neskočit na první místo, kam vás napadne, ale někam skutečně zamířit. Podle mě velmi účinné a nápomocné při útěcích. Stejně tak má i pár úplně nových schopností - například přivolat po svůj bok další asasíny, kteří mu pomohou zneškodnit různé cíle. Pokud je přivoláte a žádný nepřítel nebude poblíž, vaši druzi začnou mít sarkastické a uštěpačné poznámky, takže pozor na ně :). No dobrá, mají celkem dobré postřehy, to se jim musí nechat.
Narozdíl od Corva také Daud hledá runy a "bone charms" schopností, kterou Corvo používal k vidění přes stěny. Ano, Daud s ní vidí i tyto Outsiderovy malé dárečky, na druhou stranu se k nim ale musí trochu přiblížit, aby je vůbec zaregistroval, takže jejich hledání je trochu obtížnější, než u Corva.
Daud také dostává novou výbavu. Pro mě bylo boží slitování, že byla rozšířená kapacita uspávacích šipek (díky bohu za to). Stejně tak ale přibývají nové druhy "min" - tzv. Arc Mines, které zelektrizují nepřítele, Stun Mines, které ho uspí, a také jakási dýmovnice. Přiznám se, že jsem ani jednu z těchto věcí moc nevyužila, ale co, to se na Ghost Run prostě nesmí. Za zmínku také stojí tzv. "laskavosti", které si Daud jakožto asasín může nechat zaplatit u svých kontaktů. Jak příhodné by bylo, kdyby za vás někdo vypojil alarm, nebo pro vás nachystal runy, abyste je mohli snáze najít?


Abych se opět trochu vrátila k příběhu. Začínáme tak, že opět navštívíme Outsiderovu doménu, a je nám napovězeno jedno jméno, které nám podle všeho pomůže dosáhnout odpuštění - "Delilah". Celý příběh se točí kolem toho, že se snažíme zjistit, o koho se jedná. Nechci nic napovídat, ale navštívíme velmi zajímavé lokace - nejdříve továrnu, kde se zpracovává velrybí olej, a kde konečně na vlastní oči spatříme živou velrybu, což byl pro mě asi největší zážitek z celé hry, a poté navštívíme jednu z bohatších čtvrtí. Třetí lokace je nám ovšem velmi známá - je to Daudova základna, kam jsme se kdysi s Corvem už vydali. Celý příběh nás provází Daudovo pravá ruka, Billie Lurk, a opět jsme postaveni před několik rozhodnutí, které nás dovedou k našemu konci. Samozřejmě, koncept celé této hry "strikes again" - pokud všechny vraždíte jako psychomaniak, dostanete vysoký chaos. Pokud se snažíte všechno vyřešit nenásilnou cestou, dostanete nízký chaos. Narozdíl od Corva to může působit až zvláštně, že se jako asasín snažíte nikoho nezabíjet, ale co. Všichni o vás holt říkají, jak jste nemilosrdní a chladnokrevní, a přitom nikomu nezkřivíte ani vlásek. To, co na této hře velice obdivuju, je, že vám dá tucet zbraní, tucet skvělých možností, jak se zbavit nepřátel, tucet úžasných a epických pohybů, a pak vám za zneškodňování nepřátel nasolí špatný konec. A teď si, lidi, stěžujte, že hry podporují násilí. O Dishonored to nikdo tvrdit nemůže.


Daud je podle mě velmi zajímavá postava. Možná tím některé naštvu, ale asi ho jako protagonistu příběhu preferuju i více jak Corva. Corvo je naprosto skvělý, božský a mám ráda jeho vztah k Emily, ale za Dauda mě to prostě bavilo víc. Narozdíl od Corva není motivovaný pomstou, ale cestou k odpuštění. Svůj život nestrávil v relativním klidu, ale ve stínech. Corvo, který se celý svůj život pohybuje u císařovny a mezi Dunwallskou smetánkou, stál vždy na straně "dobra", a pouze když mu bylo všechno sebráno, mohl upadnout do stínů. Daud, naproti tomu, celý svůj život stojí na hraně a až poté, co zabije císařovnu, mu dojde, že "padá". To je to, co mě naprosto odpuzuje od hry na vysoký chaos s ním, pokud mám být upřímná. Corva prostě vidím motivovaného pomstou, tím, že se chce zbavit Lorda Regenta a potrestat ho za to, co mu provedl. Třebaže preferuju nízký chaos, vysoký chaos mi pro jeho příběh přijde jaksi realističtější a skutečnější. Na druhou stranu, u Dauda to takhle vidím s nízkým chaosem. Vysoký chaos mi pro něj absolutně vůbec nesedí.
Myslím, že i hra se nám to snaží naznačit. Že vysoký chaos patří Corvovi a nízký Daudovi, jakkoliv divné se to může zdát. Říkáte si - "nemá to být opačně, když Corvo je ochránce císařovny a Daud asasín"? Opět, záleží to jen na vás, jak hru hrajete - pokud chcete, aby Corvo zůstal ochráncem císařovny, pak musíte jít na nízký chaos, protože ve vysokém chaosu se z něj stane něco asasín snad ještě horší, než Daud, který, jak už jsem zmiňovala, vždy stál na hranici mezi dobrem a zlem, zatímco Coro se takto nechá kompletně ponořit do stínů.
Zpátky k porovnávání Dauda a Corva - v konci se můžete rozhodovat, jak jistě víme. U Corva máte ale na výběr jen u vysokého chaosu (necháte Emily zemřít, nebo se vám ji podaří zachránit) a u Dauda právě u chaosu nízkého (a to spoilerovat nehodlám). Takže, ano, za touto svou teorií, že ke Corvovi patří chaos vysoký a k Daudovi chaos nízký si stojím.
Jedinou další postavou, která z tohoto datadisku stojí za zmínku, je Billie Lurke. Je to Daudova pravá ruka a snad jediná ženská postava, kterou uvidíte v Dishonored držet meč. Ačkoliv se ze začátku zdá, že je jen vaší tichou průvodkyni, ve skutečnosti je pro příběh velice důležitá, to se ale dozvíte až v poslední misi. A opět, její osud bude nakonec ve vašich rukách, a jen jeden konec zaručuje její přežití.
Och, abych nezapomněla! Narozdíl od Corva je Daud plně namluvený a slyšíte jeho hlas. How awesome is that?!


Co říci na závěr? Datadisk je to opravdu výborný a doporučuju ho každému, koho bavila originální hra. Za ty dvě stovky to opravdu stojí. Je velmi zajímavé podívat se na věci z Daudova úhlu pohledu a ačkoliv jsou mise jen tři, byly velmi kvalitně zpracované a měly atmosféru starých dobrých misí s Corvem. Továrna na velrybí olej pro mě navíc byla asi nejlepší částí hry vůbec, a to počítám i originální hru, prosím. Byla jsem opravdu nadšená. Pokud vím, má vycházet ještě jeden datadisk, kde si znovu zahrajeme za Dauda a kde tento jeho příběh dokončíme.
Musím ještě říci, že mi mise přišly mnohem, mnohem těžší, mež mise s Corvem. Hrála jsem to opět na střední obtížnost, jako originální hru, a bylo tam méně prostoru na schovávání, více stráží a rozhodně mnohem více Overseerů s těmi jejich otravnými skříňkami, které vám zabraňují použít vaše nadpřirozené schopnosti. Také hledání run a bone charms bylo mnohem těžší, ale to už jsem vysvětlovala.
Každopádně, datadisk byl opravdu úžasný. Řeknu to znovu - doporučuju všemi deseti.

 


Komentáře

1 es ef es ef | Web | 20. dubna 2013 v 9:58 | Reagovat

Ou, to vypadá zatraceně dobře!

2 onlinehryzdarma onlinehryzdarma | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 10:40 | Reagovat

Ta grafika vypadá fakt skvěle

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel