Philip Pullman - Jedinečný nůž

12. března 2013 v 18:21 | Annie |  Knihy
V tomto pokračování Will, dvanáctiletý chlapec, který nešťastnou náhodou zabil muže, jenž se mu vloupal do domu, prochází tajným oknem do paralelního světa, kde se setkává s dívenkou Lyrou, známou již z prvního dílu. Společně musí svést bitvu proti bytostem, které hodlají zaběhlý pořádek paralelních světů zničit.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Neměla jsem zrovna co číst, a v knihovně jsem náhodou nalezla pokračování Zlatého kompasu.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Světy

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Hledat

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Jedinečný nůž je druhou knížkou série, přičemž prvním dílem byl Zlatý kompas. Myslím, že od té doby se můj názor moc nezměnil. Lyru mám stále ráda, a Will je mi jako postava taky sympatický.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Na této sérii se mi hrozně líbí, že to zdaleka není jen pro děti. Jistě, neznamená to, že to děti nemůžou číst. Jsem si jistá, že si příběh taktéž užijí. Ti starší v tom ale začnou vidět i něco jiného. Pullman tam toho naznačuje strašně moc - fantomové, kteří vysávají duše, daemonové, které máme buď uvnitř, nebo vidět navenek v podobě zvířat, a hlavní příběh samotný - snaha lorda Asriela porazit Boha. Ano, Boha.
Dokážu si představit, že ta knížka asi pořádně zamávala s církví.
Také se mi příběh líbí celkově, je to čtivé, napínavé, a řenu to znovu, bude to bavit kohokoliv, takže rozhodně doporučuju přečíst. Tahle knížka také nabízí několik hodně emotivních momentů, které Pullman pro mě zpracoval hrozně... zvláštně. Chci říct, když čtu nějakou fantasy, autor už prostě píše ve stylu pro ty starší, pro ty, kteří toho mají už trochu načteno. Aspoň trochu.
Zlatý kompas je psán, jako by to vnímalo dítě. Je to vesměs, když to prohlédnete, takové prosté. Prostě očima někoho, kdo to všechno moc nerozebírá do nejhlubších detailů. Strohé. Jednoduché. To pro mě bylo neuvěřitelně zajímavé a také neuvěřitelně, ale neuvěřitelně emotivní. Prozradím na sebe, že jsem se u jedné ze smutných scén rozbrečela. (Kniha na to, že je pro děti, nešetří úmrtími postav.)

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Co říct? Možná, že se někomu právě takováto dětská strohost líbit nebude. Já nevím. Také vás to možná nebude tolik bavit, než se příběh rozjede.

95%

 


Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 12. března 2013 v 19:57 | Reagovat

Četla jsem celou trilogii a jelikož ji mám fakt ráda, hodlám jí případně využít i u státnic :-)

2 Charlie Charlie | Web | 13. března 2013 v 10:44 | Reagovat

Další knížka na můj seznam- přečíst :-)

3 Eseter Eseter | 14. března 2013 v 14:19 | Reagovat

Já teď od Pullmana čtu tetralogii Sally Lockhart, taky doporučuju!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel