Dream Bubbles: Feferi a Nepeta

1. března 2013 v 10:02 | Annie |  Dream Bubbles

Tak, další díl Dream Bubbles je tady. Tentokrát o Feferi a Nepetě; snažila jsem se ukázat, jak to mezi nimi vypadalo, když se rozdělily z Fefetysprite. (Pokud to čtete, klidně si řekněte o nějaký ship, mně to vadit nebude :))


Úžasné. Ochromující. A hlavně. Neuvěřitelně. VZRUŠUJÍCÍ!
Tvé jméno je Feferi Peixes, a právě teď sedíš v jedné z Dream Bubbles, které jsi vytvořila. Marně se snažíš uklidnit svou bolavou hlavu. Ještě před chvílí jsi tvořila jednu polovinu Fefetysprite, a dělala tak průvodkyni hrou jedné mladé, velice okouzlující slečny jménem Roxy.
Nyní, poté, co si ti Eridan začal vylívat své city a stejně tak si začal Equius vylívat své city Nepetě, došlo ke zničení Fefetysprite, a ty a Nepeta jste se opět staly duchy putujícími Dream Bubbles, užívající si posmrtný, nekonečný život. Ocitly jste se na nějaké obyčejné planetě, kde se kousek od vás nacházelo moře, a všude to vonělo po rose a květinách. Ale... moře! Voda! Ach, jak dlouho ti koupání a plavání chybělo! Když jsi ještě byla Fefetasprite,koupat ses nemohla, jelikož tvá druhá polovička, Nepeta, nesnášela plavání, a-
Nepeta. V tu chvíli se vzpamatuješ a rozhlédneš se kolem sebe. Ach, jak někdy dokážeš být sobecká. Úplně bys zapomněla na chudinku Nepetu... když ona je tak podezřele potichu...až teď, když se opět soustředíš na realitu, si téměř až z hrůzou uvědomíš, že slyšíš vzlykání. A když svůj zrak konečně zaměříš na Nepetu, zjistíš, že pláče.
"Nepeto!" vykřikneš. Klekneš si k ní a rychle jí obejmeš. Ze zkušenosti víš, že vřelé objetí je ten nejlepší lék na všechno. Ještě kdysi dávno, když jsi byla Eridanovým moirail...
"F-Feferi..." vykoktá ze sebe Nepeta. "E-Equius... on..."
"Už je všechno dobré," řekneš jí ty pouze konejšivým hlasem, a pohladíš jí. "už je všechno dobré."
Nepeta ale chtěla očividně ještě něco říct. "Když on... já myslela, že... jen jsem chtěla..."
"Equius je teď jednou polovinou ARquisprite," řekneš. "to ale neznamená, že je pryč. Pořád je tu s tebou, hluboko ve tvém srdci. Možná, že se jednoho dne také rozdělí a ty se s ním tady, v Dream Bubbles, setkáš."
"Hehe," zasměje se Nepeta. "K-kéž by. A-ale nevypadalo to tak, že? O-on a cokoliv d-druhého tam s ním bylo... perfektně spolu... vycházeli."
V tu chvíli ti úsměv trochu povadne na tváři. Měla pravdu. Celý ten fakt byl proto neuvěřitelně smutný.
Nepeta však ještě pokračovala: "T-to máš ty spíš větší šanci, ž-že se potkáš s E-Errridanem nebo se S-Solluxem. Oni spolu p-přeci jenom moc dobře... nevycházejí..." V tu chvíli Nepeta znovu popotáhne... a pak se zasměje.
"C-co se děje?" podivíš se.
"Ale... ale to nic!" prohlásí Nepeta, už trochu normálnějším hlasem, a odtáhne se od tebe. Její obličej stále brázdí několik nazelenalých slz, ale vypadalo to, že něco uvnitř jí neuvěřitelně pobavilo. "Jen..."
"Nepeto?" nadzdvihneš nechápavě obočí. Nepeta naposledy popotáhla, a spustila: "No... asi ti to bude znít hloupě... ale..."
"Ano?"
"Ale nepřemýšlela jsi někdy o Erridanovi... a o Solluxovi... jako..."
"Jako co?"
"No... jako o kismesis?"
V ten okamžik ztuhneš. Jako o... kismesis? Cože? Vždyť Sollux býval tvým... býval tvým Matespritem! To, že se do vašeho vztahu cpal Eridan, byla jen jeho snaha dostat se k tobě! A teď Nepeta řekne, že je možné, že by se tihle dva stali... kismesis?
Popravdě, nikdy jsi o tom takhle nepřemýšlela. Když to teď slyšíš z úst druhých, zní to docela pravděpodobně. A vzhledem k tomu, že už se Solluxem možná nikdy neuvidíš...
"P-promiň, jestli jsem tě urrazila," vyhrkla v ten okamžik Nepeta. "Já jen-"
"Nu, rozhodně je to zajímavá myšlenka," řekneš ty v tu chvíli zamyšleně, aniž by sis uvědomila, že jsi Nepetu přerušila. "nevím. Je to možné. Eridan by také, přeci jenom, vlezl do vztahu s kýmkoliv..."
Nepeta se znovu zasmála. Ty se nejdřív trochu podivíš, ale pak se také usměješ. Je dobré vědět, že už jí přešel její smutek.
Jakoby jsi to ale zakřikla, Nepeta v tu chvíli opět zvážní: "Zajímalo by mě, jestli si teď, když už jsem mrtvá, a nemusím řešit... to všechno... taky někdy najdu nějakého..."
"Nu, Eridan je tu stále pro všechny," pokusíš se uvolnit situaci, Nepeta ale stále vypadá vážně a tvému vtipu se nezasměje. Po chvíli znovu spustí:"Když... já... vždycky jsem měla ráda..."
"Karkata?" zeptáš se. Nepeta v tu chvíli vyděšeně vyhrkne: "J-jak to víš?!"
"No, sdíleli jsme spolu celkem notnou chvíli... ehm... tělo, vzpomínáš?"
Nepeta se v tu chvíli začervená (tedy vlastně zazelená) a znovu se usměje: "Och. Jasně. Nejdřív mi to... nedošlo..."
Znovu se usměješ: "Podívej, Nepeto. Dream Bubbles jsou... jsou úplně jako nový svět. Můžeš tady začít úplně od začátku. Dělat si, co se ti jen zlíbí. Bavit se, hrát si, objevovat... je tu navíc spoustu našich přátel z alternativních, zničených realit. A to mi neříkej, že nenajdeš aspoň jediného Karkata, který by si s tebou rád popovídal! Jsem si jistá, že když dostatečně zahledáš, možná i zjistíš, že nějaká Nepeta se s nějakým Karkatem už takto spřátelila!" Nepeta v tu chvíli překvapeně vydechne. Ty však ještě dodáš: "A určitě najdeš i nějakého dalšího Equiuse, který by s tebou rád pobyl. Stačí jen chtít, a trochu zahledat!"
Chvíli je mezi vámi ticho. Nepeta vypadala, že přemýšlí. Až po chvíli prohlásí: "Ale jistě. Ano. Máš pravdu, Feferi! Jsem si jistá, že když se jenom podívám kolem..."
"Přesně tak!" řekneš. "Ale budeš mi muset odpustit, že tě nebudu doprovázet."
Nepeta v tu chvíli překvapeně vyhrkne: "C-cože? Proč ne?"
"No... něco mi už opravdu zatraceně chybí."
"A... a co?"
"Plavání!" zasměješ se, a ukážeš směrem k moři. "Nemůžu se dočkat, až se konečně zase ponořím do hlubin oceánu a pořádně si zaplavu. Tak mi to chybělo..."
"Och," vydechne Nepeta. "no... já plavání... zrovna moc nemusím..."
"Já vím," odpovíš se smíchem.
Nepeta ale nic neřekne, pouze sklopí hlavu. V tu chvíli mezi vámi opět nastane ticho. Až po chvíli Nepeta zkroušeně prohlásí:"Takže tohle asi bude... rozloučení..."
"Ne na dlouho," řekneš konejšivě. "jsem si jistá, že se někde určitě zase setkáme." Nepeta pouze přikývne.
"Takže tedy..."
"Uvidíme se později."
"A-ano."
Naposledy Nepetu rychle obejmeš. Pak obě vykročíte opačným směrem. Ty směrem k moři. Směrem k vodě.
Nepeta směrem do světa, aby hledala své ztracené přátele.
Popravdě, je ti trochu líto, že jste se takto rozešli. Ráda bys s Nepetou strávila ještě nějaký čas a smála se s ní, rozebírala s ní její takzvané "Shipy"; ráda bys s ní prostě ještě nějakou tu chvíli pobyla. Ale... ale ta touha znovu se smáčet v oceánu...
Když vejdeš do moře, chvíli necháš vlny, ať ti jen obyčejně smáčí tvá chodidla. Zjistíš, že ti ten pocit neuvěřitelně strašně chyběl. Ten krásný pocit, když necháváš oceán masírovat tvé tělo, když ho necháš smáčet všechnu špínu a pot světa... ještě chvíli si užíváš tu krásu, když zjistíš, že...
... že padáš.
Celým tělem přepadneš přímo do moře, a ponoříš se pod hladinu. Nezakuckáš se - přeci jenom, umíš dýchat pod vodou - ale fakt, že tě musel někdo strčit, tě poměrně vyděsí. V tu chvíli však zjistíš, že ten dotyčný nejen že tě strčil, ale navíc se tě pořád drží jako klíště. S vypjetím sil doplaveš na hladinu a snažíš se identifikovat toho vetřelce, když zjistíš, že to není nikdo jiný než... Nepeta.
Ta, jakmile se taktéž octne nad hladinou, se zakuckáním prohlásí: "No fuj... slaná voda je tak... odporná... možná to nakonec přeci jen nebyl... dobrý... nápad..."
"Nepeto!" vyhrkneš. "C-co tu děláš?!"
"No... snažím se... plavat..."
"Nepeto, ty neumíš plavat! Vždyť kočky nesnáší vodu! A vůbec, co tě to popadlo? Já myslela, že do vody bys nevlezla ani kdyby tě mučili!"
"Ehm... myslím, že fakt, že jsme spolu tak dlouho byli... jako... Fefetasprite... mě trochu..." Nadzdvihneš obočí - Nepeta proto, jelikož se nejspíš cítí trochu trapně, vyhrkne: "Tvé vzpomínky na vodu byly prostě tak krásné! Chtěla jsem vyzkoušet, co na tom vidíš."
"Och," vydechneš. Chvíli jste ticho, přičemž Nepeta se tě stále drží jako klíště a ty spolu s ní urputně snažíš udržet nad vodou. Po chvíli tedy prohlásíš: "Nepeto... řeknu to znovu, ale... vždyť neumíš plavat."
"No... ehm... ne, no."
V tu chvíli už to nejde; neubráníš se hlasitému, pobavenému smíchu. Nepeta se na tebe jen uraženě zadívá: "T-to není vtipné!"
Chvíli se ještě jen směješ, než ze sebe vykoktáš prosté: "Jistě, jistě," a hned na to: "Jo. Eh. Promiň."
Nepeta se stále tváří trochu uraženě, a proto se širokým úsměvem, abys jí uklidnila, řekneš: "Tak co kdybych tě to naučila?"
A tak se stalo, že ten den v moři neplavala pouze jedna mladá, mořská trollí slečna, ale i ještě jedna, která do té doby vodu nesnášela více jak smrt.
A tak se stalo, že se Nepeta naučila plavat.
 


Komentáře

1 BaraCornellia BaraCornellia | Web | 1. března 2013 v 10:43 | Reagovat

Homestuck~! Honk, honk! :D
No právě jsem ve škole, přečtu si to později ^^ Snad to ještě najdu :) Určitě jsem na tvůj blog už narazila, vypadá to tu hezky :)

2 Lucka526 Lucka526 | Web | 1. března 2013 v 14:38 | Reagovat

Aww, to je pěkné. :D Přece jen Nepeta a Feferi jsou tak roztomilé. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel