7. Kapitola: Stupidní Michaelis

4. února 2013 v 18:05 | Annie |  Vzdušné zámky Bradavické

Tak, je tu konečně tak dlouho slibovaná nová kapitola :). Tentokrát jsem si nemohla odpustit trochu krásných srdíčkových keců, ach, ach, ach.
Každopádně, oba komentáře, které se pod kapitolou objevily, více méně navrhovaly to samé, takže Zmijozeláci byli hrozně nejapní a chtěli využívat Tajemnou komnatu jako místo pro pařbu.
So... let's go!



Grace se odmlčela, a zadívala se do země. Napětí mezi všemi přítomnými narůstalo a narůstalo, a vypadalo to, že každou vteřinou je tu více a více Zmijozelských studentů. Grace neslyšně polkla a znovu se na své "přátele" zadívala, když v tom jí to konečně došlo.
"Vy... chtěli jste přece místo na... na pař-"
"Na pařbu, ano!" odsekla Pansy. "Tak co bude s tím plánkem?!"
V ten okamžik Grace zpanikařila. Ačkoli navenek vždycky vypadala klidně a to za každých okolností, v tuto chvíli to už nevydržela. V hlavě měla zmatek, všechno kolem ní na ní doráželo a nic nevypadalo dobře.
"J-já vím, že ho má McGonagallová!" vykřikla. "Ale dostanu ho zpátky, slibuju!"
Chvíli bylo mezi nimi ticho. Zmijozeláci ji nevěřícně pozorovali, až po chvíli Pansy řekla: "No tak to bys měla vyrazit hned, holka. Protože jestli nám ho nepřineseš do zítra..."
Grace, ovlivněná okolnostmi bez toho, aniž by věděla, co dělá, přikývla, a rychle vyběhla ven ze společenské místnosti, zpátky do hradu, zpátky do nebezpečí. Hlavně pryč od těchhle... těchhle...
"Přátel".
Ve Zmijozelské společenské místnosti ještě chvíli panovalo ticho. Až po chvíli jeden blonďatý student pátého ročníku jménem Draco Malfoy prohlásil: "Stejně si pořád myslím, že Tajemná komnata nám k ničemu nepomůže."
"Draco, ale samozřejmě, že pomůže! Ta je pro naše účely nejlepší!" odvětila Pansy, ačkoliv dost nejistě. Draco na to pouze jen zakroutil očima, a odešel pryč, aby už nemusel poslouchat ty jejich hloupé kecy.
Tajemná komnata byla k ničemu, to on věděl. Musel najít něco lepšího. Slibnějšího.
A všichni víme, že to najde až v šesté knize, takže zatím našeho ubohého Malfoye opustíme.

Autorka mezitím vyškrtla pár odstavců scén, které do kapitoly nakonec neuvedla, protože se jí to nelíbilo, a můžeme pokračovat dál, prosím, tohle ani nemusíte číst, je to zbytečné, že.
Grace mezitím utíkala bradavickým hradem. Jelikož už se pomalu stmívalo, nikde nebylo moc lidí, a ty, které minula, zřejmě nezajímalo, že vypadá, jakoby jí honil bazilišek.
Až po notné chvíli se ubohá studentka Zmijozelu opřela o chladnou zeď chodby a bezmocně se svalila na zem. Cítila se naprosto nemožně. Trapně.
Jak se jí něco takového vůbec mohlo stát?! Dalo... dalo by se to nazývat šikanou, že? Nu, nejen že dalo, ona to byla šikana. Grace se v tu chvíli roztřásla, a musela se obejmout, aby ten odporný pocit zahnala. Co bude teď jen dělat? Nejen, že se nechala seřvat jako absolutní nicka a ještě před nimi ztratila svůj klid, navíc jim ještě slíbila, že dostane ten plán Tajemné komnaty od McGonagallové zpět! Vždyť se ani, upřímně, o žádnou Tajemnou komnatu nikdy nezajímala! Dělala jen proto, aby jí nechali na pokoji. Aby si jí nevšímali. Ano, ano, jak skvělé. Proč jen musí být tak hloupá!
Povzdechla si, a pomalu vstala. Hned na to znovu vykročila vpřed, tentokrát už svým charakteristickým, sebejistým krokem. Pomalu, ale jistě mířila ke kabinetu profesorky přeměňování, ale neměla ani tušení, co se stane, až tam dojde. Bála se. Absolutně nevěděla, co bude dál.
Samozřejmě nečekala, že jakmile vyleze z rohu, narazí do toho otravného, věčně usměvavého, optimistického studenta Nebelvíru, Johna Michaelise.
Jakmile se srazili, oba dva okamžitě upadli. John stihl bolestně zaskučet, Grace se ale okamžitě zvedla a jala se hned utíkat pryč. John jí ale zastavil: "P-počkej, proboha!"
Grace však běžela dál. Nebylo tu nic, co by jí mohlo zastavit před jejím dalším hysterickým a panickým záchvatem. Tedy, alespoň si to myslela.
NE, NE, NE. STŮJ, HOLKA.
Grace v ten okamžik ztuhla. Celá zbledla a cítila, jak se jí stáhly vnitřnosti.
Ne. Tohle se nestalo. Tohle se prostě nestalo.
Opravdu... opravdu právě slyšela nějaký dívčí hlas říct...? Na chvíli se rozhlédla kolem, a když nikoho neviděla, stáhl se jí žaludek nad myšlenkou, že to muselo být jen v její hlavě.
Pane bože.
"Grace?" vytrhl jí z přemýšlení John. "Děje se něco?" Grace se k němu pouze otočila. Černovlasý chlapec už stál na nohou, a ve tváři měl poměrně starostlivý výraz.
Nakonec zavrtěla hlavou na odpověď: "Ne... jen... jen asi šílím."
John nechápavě nadzdvihl obočí, proto Grace pokračovala: "T-to nic, probůh. Nic se nestalo! A teď, když mě omluvíš-"
ZŮSTAŇ PROBOHA STÁT NA MÍSTĚ. TO JE TO TAK TĚŽKÉ?
Grace znovu ztuhla. Teď, když ten hlas slyšela podruhé, už bylo jasné, že si ho nevymýšlí. Že tam někde opravdu je. Musí být hodně unavená, hodně přepracovaná, a hodně, hodně šílená. Ach bože.
"Hele, Grace, nechci nic říkat, ale vypadáš opravdu hodně špatně a-"
"A co, Johne?! Chceš mě odvýzt ke svatýmu Mungovi?!" odsekla vztekle Grace.
"N-ne," odvětil váhavě John. "j-jen jsem se chtěl zeptat, jestli nechceš doprovodit na ošetřovnu... nebo tak něco, víš co."
Grace se v tu chvíli trochu uklidnila. Pocítila, jakoby jí něco zahřálo u srdce. Ach bože, John Michaelis. Divná to lidská bytost. Nebo je spíše tou divnou lidskou bytostí ona, když to v ní způsobuje tenhle idiot tak podivné vibrace.
"To snad není pravda," procedila mezi zuby vztekle. John nadzdvihl obočí, jelikož nerozuměl, co přesně ubohá Grace říkala, to už ale zrzavá dívka pokračovala: "Jsem v pohodě, Johne. Děkuju za optání, ale nemusíš se starat, vážně."
"Ale musím," odvětil klidně John. "to je to, co přátelé dělají, ne?"
Přátelé. To, co přátelé dělají. Znamená to, že... Grace polkla. Nikdy nebyla tou správnou osobou na citové výlevy, a už vůbec je nedokázala opětovat. Hotový sociopat, opravdu.
"Já... asi... asi máš pravdu," odpověděla proto váhavě, ale bylo vidět, že jí John uvedl do rozpaků. Chvíli tam kvůli tomu stáli v trapném tichu, přičemž oběma do obličeje naskočila červeň. Až po několika minutách John ticho prolomil: "Tak... co tady děláš... takhle... navečer?" zeptal se nejistě.
"Eh..." Grace se na to dlouze odmlčela a nervózně se zadívala nervózně. Zřejmě si neuvědomovala, jak moc nejistě vypadá, protože John okamžitě pokračoval.
"Víš, jestli se... jestli se se mnou a s Abby nechceš bavit a chceš se spíš držet Zmijozelu, tak... tak víš co, my to pochopíme," řekl. "i když, Abby bude možná pár dní trochu nerudná, ale to je v pohodě, ona prostě taková je. Rozený-"
"Cholerik," dořekla za něj Grace rychle a hned pokračovala. "Bože, Johne, neber si to tak. Já jen... teď... opravdu nemám čas, víš?"
"A kam tak spěcháš?" zeptal se jí John. "Před chvílí zavřeli knihovnu, prakticky teď nemáš kam jinam jít než do společenské místnosti. Tak proč..."
Grace si pouze tiše povzdechla a zadívala se do země. Cítila, že zanedlouho už ty protivné slzy neudrží. Proč jen se musela narodit jako dívka. Jako tak pitomá, hloupá dívka.
"Grace... je všechno v pořádku?" optal se jí její "kamarád", a to už se Grace opravdu neudržela.
"Potřebuju se vloupat do kabinetu McGonagallové a dostat zpátky ten plánek Tajemné komnaty, jinak mě Zmijozelští zabijou," vychrlila ze sebe nadpozemskou rychlostí. Zničehonic ucítila, jakoby jí spadl kámen ze srdce.
Samozřejmě, teď mohla očekávat Johnovo zklamaný pohled, nebo dokonce vyděšený. Jelikož už odmalička byla schopná předvídat reakce lidí, ani teď se nezmýlila.
"To... to myslíš vážně?" vydechl zděšeně John. "Grace, ta věc je-"
"Já vím," odsekla chladně Grace. "ale... ale pokud to nedostanu zpátky, mí... mí 'přátelé' v koleji moc nadšení nebudou. Jestli víš, jak to myslím."
John zřejmě pochopil, jak to myslí, protože sklapl. Chvíli bylo mezi dvojicí ticho, přičemž Grace se jen modlila, aby John na ní nevychrlil nějaké kecy jako "ale to tě šikanují" nebo "musíš se přeci bránit". Nevěděla, co by na to řekla, a popravdě, zřejmě by Johna nějak hnusně odbyla. Což se nejspíš stane tak jako tak, protože John zřejmě zase vychrlí nějakou pitomost a...
"Tak to abychom začali, ne?" ušklíbl se však v tu chvíli John vyzývavě, což Grace absolutně nečekala a jeho reakce jí málem dostala do kolen. Nečekala, že by řekl něco takového. Že by se jí rozhodl pomoct v takové šílenosti, jako je toto. Že by... že by... pane bože. Stupidní Michaelis.
Ale co hůř... ten jeho úsměv. Ten jeho nemožný úsměv.
Stupidní Michaelis.
Dámy a pánové, invaze kabinetu profesorky McGonagallové právě začíná.
Nyní můžete příběh ovlivnit vy!
Kapitoly se budu pokoušet přidávat jednou týdně. Budete mít tedy celý týden na napsání toho, jak budete chtít, aby se příběh vyvíjel dál. Pište to do komentářů a pouze v jednoduchých příkazech (např. "Ať Abby udělá to a to"), rozepisovat se do odstavců není třeba.
Možné je ale opravdu všechno, meze se nekladou! Pokud chcete, aby Abby například vběhla nahá do kabinetu Snapea (ale v tomhle případě tedy chudák Abby), napište si komentář. NYNÍ JE TO VE VAŠICH RUKOU. :)
Nyní je však už příběh v určitém proudu, tak ho prosím v tomto proudu udržujte :D.
Tak jak se John s Grace vloupají do kabinetu McGonagallové? A jak to vůbec dopadne? Choise is yours!
 


Komentáře

1 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 4. února 2013 v 20:26 | Reagovat

Ty by jsi mohla pomoct, kdyz kliknes na Web u toho komentare, dostanes se na muj roman na pokracovani. zajimal by me tvuj nazor, mam ho psat dal nebo ne? Pokud budes mit chvilku, budu rad, kdyz si kousek prectes ... :)

2 miu-ryan miu-ryan | 5. února 2013 v 20:22 | Reagovat

John najde v kabinetu McGonagallové něco, co mu umožní vidět budoucnost. :D Začíná kariéru superhrdiny.

3 Le Le | 6. února 2013 v 7:39 | Reagovat

Grace pokouše vlkodlak.

4 Brigita Brigita | Web | 7. února 2013 v 14:47 | Reagovat

John a Grace vrazí do kabinetu, kde bude McGonagallová, která právě studuje plánek Tajemné komnaty a přemýšlí, jak to udělat, aby se tam mohla proplížit s Brumbálem. :D

5 Andrew Wild Andrew Wild | Web | 9. února 2013 v 21:43 | Reagovat

Vzdušné zámky jsem si chtěl přečíst už docela dlouho, ale vždycky jsem si řekl, že to je moc dlouhý tak na to kašlu. Ale teď, když tak čekám až mi načte další díl Doctora Who, tak jsem si řekl, že si to přečtu. No jako. Úsměv na tváři mám od první kapitoly a zatím mě to strašně baví. :D Skvělý nápad!

A k pokračování.. Když John s Grace vtrhnou do kabinetu, naleznou tam opilou Umbridgeovou, která se snažila najít plánek ale namísto toho objevila flašku s alkoholem a řekla si ,,že jenom ochutná. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel