# Day 07: Normální den mé oblíbené komiksové postavy

9. října 2012 v 21:30 | Annie |  30 Day of Writing

Po dlouhé době se tu opět objevuje Writing Challenge. Tentokrát jde o "Normální den mé oblíbené komiksové postavy", takže samozřejmě můžete očekávat duo Thor & Loki. Enjoy!


A bylo to tu zase.
Thor si pouze bolestně povzdechl a pomalu sestupoval z Asgardu k Zemi, světě lidí. Ke světu, ve kterém byl považováni za boha. Ke světu, kde se poprvé zamiloval.
Ke světu, který naopak jeho adoptivní bratr, Loki, bytostně nenáviděl.
Už to byla nějaká chvilka, co Zemi spolu s Avengers zachránil právě před Lokiho armádou. Už to byla nějaká chvilka, co Loki seděl zpátky v Asgardu v okovech a byl souzen jeho otcem Odinem.
Už to ale také byla nějaká chvilka, co jeho bratr ze svého vězení poprvé zmizel, unesen svými přívrženci zpět na Zem, aby jim mohl opět začít vládnout. Thor si pro něj musel vždy přijít a vybojovat ho zpět. Už to začínalo být ale opravdu otravné.
Stalo se totiž něco, co nikdo z nich nečekal. Ale opravdu nikdo.
Loki si na planetě Zemi dokázal vybudovat jednu vskutku elitní armádu. Armádu tak věrnou, že mu sloužila i po jeho pádu. Armádu, která vždy čekala skrytá ve stínech, schovávala se ve svých příbytcích a vždy udeřila v ten pravý čas. Armádu, která by za Lokiho položila život, i když si to jeho bratr vůbec nezasloužil.
Problémem bylo, že ať byla tato Lokiho armáda jakkoli loajální a bojechtivá, byla tak děsivá, že se jí bál i samotný Loki.
Každopádně, tohle sestupování na Zem a zachraňování ho z těchto prekérních situací už se stalo skoro jeho denní rutinou a každým dnem to bylo horší a horší. Včera dokonce našel bratra extrémně vyděšeného a když ho chytil, že ho vezme zpátky, Loki mu z celého srdce děkoval a div se nerozbrečel, ačkoli mu ani nebyl schopen povědět, co se stalo.
Thor tento jeho strach nikdy nepochopil. Vždyť to byla jeho armáda, což znamená, že by mu neublížila a že má oči jen pro něho, a navíc, vypadala velmi neškodně. Nikdy nevycházela ven, aby ji mohli ostatní vidět, za denního světla vždy úpěla a schovávala se pod postelí. Noci však probděla u těch podivných svítících přístrojů, se kterými se tu už několikrát střetl - och, jistě, u počítačů. Způsob jejího útoku byl navíc vskutku... pozoruhodný.
Také to byly pouze dívky, žádné muže mezi nimi neviděl. Ani nedosáhly dospělosti. A přesto se nazývaly Lokiho armádou a konstantně ho unášely zpět na Zem, aby byl jejich pánem a aby se mu mohly klanět. Loki se mu jednou svěřil, že ho donutily šestset dvacet pětkrát říct "Poklekněte!". Jak podivné.
To ale Thor konečně sestoupil na zem a za burácivého hromu přistál na tvrdé zemi pokryté světle zelenou trávou. Ocitl se uvnitř nějakého parku, nejspíše. Kolem ale žádní lidé nebyli, bylo to tu úplně prázdné, a na obloze panoval měsíc... samozřejmě, Lokiho armáda operuje pouze v noci.
Ale kde je jeho bratr samotný?
Oh, támhle! Schovává se za jedním balvanem a podivně se třese. V té tmě skoro není vidět. Thor si ale všiml, že své obvykle tak pečlivě upravené vlasy má mírně rozcuchané a dokonce se mu v nich válí větvička, a že také na sobě nemá svou kápi.
Ale ne. Co mohla jeho armáda provést tentokrát?
Pomalu se k němu vydal. Jakmile se ale ocitl několik kroků od něj, Loki ho propálil vystrašeným pohledem a potřásl hlavou, aby si potichu sedl vedle něj. Thor na to pouze zakroutil očima a když se k němu přikrčil, zeptal se: "Kde máš svojí kápi?"
"Stejně dobře by ses mě mohl zeptat, kde mám svou hůl," zasyčel na odpověď Loki a vykoukl zpoza kamene, hned ale zalezl zpátky a ve tváři měl výraz ještě vystrašenější.
Thor si pouze povzdechl: "Co se stalo tentokrát?"
"U...ukradly... ukradly mi..."
"Co?"
"Ukradly mi kápi."
"To jsem si všiml, bratře."
"Ale to není všechno."
"Oh." Thor zvědavě povytáhl obočí. Loki se však v tu chvíli zatvářil extrémně nervózně a pohledem těkal sem tam. Nakonec se k němu naklonil a velmi tichým hlasem mu pošeptal: "M-mé spodní prádlo."
Thor měl v ten okamžik problém, aby se hlasitě nerozesmál. Jakmile se jeho tvář začala měnit do úšklebku, Loki ho striktně zastavil: "Ne! Prozradíš nás!"
Thor pouze zakroutil očima: "Už je to opravdu otravné, bratře."
"Ty to nechápeš!" zakroutil hlavou Loki a nyní vypadal téměř až šíleně. Tedy, to byl jeho normální výraz, ale teď vypadal opravdu šíleně, jako opravdu šíleně ŠÍLENĚ.
"Šplhají okny, a nevím, jak to dělají, ale neustále mě unášejí. Z ASGARDU. Nepřipadá ti to strašidelné? A pak se mi snaží... snaží se mi udělat... zlé věci." V tu chvíli ho Loki chytil za ramena a zadíval se na něj svým šíleným pohledem: "Thore, ony jsou úplně POMATENÉ. Někdy, když je poslouchám, tak... podívej, tohle ti říkám pro tvé dobro. Na Asgardu musíme začít schovávat všechny děti, ženy i muže, protože ony se snaží unést ÚPLNĚ VŠECHNY."
Thor si povzdechl: "Pokud vím, unášejí jenom tebe."
"To jsi opravdu tak naivní? Myslíš, že se o to nepokusí? Ony nejsou NORMÁLNÍ, Thore!"
"Zatím tu vidím pouze jednu nenormální osobu, bratře, a to jsi-"
"U Odinovy lásky! Proč se musíš pořád chovat jako stupidní idiot!" zakroutil Loki nevěřícně hlavou a do tváře se mu vrátil jeho typický, otrávený výraz.
"To říká ten pravý," odvětil Thor. "já se neschovávám za kamenem před svou armádou, která mi ukradla oblečení, spodní prádlo a zbraň."
"Ty to nechápeš! Viděl jsi, co s tím dělají?!" odsekl Loki. "Oni to nevyužívají, ani nenosí. Oni to OBJÍMAJÍ. Oni to líbají. Ony... ony to UCTÍVAJÍ."
Thor v ten okamžik nevěřícně nadzdvihl obočí, a Loki proto mávl rukou směrem za balvan: "Tak se podívej sám!"
Thor přikývl: "Dobrá, když si to přeješ-"
V ten okamžik se nadzdvihl a vykoukl za balvan, ale to, co tam viděl, nebyly šílené dívky objímající róbu jeho bratra. Ne, ne. To vůbec ne.
Byla to obrovská armáda v pohybu, běžíc kupředu jako obrovské, rozzuřené stádo nějakého zemského zvířectva. Ale hned na první pohled bylo jasné, že to není žádné stádo - to byla LOKIHO ARMÁDA. Hnala se k nim, s psychopatickým výrazem ve tváři a jiskřičkami v očích. A všechny ty dívky, všechny ty šílené dívky, měly oči jen pro jednoho - pro jeho bratra.
Trvalo to jenom sekundu. Loki stihl hlasitě zakřičet: "NE!",a najednou ho jeho armáda nabrala na svá ramena a rychle se s ním hnala pryč jako stádo buvolů. Ubyla další sekunda, a už pomalu mizely v dáli. Thor nejdříve pomalu zamrkal, aby se vzpamatoval, a pak se otočil, aby lokalizoval místo, kam to stádo zmizelo. Z toho náhlého vzedmutí vzduchu se mu všude možně rozvířily vlasy a stále mu vlál plášť, jako kdyby kolem panoval nějaký uragán.
Thor ještě chvilku zmateně hleděl před sebe. Pak si povzdechl, a promnul si tvář.
Tohle bude ještě dlouhá noc.
Zase.
 


Komentáře

1 Katheree Katheree | Web | 10. října 2012 v 18:23 | Reagovat

Upřímně mě to pobavilo. Zrovna tyhle dva mám ráda a vlastně by mě zajímalo jak to bude dál. Nejdřív jsem čekala něco jiného, ale moc pěkná komedie. Píšeš zajímavě :)

2 Hanka Rose Hanka Rose | Web | 10. října 2012 v 19:35 | Reagovat

Vím, že je blbý pocit stát a čekat, ale když se tančí, je to sranda. A já chci umět tančit...

3 alenor alenor | 20. listopadu 2012 v 20:14 | Reagovat

Já miluju Lokiho. Vím že tohle jsi (doufám) myslela jako přehnanou komedii. Podle mého mínění by tohle ale Lokiho opravdová fanynka neudělala. Je to zesměšňující. měla by ho poslouchat, chovat před ním bázeň a pak se někde v koutě rozechvěle klepat, když ho uvidí rozklepat se a zároveň se ho bát jen dotknout. Ne "TOHLE".
Nejspíš nevíš co je to pravá věrnost...

4 Annie Annie | E-mail | Web | 20. listopadu 2012 v 20:24 | Reagovat

[3]: Jéžiš, to je samozřejmě recese :D. Zřejmě jsi nikdy nebyla na tumblru...

5 Joke Joke | 3. února 2013 v 12:07 | Reagovat

Dobrá parodie :D fakt jsem se pobavil :D

6 Venira Venira | 20. srpna 2013 v 23:12 | Reagovat

Dokázala jsem si to živě představit a dost jsem se nasmála :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel