Poslední společné Vánoce

22. prosince 2010 v 20:19 | Annie-chan |  Scrapbook
Stejně jako mnoho mých vrstevníků jsem dneska prožila své poslední Vánoce s mojí třídou - se třídou, se kterou studuju už devět let, se třídou, se kterou se pomalu blížím k absolovování základky. Ne, že bych z toho byla nějak zdrcená, ani nějaké mimořádné činnosti se nekonaly, jenom jsme se fotili u našeho umělého košťátka (=stromku), toť vše. Možná jsem prostě jenom naprosto flegmaticky bezcitná, ale já z toho vážně deprimovaná nejsem.
Moje třída je ale vážně úchylná. Co jsem viděla, tak asi šest lidí dostalo od někoho podprsenku/kalhotky/tanga. Jedna moje kamarádka dostala dokonce obrovskou noční košili babičkovského stylu velikosti XXL, do které jsme se narvaly dvě (!!) a ještě bylo místo pro jednu. No není ta moje třída škodolibá? Taky jsme měli jít stavět sněhuláka, ale to se nakonec nekonalo, což je podle mě dosti škoda. Já bych nebyla ta zkoulovaná, mokrá a vyválená ve sněhu. A dárky... co o dárcích. Jako vždycky. Já jsem, pro vaší informaci, žádný tanga nedostala :D.

A jinak... ehm, ehm. Znovu jsem propadla hře Heavy Rain, a konkrétně Normanu Jaydenovi. Nemám Playstation a hru jsem nikdy nehrála, ale kdysi dávno jsem koukala na videonávod a i když jsem rozuměla tak 50% toho, co tam říkali (anglicky), stejně mě to naprosto dostalo. Teď jsem na to koukala znova, rozuměla jsem tak 75% a bylo to ještě lepší, i když jsem už věděla, kdo že to ten vrah je. Tedy, Heavy Rain je totiž detektivní hra. A to ne ledajaká. Interaktivní, u které si můžete určit svůj konec a u které může postava zemřít a nenastane žádné loadování, postavy jsou modelované a namluvené skutečnými herci, a co víc, hra je to tak kvalitní a úžasná a všechno možný, že se na to dá normálně koukat jako na film. Sice sedmihodinový, ale film.
No, a Norman Jayden. To jsem se zrovna včera málem zbláznila, že se narodil o dva dny dříve než já, sice o dvacet let, ale stejně je to 14. srpen! Mu-he-he! Nechci vysvětlovat, kdo to je, protože byste stejně nic nepochopili a já akorát byla za debila (Což už jsem, pochopitelně...).
S psaním jsem taky na bodě mrazu. Já když jsem do něčeho zblázněná, tak na psaní není čas... tedy, ne, že není čas, prostě to nejde. Holt.
Ale zase jsem objevila úžasné songy od Ginzu. Dostaly mě zatím jeho dvě písničky, a to One Shot Ballerina a ještě lepší The Dragster Wave. Doporučuju si poslechnout obě, strčím je pod článek.
Grafika taky nejde. Dneska jsem vyrobila jeden layout, ale sakra nevím, jestli půjde nastavit. Zatím mi to nějak nejde...

Jop, to by bylo asi všechno. Možná ještě napíšu článek na téma týdne, a to s pěknou dávkou sarkasmu. Začínají mě totiž pěkně vytáčet články typu "měla jsem bff, ale ta mě zradila, a mám z toho pěknou bolest na duši, fňuk fňuk :(".

A slibované songy:

Ghinzu - The Dragster Wave
Naprosto úžasný, famózní a ještě jednou úžasný song. Hlavně ten konec. Teď zrovna ho poslouchám, brekekeke :D

Ghinzu - One Shot Ballerina
Tady mě naprosto dostává, jak mění tu barvu hlasu - z "normálního" na "vysoký" a pak na "hluboký" (nevím, ja to jinak popsat). A taky je absolutně famózní část "Laying in the dawn".
 


Anketa

Tvůj oblíbený živel?

Oheň
Voda
Země
Vzduch

Komentáře

1 Taychi Taychi | Web | 22. prosince 2010 v 20:47 | Reagovat

Heh :D...myslelajsem že jsi starší :P

2 Annie-chan Annie-chan | Web | 22. prosince 2010 v 20:48 | Reagovat

[1]: Ne ne, já jsem ještě prcek :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel