30. Kapitola: Poprvé a naposledy

29. srpna 2010 v 17:02 | Annie-chan |  | Havran, stín a plamen
Opravdu předposlední díl. Možná - MOŽNÁ - se tady objeví dneska úplně poslední.

useless-fire.blog.cz
useless-fire.blog.cz

Malý chlapec, který byl svědkem toho, jak mu čarodějka jménem Envy zabila rodiče. Tím byl on, nynější vůdce Undersoonu. Tuhle povídačku znal kde kdo, jenže jen málo lidí vědělo o tom, že v onen osudný den mu Envy dala svojí krev - a udělala z něj tak jednoho z nich. Bratra démona.

"J-jak ses sem…dostala…" procedil jenom mezi zuby Alexandre de Caugh. Nemohl uvěřit, že obrana tak dobře uschované organizace jako je Undersoon byla prolomena. Ale on to tušil.
"To naše sestřička," odpověděla neurčitě Envy a nazdvihla svůj meč - fialový, kouřový drak, který se před chvílí objevil za ní, se jí omotal kolem těla. Vůdce začal pomalu panikařit, ovšem nedal na sobě nic znát.
"Jaká to čest… stát proti své stvořitelce," poznamenal po chvíli sarkasticky.
"Tak čest?" nadzdvihla Envy udiveně obočí. "Takové přirovnání by mě nikdy nenapadlo."
V tu chvíli drak zaútočil.
Vůdce tento nenadálý útok nečekal, přesto ale zareagoval pohotově a ihned uskočil. Drak namísto toho zničil stěnu jeho kanceláře.
"Hbitý jako vždy, že?" ušklíbla se jen Envy a znovu mávla rukou. Drak tentokrát provedl výpad ještě rychleji a Vůdce měl co dělat, aby vůbec uskočil. Pak začal útočit i on.
Stiskl obě pasti tak silně, jak jen uměl, a v tu chvíli se všechny stěny za Envy začaly bortit. Dřív, než na ní spadly a zabily jí, padající trosky zachytil její drak. Na to ale vůdce čekal a rozběhl se k ní. Envy se zatvářila trošku udiveně, ovšem jenom ten náznak z obličeje ihned zmizel. Mávla rukou a drak se začal otáčet, to už byl ale vůdce u ní. Nejdřív se jí pokusil praštit do obličeje, Envy se ale vyhnula. Téměř okamžitě se jí ale vůdce pokusil podkopnout nohy, toho ale Envy využila, uskočila a namířila rukama přímo na něj. Drak se plnou rychlostí rozletěl proti vůdci. Ten namířil rukou a opět začal dlaň svírat, ale tentokrát pomaleji - zem pod Envy začala pukat.
Vypadalo to ale, že i na to byla čarodějka připravená, a i když jednou rukou stále mířila na vůdce, jednou namířila pod sebe. V ten okamžik se stalo něco velmi pozoruhodného - od velkého kouřového draka se oddělila polovina a na jejím konci se taktéž rozsvítily dvě červené oči - ačkoli byl teď drak menší, stále mířil k vůdci a ten druhý sklouzl pod nohy Envy, která se tím pádem nepropadla do další místnosti. Vůdce se jen zamračil a na draka, který byl téměř před tím, rychle vymrštil sevřenou dlaň, která způsobila, že se kouřový drak rozlétl po chodbě na tisíc kousků. Červené oči zmizely, ovšem rozdělené kousky draka létající po místnosti se nyní spojily zase k drakovi, na kterém Envy stála. Ta se jen usmívala. Zatímco vůdce nyní ztěžka oddechoval, ona byla úplně bez úhony.
"Jsi unavený? Boj se mnou tě vyčerpává?" zeptala se falešným nasládlým hláskem. "Tak proč si neodpočinete, pane vůdce? Lehněte si a spěte. Spěte věčným spánkem, ať vás už nikdo neotravuje."
"Sklapni," odsekl jenom vůdce, utřel si pot s čela a opět se vzpřímil. Rozhodl se, že tentokrát si na její úder počká.
"Víš, proč si tak vyčerpaný, pane vůdce?" nadzdvihla Envy obočí. "Ano, samozřejmě, boj se mnou je velice náročný jak na tělo, i na mysl, ale to není to, co myslím. Víš, že krev čarodějky mnohokrát zkracuje lidem život? A nejen to - víš, že má svojí vlastní hlavu?"
Vůdce tohle moc dobře věděl. Už několikrát musel čelit svému vlastnímu já, které se mu v hlavě z její krve vytvořilo, ovšem vždycky zvítězil. Věřil, že tenhle problém už je dávno vyřešený.
"Když takhle hojně využíváš její schopnosti," promluvila znovu Envy. "brzy nad tebou zvítězí."

"Hannah?" zavolal její jméno Edward už skoro zděšeně. Snažil se nepropadnout v panice, ovšem v této dokonale tmavé chodbě to bylo hodně těžké. A když se mu ve tmě ztratila i jeho průvodkyně, dopadlo to všechno na ten nejhorší bod. Každou chvíli se mohlo cokoliv stát - věřil, že v každém koutu na něj číhá nějaký upír, že na každém stropě ho bedlivě pozorují vlkodlaci, že z každého rohu může vyskočit čarodějka.
"No tak, Hannah," zamumlal znovu. "nedělej si ze mě legraci."
"Ona si z tebe dělala legraci? Chudáčku," uslyšel najednou nějaký cizí hlas. Ženský.
Edward ztuhl na místě a úplně zbělel. Ano, byl vystrašený, ovšem úplně cizí hlas v téhle temnotě u něj už vyvolal něco, co ani nemohl strachem nazývat. Možná že to byla ta panika, ovšem mohl to být taky onen pověstný adrenalin - Edward cítil, že mu krev v žilách pulzuje čím dál rychleji, cítil už ten tep i v hlavě - vystrašeně polkl a udělal krok vpřed.
"Kdo je tam?"
"Ale no tak, to jsem přeci já…" odpověděla neznámá a Edward cítil, že ta osoba se k němu blíží.
Neukazuj žádný strach!
Napomenul se tiše a taktéž se vydal kupředu. A v tu chvíli nad sebou spatřil něco, co u něj okamžitě vyvolalo panický křik.
Svítící lebku.

"Mám nějaký divný pocit, ty ne, Alexi?"
Stál v bílém prázdnu, které tak důvěrně znal. Už mnohokrát se tady ocitl a sváděl nelítostné boje s tím, kdo nyní promluvil. Vůdce se nervózně otočil. Toho, koho tam viděl, už velmi dobře znal - byl to on sám. On sám, ovšem přeměněný pod vlivem čarodějčiny krve. Jeho démonské já.
"Ne, nemám," odvětil klidně.
"Ale no tak, Alexi," promluvilo to opět. "copak ten pocit neznáš? To vzrušení, ta extáze! Bojuješ se svojí stvořitelkou, člověče! A s mojí silou!"
"Jinak ji neporazím."
"Ale chceš jí opravdu porazit?"
"Cože?"
"To nechceš, že ano?"
"Ale já…chci!"
"Opravdu?"
Hlas jeho alter ega mu nyní procházel celým tělem.
Opravdu? Opravdu chce čarodějku zabít? No jistě, že chce… co jiného má dělat… je to jeho povinnost.
Po těle mu vyskočila husí kůže. Envy si toho všimla. Jenom se usmála. Její drak jí dopravil na kameny před něj a postavil jí na vlastní nohy. Poté se ovinul kolem jejího těla a čekal na její další rozkazy.
"Proč jsi tady?" procedil mezi zuby vůdce. Potil se ještě víc, než před tím, ovšem husí kůže mu už zmizela. Envy stačí jen počkat, až ho její krev ovládne úplně a pak…
"Ještě ani pořádně nevím…" pokrčila čarodějka rameny a zadívala se mu do jeho oranžových očí. "možná tě zabít…možná si najít…nového služebníka…"
Tahle věta rozčílila vůdce natolik, že svou ruku úplně vymrštil - Envy jen tak tak uskočila tomu výbuchu přímo pod jejíma nohama. Ještě ve vzduchu rukama namířila na něj, a přitom s nimi podivně zavlnila - drak proti vůdci okamžitě v přesně opakovaných kličkách vyjel, a přesně se tam vyhýbal všem následujícím výbuchům, které proti němu vůdce namířil. Jakmile si vůdce všiml, že už nic nezmůže, uskočil a s rukou rychle naznačil úder do země. Podlaha pod ním se nyní propadla a on se ocitl jen kousek za ní. Envy se jen zamračila a znovu na něj namířila - vůdce útok už očekával a zachoval se naprosto nečekaně - vyskočil a dopadl drakovi na jeho tělo. Ačkoli bylo tvořeno kouřem, dalo se na něm v pořádku stát.
Drak se po něm okamžitě ohnal, tohle ale vůdce přesně chtěl - rychle uskočil a drak tím projel svým vlastním tělem - zničil sám sebe. Jeho červené oči v tu chvíli podruhé zhasly.

Envy se na tváři objevila známka zděšení. Vůdce dopadl před ní a rychle se proti ní rozběhl. Envy byla připravená bránit se, vůdce se ale skrčil a nohama jí strhl k zemi. A jakmile Envy ležela obličejem v prachu a špíně již skoro zničené chodby, vůdce jí otočil obličejem k němu a s opovržením se na ní zadíval.
Opravdu jí chceš zabít?
Tahle otázka se mu znovu rozezněla v hlavě. Věděl jistě, že jí chce zabít - ne, on jí MUSEL zabít, ovšem v hlavě se mu nyní začaly objevovat pochybnosti. A on s určitostí věděl, že nejsou jeho. To se čarodějčina krev snažila prodrat na scénu.
"Tak do toho! Zabij mě!" procedila mezi zuby Envy a podívala se mu do jeho oranžových očí. A v tu chvíli pochopila, že onen čas konečně nadešel.
Nedokážeš jí zabít!
To ona ti darovala tenhle život!
Jenom díky ní jsi tady!
Nezabíjej jí!
NESMÍŠ JÍ ZABÍT!
Tentokrát se mu ten hlas nerozezněl v hlavě jako nutkavý, podlézavý hlásek, ale jako jasný příkaz. A i když to udělat nechtěl, jeho stisk povolil.
V tu chvíli se čarodějka usmála. Stačilo jenom takovéto lehké povolení stisku a ona mohla udělat to, na co se chystala celou dobu.
Jeho zorničky se vzápětí zmenšily, ovšem opět zvětšily. Celým jeho tělem projela vlna strachu, bolesti, adrenalinu, paniky, hrůzy a vzteku zároveň. Jakoby se mu to pokusilo ukázat, kolik má v sobě vlastně citů. A v tu chvíli mu před očima proběhl celý jeho život - když se narodil, když si hrál se svou maminkou a tatínkem, když s nimi jezdil na výlety, když je viděl zemřít… poté, jak se musel přidat k Undersoonu a jak tomu odporoval, jak se dostal až na výsluní a s pomocí plukovníka Courtneyho dokonce až na post vůdce. Jenže teď… to očividně mělo všechno skončit.
Stačilo jenom takovéto lehké povolení stisku, aby mohla zvednout ukazováček. Kousky kouřového draka, které nyní opět polétávaly po místnosti, se daly dohromady v středně velkého draka, a další pohyb prstem způsobil, že tento drak projel přesně vůdcovou hrudí.
Envy odtrhla jeho ruku od své a skopla ho na zem - jeho hluboká, krvácející rána vypadala dost vážně, a ona jí rozhodně nehodlala ošetřit. Jeho krev se začala rozlévat po místě, kde ležel. Envy si jen stoupla a naposledy se na něj podívala.
Lesk z jeho očí pomalu vyprchával. Život z jeho zraku pomalu mizel. Údy se mu přestaly stahovat a také stále pomaleji a pomaleji dýchal, až přestal dýchat docela. Jeho dosud třesoucí se ruka konečně zůstala nehybnou.
Vůdce byl mrtev.
 


Komentáře

1 Fleur Fleur | Web | 29. srpna 2010 v 17:13 | Reagovat

Velice se omlouvam, že ti odepisuju sem a vytvářim ti tak falešné iluze, že jsem tu zajisté úžasnou povídku četla. Kdyžtak to pak smaž.

Avatar že je v čr neznámý? ... na Nickelodeonu ho dávají každý den a předabovanej (a i když ze srdce dabingy nesnášim, tak k Avatarovi je dobrej) ... navíc v srpnu na nicku běží Avatarský maraton (neboli jak jak oni říkají: ,,Tento měsíc je Nickelodeaon v Avatarském stavu." :D) takže o víkendu dávají 10 dílů ... často je ale opakují a díly s černým sluncem (Invaze a Zatmění) jsem viděla snad desetkrát :D, ale stejně na to každý den koukam.

jinak máš recht. Ten film je takovej hrzně ořezanej a dialogy jsou úplně tupý ... chybí tam ten vtip a lehkost, který má seriál ... jediné, co je na tom filmu hezký jsou ty efekty ... ty jsou fakt bezvadný no :D ... ale to je taky tak vše. A já taky radši končim :D

2 Neliss Neliss | E-mail | Web | 30. srpna 2010 v 11:28 | Reagovat

Skvele opisuješ súboje. :) Toto bol fakt napínavý diel. Ktovie, čo sa stane s Edwardom a vôbec ako dopadne celá organizácia. V happyend veľmi nedúfam, keď je ešte aj vodca mŕtvy.

3 Kaiya & Yuki & Rai ☆SBééé☆ Kaiya & Yuki & Rai ☆SBééé☆ | Web | 30. srpna 2010 v 16:16 | Reagovat

vodca je mŕtvy? ale my aj tak dúfame, že bude happyend...aj keĎ tiež asi nebude, ale nádej umiera posledná ^_^ super diel, Neliss má pravdu, veľmi dobre píšeš:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel