Není blok jako blok, to víme

2. června 2010 v 21:51 | Annie-chan |  Scrapbook
useless-fire.blog.cz
Ehm, asi každý spisovatel to zažil - blok. Píšete, píšete - a najednou vám dojde šťáva, inspirace, múza uteče. U mě většinou takovéto bloky trvají dlouho nebo jsou tu prakticky navždy, takže povídku nikdy nedopíšu a zruším ji. Proto bloky řeším tak, že se prostě tu kapitolu DONUTÍM napsat - vím, nemělo by to tak být, protože pak se z psaní stává povinnost... ale jelikož se chci v budoucnosti věnovat psaní stále, je to takový můj trénink, že? Takže, shrnuto a podtrženo - blok se dostvavil u Prince (kde jsem zaseklá v polovině deváté kapitoly), u Deníku (tam už je ale dlouho) a i u Havrana, přičemž tam je to trošku ojedinělá situace - když dopíšu kapitolu, navalí se zase inspirace, ale jakmile jsem v polovině kapitoly, všechno to zase vyprchá. Prostě na houby. Ách jo, tyhle bloky jsou vážně k nevydržení. Jasně, říká se, nezbývá nic jiného než počkat, ale co dělat, když jste na psaní závislí? To prostě nejde, nevěnovat se tomu vůbec... a nové povídky taky nechci začínat, i když nápady jsou a hodlám je nastartovat hned po dopsání nějaké povídky, ale pak by se zase dostavil blok a bylo by to všechno jednoduše hozený na jednu hromadu.
Jinak k "reálnému" životu - dneska jsem dostala jedničku ze závěrečné písemky z matiky (úspěch!), psali jsme z angliny a zemáku a v pondělí píšem z němčiny a chemie. Celkem slušná práce, navalit nám nejvíc učení zrovna na červen, ale ono je to prakticky jedno, když je venku hnusně.
Zrovna dneska jsem dostala chuť vzít foťák a jít na procházku s naší fenečkou, a ono leje! A to takovéhle nálady jít ven nemám moc často, vrrr!
Takže den strávený u počítače a chvilku i kytary, protože zítra mám postupové zkoušky z kytary (prosím bože, ať to nezkazím) a závěrečný koncert z flétny (kde budu hrát zase tu skladbu zpaměti).
Prostě zase přeplněný den. Někdy mám pocit, že toho ode mě chtějí všichni příliš, ale nic nenamítám, protože mamka by odvětila svým klasickým "Vždyť nic jinýho neděláš" a pravděpodobně by se všichni zachovali stejně. Ale ono je vždycky chvíli klid a pak ten stres přijde všechen na jednou.
A i letní prázdniny nebudou super, protože mamka je učitelka a donutila mě jet se svými učitelskými kamarády na Berounku a na nějaké chaty - dva týdny se vidět se svými učiteli, chce ode mě moc! Já nechci trpět...chci jen jednou normální prázky.
Ale zase možná pojedeme do Londýna za tetou, takže reptám minimálně...
 


Komentáře

1 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 4. června 2010 v 19:45 | Reagovat

Jo blok.. to znám. Něco mám krásně rozepsané a najednou blok..znám to. Je to hnus...

2 Kelly Kelly | Web | 4. června 2010 v 22:42 | Reagovat

Já blok chytnu už na začátku. XD Třeba teď mám tři kapitoly, ale tu první nemám. XDD

3 Andy-sama  ^.^ Andy-sama ^.^ | Web | 7. června 2010 v 10:54 | Reagovat

Jéé:(Ty bloky poslední dobou slyším/čtu u hodně lidíí... Ale Tvoje povídky Annie jsou krásné,hrozně moc mě baví je číst ^.^, tak věřím, že na něco příjdeš ;-) ..Ty máš mamku učitelku a ještě s dalšíma učitelema na nějakou chatu ...?? Jé,to bych se šla upřímnhě zahrabat >.< ... :-| Ale Ty to zvládneš, protože si šikulka.. A třeba i na tý chatě Tě napadne další kapitola ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel