Kdysi dávno <FMA>

23. května 2010 v 10:25 | Annie-chan |  FMA - povídky
Kdysi dávno...
Krátká povídka s Roiai podtextem.
Snažila jsem se jen vystihnout, co asi Roy cítil, když (spoiler) oslepl...
Prostě jen něco k zamyšlení.


Přislíbený den. Co tenhle den měl vůbec přinést? Homunkulům konečně splněný plán, který tak dlouho vymýšleli, Kovovému a jeho bratrovi konečně vrácená těla, ale jemu… možná tak post Vůdce. Ano, jeho snem bylo stát se Vůdcem, a Hughes ho v tom podporoval. Netušil, že v ten osudný den se bude moct pomstít… ale uvědomil si až příliš pozdě své pocity. Kdyby to pochopil dřív, žádná z jeho dalších chyb by se možná nestala.
Ze světa zmizelo světlo. Oči už nikdy nebudou schopné spatřit svět, ať už zničený, zbídačený a zotročený - i kdyby byl svět jakýkoli, on by dal cokoliv za to, aby mohl zase vidět. Možná to bylo vůči jeho snu stát se Vůdcem sobecké a nenormální, protože by měl dbát na lid; on si ale až pozdě uvědomil, jak důležitý je pro něj jeho zrak.
Zvláštní; lidé si takové věci uvědomí vždycky pozdě. Vždycky, až když to důležité ztratí. V ten okamžik jakoby se zhroutil svět, jakoby už nikdy neměl správně existovat… jako by byl všemu konec. Tak to cítil. Jenže lidské pocity mohou být klamné; důležité je, slovo mohou.
Kdysi dávno, když ještě viděl a všechno bylo tak klidné… i když se události, které se čím dál víc zhoršovaly, nedaly považovat za klidné, přesto to pro něj bylo poklidné období. Proč si, zatraceně, až takhle pozdě uvědomil, že tolik potřebuje vidět její ladné kroky, oči a úsměv…
A nejen to. Tolik si přál vrátit čas. Do doby, kdy ještě Riza Hawkeye, Kain Fury, Heimansu Breda, Jean Havoc a Vato Falman pracovali pod ním. A kdy pod ním pracoval i Kovový.
Kdysi dávno, když ještě bylo vše při starém… kdy se mohl dívat do jejích očí, kdy se mohl smát se svými podřízenými, kdy mohl v klidu vyplňovat papíry a nežít s vědomím, že nejvyšším zástupcem této země je ve skutečnosti homunkulus…
Kdysi dávno, kdy se mu říkalo Hrdino Ishbalské války. Nijak příjemná vzpomínka… ale získal tam mnoho zkušeností. A navíc se tam více spřátelil s Hughesem…
Kdysi dávno, když Kovový získal titul státního alchymisty. To bylo pozdvižení a námitek, že je moc mladý, že nemůže být státním alchymistou… a hle, kam to až dotáhl. Nyní bojuje za tuhle zemi na té správně straně…
Kdysi dávno, když ještě Riza Hawkeye nebyla jeho pravou rukou.
Kdysi dávno, když ještě Hughes žil.
Kdysi dávno, když studoval o pana Hawkeye.
Kdysi dávno, když ještě naivně věřil v dobro armády.
Kdysi dávno, když ještě všichni doufali v dobrou budoucnost země.
Kdysi dávno, když ještě nic nevěděl o přislíbeném dnu.
Kdysi dávno, když mu Hawkeye přísahala věrnost.
Kdysi dávno, když jí potkal…
Tolik krásných vzpomínek. Mohly se mu nyní jen vybavovat jako matné záblesky z jeho paměti, protože víc je chytit nedokázal. A už ani nemohl. Neměl na to síly.
Být obětí nebo útočníkem? Být bezbranným nebo silným? Být deprimovaný nebo šťastný…
Co už na těch lidských pocitech záleží. Už nikdy neuvidí světlo světa.
Už nikdy neuvidí její úsměv.
Kdysi dávno, když ještě mohl říkat matce "mami"…
Kdysi dávno, když ještě mohl držet Rizu za ruku.
Kdysi dávno, když se do ní zamiloval tím pohledem do očí…




 


Komentáře

1 Miss Hašlerka Miss Hašlerka | Web | 23. května 2010 v 10:45 | Reagovat

Buďme rádi za to, jací jsme :)

2 SimaHatake SimaHatake | Web | 23. května 2010 v 12:03 | Reagovat

*-*
páni.....
ja som totálne mimo, avšak v tom dobrom slova zmysle...
krásne si opisovala jeho pocity, jeho spomienky a jeho názory... jeho túžby, priania... jednoducho skvelé *-*
asi je otrepané, že to píšem skoro ku každej poviedke, ale proste... keď všetky tvoje poviedky sú táák dokonalé! Ja môžem len snívať o tom, že budem raz písať tak profesionálne ako ty... Nuž, aspoň sa budem snažiť, aby som sa ti aspoň priblížila :)
Fakt nádherná jednorázovka *w*

btw.: chválim ešte design- je dokonalý *-* fakt sa ti MOC podaril! :)

3 Meloney L* Meloney L* | Web | 23. května 2010 v 13:39 | Reagovat

Sima to napsala vše za mě... Tak budu opakovat....Nádhera A-chan!:)

4 SimaHatake SimaHatake | Web | 23. května 2010 v 13:41 | Reagovat

Fakt? :) To som rada, no som na ňu zvedavá ^^
Možno píšem CELKOM dobre v prvej osobe, ale ty píšeš skvele v každej osobe! :) Neviem, prečo sa ti nepáči tvoj štýl, keď píšeš v prvej osobe (napríklad Denník kunoichi ti ide skvele :3)..
A URČITE nepíšem tak dobre, ako ty:) Tým som si celkom istá ^^

5 Meloney L* Meloney L* | Web | 24. května 2010 v 14:36 | Reagovat

Kdepak, kdyby mě tahle jednorázovka měla reprezentovat, tak se půjdu zakopat hodně hluboko do země :D Nepovedla se, ale tak na rozjezd není nejhorší zas... Ale jak to po sobě čtu, tak už mám i chuť jí smazat nebo přepsat!:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel