21. Kapitola: Zázrak

24. května 2010 v 20:56 | Annie-chan |  | Havran, stín a plamen
Trošku slabší kapitola, řekla bych.
Určitě v tom poznáte FMA, to vím.
Slibuju, příští kapitola už bude zase celá z mé hlavy :D
Jinak, absolventský koncert dopadl dobře, nic jsem nezkazila ^^
EDIT 25.5. - Korekce proběhla a už jsem spokojená :D
useless-fire.blog.cz
useless-fire.blog.cz

Už ubyl skoro celý půlrok od té doby, co Edward nastoupil do Undersoonu. Zdá se to jako krátká doba, ale pro něj to ve skutečnosti bylo neuvěřitelně dlouhé. A jak by taky nemohlo. Ať je to jak chce, čas jde nemilosrdně dál. Stále kupředu, jde a jde, ať se děje, co se děje. A proto se také blížily Vánoce.
Venku padal sníh a teplota začala radikálně klesat, proto se i Náměstí upravilo na celkem zasněžené místečko. Vypadalo to jako nějaké místečko z obrazu - například zasněžený Londýn. Jenže na rozdíl od Londýna tohle místo nebylo vždy tak ponuré a sklíčené.
"Kde chceš strávit Vánoce?" Zeptal se Edward. Hannah jen vzhlédla od svého šálku teplého čaje, který si právě dávali na Náměstí v jedné z kavárniček. Seděli venku, protože uvnitř bylo narváno. A stejně, aspoň se mohli dívat na ten nádherný (i když ne pravý) padající sníh. Pohled zase sklopila.
"Tak jako vždy. Ve svém pokoji, zahrabaná v papírech." Usmála se smutně.
"To snad nemyslíš vážně? Vy v Undersoonu neslavíte Vánoce?" Zavrtěl hlavou Edward.
"Copak jsme křesťané?" Položila tentokrát otázku Hannah. "Křesťané přece nevěří v démony; tudíž bychom jimi nemohli být. A co se vůbec ptáš? V Anndownu jsi taky neslavil Vánoce, ne?"
"V Anndownu ne," pokýval hlavou Ed. "to jsem dostával tak akorát dárky od příbuzných, ale od otce teda ne. Nejhezčí časy byly, když s náma byla ještě máma…" Ed se odmlčel.
"Ale ve hrách byly Vánoce vždycky super! Obvykle jsem se lognul už brzo ráno, protože třeba ve Wowku přišlo spoustu daily questů a pokud vím, mohli jsme si i posílat dárky nebo se proměnit v svátečního gnóma…ale i v jiných hrách se to slavilo-"
"Dobře víš, že ty tvoje herní zážitky mě nezajímají. Tohle je jen k pláči, když si nejvíc Vánoce užiješ ve virtuálním světě." Odsekla Hannah, která jeho přednášky začínala mít dost.
"Ale bylo to aspoň něco." Ušklíbl se Ed a znovu se napil. Hannah chtěla něco ještě namítnout, v tom jí ale přerušil něčí hlas.
"Edwarde? Hannah?" Oba se udiveně otočili. Za nimi stála jakási žena; měla veselé a milé hnědé čokoládové oči, ďolíčky ve tvářích a pečlivě učesané hnědé vlasy, které měla až po ramena. Na sobě měla jen jednoduchý bílý kabátek; to jí do téhle zimy ale rozhodně nestačilo, proto jí poněkud zrudly tváře. Navíc to vypadalo, že je těhotná, protože její bříško bylo boubelaté a veliké. Nejspíš už měla brzy rodit. Hannah ani Edward jí však neznali.
"P-promiňte, ale… kdo jste?" Odvážil se zeptat Edward.
"Ach, promiňte, asi jste mě nikdy neviděli…ale můj manžel vám musel něco o mě říct." Řekla a usmála jsem. "Jsem partnerka Roberta Goldrivera, Sophie Goldriver."
"Pane bože, to jste vy! Major o vás pořád mluví!" Vyhrkla ihned Hannah, protože manželku majora dobře znala.
"Jak se vede děťátku?"
"V pořádku, v pořádku," zasmála se. "už se mi blíží termín. Každou chvíli bych teď mohla rodit." Edward se trošku otřásl, protože vidina porodu se mu moc nezamlouvala. Jeho rodiče brali porod vždy jako velmi důležitou věc, kterou jakožto doktoři nesmí pokazit. Narození dítěte bylo velmi náročné a zatěžující, ovšem taky fantastické. Zrození nového života - to už je sám o sobě zázrak.
"A proč jste tady? Hledala jste nás?" Zeptal se tentokrát Edward, protože se konečně osmělil.
"Ve skutečnosti vás jdu o něco požádat." Řekla. Edward s Hannah se na sebe překvapeně podívali. "Jak jistě víte, zítra jsou Vánoce. Proto mého manžela napadlo - jestli budete souhlasit - že Vánoce můžete strávit u nás. Přeci jenom, nemáte asi moc velké pokoje, a Vánoce většinou ani pořádně neslavíte, že… my máme větší byt, a proto by nebylo ušlechtilé nepozvat tam někoho… tak tam zveme vás. Přeci jenom, pomohli jste mému manželi ohledně té čarodějnice." Dořekla a usmála se. Edward se nervózně poškrábal po hlavě a Hannah se ihned šťastně usmála.
"Jistě, paní Goldriverová," souhlasila okamžitě. "rádi u vás strávíme Vánoce!"

"Co to bylo s těma tvýma řečma, že nejsme křesťané a tudíž Vánoce neslavíme?" Procedil mezi zuby Edward, když mířili někdy kolem dvanácté na Štědrý den do bytu Goldriverů, který se nacházel na opačné straně, než oni bydleli.
"No tak, takovou žádost jsem přece nemohla odmítnout." Zakroutila očima Hannah.

"Stejně," ušklíbl se Ed. "nejspíš už si byla deprimovaná z toho, jak Vánoce neslavíš. Zářila jsi jak sluníčko."
"T-to není pravda." Odsekla Hannah, ale trošku se začervenala. V podstatě měl Ed totiž pravdu - Vánoce neslavila od té doby, co její rodiče zemřeli. Vždycky v ten den dostala tak akorát dárky od svých kamarádů z vojenského výcviku, který ve svém raném dětství absolvovala - ti její kamarádi ale ještě pořád studovali nebo teprve začali nastupovat do vojenských jednotek. Ona už byla dávno na pozici, které by dosáhli oni tak za deset let. Navíc se s nimi dlouho neviděla…
"Jsme tady." Prohlásil zničehonic Ed. A opravdu - stáli před velkými dveřmi, které měli vést do pokoje, kde měli strávit následující hodiny.
"J-já nevím… možná bychom se měli vrátit…" Navrhla Hannah nervózně. Edward jen zavrtěl hlavou.
"Když už tady stojíme, přece se nebudeme vracet, ne?" Řekl a zazvonil na dveře. V bytě se ozval zvuk zvonku a následující kroky. A to už jim někdo otevíral dveře.
"Ach, zdravím vás," usmála se na něj okamžitě Sophie. "Edwarde, Hannah."
"Dobrý den, paní Goldriverová." Pozdravila i Hannah a trkla do Eda, který nic neřekl. Překvapeně totiž hleděl do pohodlně a krásně zařízené bytu, kde se nacházela kompletní kuchyň, dveře do ložnice a obývací pokoj.
"J-jak to, že máte takovýhle byt? Proč my máme jen tak debilní pokoje?" Zeptal se namísto pozdravení.
"Můj manžel je major," pokrčila rameny Sophie. "tudíž tohle můžeme mít. Ale nebojte, vy toho taky dosáhnete." Edward si pomyslel, že takovéhle normálu už nedosáhne nikdy, a Hannah měla v tu chvíli chuť pořádně ho nakopnout.
Jakmile si sedli na pohovku v obývacím pokoji a paní Goldriverová jim přinesla čaj, stihli si pořádně prohlédnout místnost. Byla vymalována do bílé a žluté, i nábytek byl sladěn do světlých barev. Dominoval tu obrovský vánoční stromek, který se nacházel uprostřed obývacího pokoje. Nevypadalo to, že by byl umělý; navíc, jeho jehličí a čerstvá ranní rosa nádherně provoněla místnost. Vypadalo to tu jako v normální britské domácnosti.
"Paní Goldriverová," odhodlal se promluvit Edward, jakmile si Sophie stejně jako oni sedla s šálkem čaje. "kde je, prosím, Váš manžel?"
"Přijde až pozdě večer." Usmála se smutně Sophie. "Má hodně vyřizování, a protože byl v nemocnici, všechno prošvihl. Ale říkal, že bude kvůli mně co nejrychlejší. A to já vím, že je toho schopen, proto jsem mu řekla, aby radši všechno udělal pořádně, než aby to kvůli mně udělal nějak špatně."
"Vy jste nechtěla, aby tu byl s vámi?" Zeptala se udiveně Hannah.
"Věřím, že to bude stíhat." Odpověděla s úsměvem Sophie. Chvíli bylo ticho, bylo slyšet jen usrkávání čaje, ovšem po chvíli se Edward opět na něco zeptal.
"Smím se ještě zeptat, vy taky nějak bojujete, nebo co teda vůbec děláte v Undersoonu?"
"Ach bože," zasmála se upřímně od srdce. "ne, já neumím bojovat. Poznala jsem Roberta, když byl na jedné z misí, a zamilovali jsme se do sebe. Byla jsem schopná obětovat kvůli němu cokoliv, tedy i svou identitu a normální život…"
"O tom bych rád věděl víc, pokud to nevadí…" Poprosil Edward a Hannah měla v ten den podruhé chuť to nakopnout, ale paní Goldriverová se znovu zasmála.
"Jistě," odvětila. "ráda vám o tom povím."

Další dvě hodiny už rozhovor nevázl - Edward, Hannah a paní Goldriverová si spolu povídali směle a zábavně, čaje ubývalo a blížil se čas večeře. Ovšem stalo se něco, co večeři oddálilo… něco, co potěší i vyděsí.
Paní Goldriverová se zničehonic přestala usmívat - její úsměv se změnil na bolestnou grimasu. Chytla se za břicho, rychle se opřela o opěradlo pohovky a začala zrychleně dýchat. Hannah s Edem si vyměnili udivené pohledy.
"Paní Goldriverová, není Vám nic?" Zeptal se okamžitě Edward a přiběhl k ní.
"Paní Goldriverová!" Přidala se i Hannah. Sophie však vydala jen jakési bolestné zaskučení.
"Paní Goldriverová, co se děje?" Křikl tentokrát Ed vyděšeně. Vůbec ho nenapadalo, co se tak zničehonic mohlo stát…
"Já…" Oba okamžitě zpozorněli a snažili se víc poslouchat.
"Já…já… já r-rodím…" Vysoukala ze sebe paní Goldriverová a bolestně se chytila za břicho. Edward s Hannah na chvíli strnuli. A pak zpanikařili.
"Bože, bože, bože, ona rodí!" Rozkřikl se Edward.
"Zmlkni, idiote! Musíme jí nějak pomoct!" Odsekla Hannah.
"Jak pomoct? JAK ASI? Musíme zavolat doktora, a to hned!" Vyjekl Ed.
"Já vím, ale kde a teď? POČKAT, TY JSI SYN DOKTORŮ!" Vykřikla Hannah.
"Ale to neznamená, že vím, co mám dělat!" Informoval jí Ed. Paní Goldriverová bolestně zaskučela.
"Ale něco o tom snad víš, ne?!" Řekla mu.
"No, jo… nejdřív… přivést vodu k varu… sterilizace…a…"
"A dál nevíš? To jsme opravdu v háji!" Zabědovala Hannah. Edward se nervózně chytl za hlavu.
"Ticho, radši dojdi pro vodu! A potom… pokusím se…já…" Hannah vyděšeně kývla a odběhla do kuchyně, i když Ed nedokončil větu. Edward na chvíli zavřel oči a snažil se uklidnit, ale moc to nepomáhalo. Z kuchyně se ozývala tekoucí voda a paní Goldriverová bolestí řvala. Už nemohl déle otálet - musel jí pomoct, jak nejlépe uměl.
Do místnosti přiběhla Hannah s plným kýblem horké vody a položila to na zem. Ruce se jí od samé nervozity třásly, stejně ho ale neupustila.
"Pomůžeš mi," řekl jí rychle Edward.
"Jak? Nevím, co mám dělat…" Odsekla Hannah.
"To já pořádně taky ne," odvětil už klidněji Ed, "ale pomoc je v tomhle případě nutná, ať už jakákoli." Hannah kývla a dívala se, jak se Edward sklání nad paní Goldriverovou.
Nemohla si pomoct, ale od té chvíle, co Ed nastoupil do Undersoonu, se vedle něj mnohdy cítila… zbytečná?

"Poskytli jste mi druhou službu. Už nevím, jak se vám mám odvděčit." Prohlásil major Robert Goldriver. Hannah, Ed a major stáli v dokonale bílé nemocnici, kde na lůžku ležela paní Goldriverová a spokojeně držela její malé miminko. Děvčátko. Leillu.
"To nic nebylo," řekl Edward znaveně. "Stejně jsem jí nijak moc nepomohl. Kdybyste tam nepřiběhl vy, nevím…"
"Tohle neříkejte." Zamítl jeho řeč však doktor, který v tu chvíli vstoupil do místnosti. "Vaše pomoc byla špičková. Úžasná. Nikdo jiný by v takovéto situaci takhle nezareagoval."
"Je to taky syn lékařů." Usmála se Hannah. Edward trošku zčervenal a nervózně se poškrábal na hlavě. Robert a Sophie se zatím radovali nad svým novým děťátkem.
Není zrození dítěte zázrak? Něco, co všechny tvory na zemi tvoří jedinečnými a nepřekonatelnými… ano, zrození nového mláděte. Porod.
Není ta matka příroda geniální?
 


Komentáře

1 Freezy Freezy | Web | 24. května 2010 v 23:20 | Reagovat

díky moc že si se mě zastala u green-feet :)

2 Iw Yuu Iw Yuu | Web | 25. května 2010 v 11:15 | Reagovat

Gratulujem k tomu koncertu ^^
...
Slabšia kapitola?Robíš si srandu,že?
Iste,že si robíš...^^
FMA som nikdy nevidela CELÉ,vlastne len som to načala...V postavách a deji sa nevyznám,nemôžem to porovnávať.A viem,že je veľa takých,ktorí takisto nie :)
Čiže to ohodnotia kladne,ako inak ^^
...
Všetky Vianoce sú "virutálne"...Stereotypné a upadajúce...
Myslím,že na mieste Hannah by som asi konala rovnako.Radila by som ústup,radšej by som odišla ihneď preč,ak by som si niečím nebola istá.V prípade,že by pri mne nebol Ed ako podpora :)
Rada by som videla Edov výraz xDDD Keď došlo k tomu "pôrodu" xDDDD To muselo byť na nezaplatenie,čistá panika toto ;D
Tou myšlienkou si to krásne zakončila ^^

3 Darky kiss --> Twoje Sbíí ^^ Darky kiss --> Twoje Sbíí ^^ | Web | 25. května 2010 v 12:21 | Reagovat

Užasnéé .. sa ti to podarilo :D .. a ta scena z FMA .. tak to bola jedna z mojich najoblubenejsich aj prva aj druha seria ..
p.s.: uz som ju citala vcera ale prave ked som ti pisala koment vypadol prúd i internet .. -.-" :D  :D

4 Andy-sama  ^.^ Andy-sama ^.^ | Web | 25. května 2010 v 16:49 | Reagovat

Jéé.. Krásnéé ... Já na tvé povídky opravdu nemám slov ^.^ ... Prostě.. DOKONALÉ, KRÁSNÉ ... ^.^ ... Ty Vánoce se pěkně zvrrtli:DEdward určitě prožil lepší Vánoce než jen virtální ve hrách xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel