6. Kapitola: Nečekané nebezpečí

21. dubna 2010 v 13:06 | Annie-chan |  ||| Deník Kunoichi
useless-fire.blog.cz
useless-fire.blog.cz

"Byakugan!" Ihned jsem mohla pozorovat okolí tak, jak se mi zalíbilo. Líbila se mi nedaleká lázeň, do které právě vstoupili dva muži, donutila jsem se ale svůj pohled upřít na východ, kde se měla údajně nacházet skrýš. Po chvíli jsem jí opravdu uviděla - uvnitř bylo sotva deset ninjů.
"Tak co, vidíš něco?" Zeptala se Miyuki-sensei. Pořád jsem hleděla okolo skrýše, jestli tam nejsou ještě nějaké pasti, tak jsem jen zvedla ruku a ukázala na prstech deset.
"To je nějak málo, nemyslíte, sensei?" Zamračila se Aiko.
"No tak, my jsme jen čtyři, vy jste navíc gennini. Pro vás to není MÁLO." Zavrtěla hlavou Miyuki-sensei a podívala se na mě. Tedy spíš si to myslím, já jí neviděla, já pořád pozorovala to okolí té skrýše.
"Nějaké pasti, schovaní ninjové, záloha?" Zeptala se mě znovu sensei.
"Ne, a je to divné." Odpověděla jsem já a byakugan vypnula.
"Je možné, že mezi nimi je taky někdo, kdo má byakugan a použil ho, spatřil nás a varoval ostatní?" Otočil se na sensei i Daisuke.
"To já nevím. Brzy si ale uvědomí, že se jim nevrátila ta hlídka či co. Měli bychom vyrazit teď a nečekat." Řekla jsem ale já.
"Ach jo...jste připravení?" Vzdychla ale sensei.
"Hai!" Kývli jsme všichni.
"Nezapomeňte, jste jen GENNINI, a oni jsou mnohem zkušenější než vy. Nehrajte si na hrdiny a rychle je zlikvidujte, než bude pozdě!" Varovala nás znovu sensei.
"Hai!" Kývli jsme podruhé.
"A také neopakujte svoje chyby!" Informovala nás naposledy.
"Hai!" Řekla jsem já a Daisuke, Aiko ale ne.
"No tak, mlčení je taky souhlas, ne?!" Opáčila, když jsme se na ní udiveně podívali.

"Buďte hlavně potichu, děcka." Sykla na nás sensei, která svou chakru koncentrovala do chodidel a teď spokojeně stála na kmeni stromu.
"Kdy nás tohle taky naučíte, sensei?" Zeptala se s úšklebkem Aiko.
"Až se vrátíme z téhle mise. Chci říct...jestli to přežijete." Odsekla Miyuki-sensei.
"Vždyť jste s námi, sensei! Vy nás nenecháte zemřít!" Užasla jsem.
"Sama bych tyhle podřadný ninjy zvládla bez škrábnutí," vzdychla sensei, "s vámi se ale budu muset obětovat."
"Moc hlasité!" Překvapil nás najednou řev nějaké kunoichi.
"Anne!" Křikl Daisuke a já se bleskově otočila. Ta ženská na mě mířila kunai, přímo na krk a hodila to. Daisuke mě strhnul na zem a kunai proletěla a zařízla se do stromu. Ihned jsem si ale všimla lístečku, který značil...počkat, to je papírová bomba!
"K zemi!" Křikla sensei a strkla nás. My všichni jsme se skrčili co nejvíc jsme mohli, ale slyšeli jsme obrovský výbuch.
"Raizou Ikazuchi wo Utte!" Sensei použila svou bleskovou chakru a trefila svým jutsu tu kunoichi. Nepoznala jsem, jestli byla omráčená nebo mrtvá, ale ihned padla k zemi.
"A tohle byl jenom začátek." Vzdychla Miyuki-sensei a spokojeně si zaplácala rukama.
"Běžíme dál!" Postrkala nás, jelikož jsme pořád užasle hleděli na tu ležící kunoichi.
Vyskočili jsme na strom a znovu se rozběhli. Pochopila jsem, že sensei měla pravdu...pro nás moc obtížné.
"Anne?" Vyzvala mě opět sensei. Hned jsem pochopila.
"Byakugan!" Aktivovala jsem opět své kekkei genkai. Když jsem se rozhlédla, viděla jsem jenom různá zvířata, stromy... ale žádné ninjy. Znovu jsem tedy pohlédla napravo, a ihned mě zaujali tři siluety...
"Nepřítel na druhé hodině!" Vykřikla jsem vyděšeně, bylo ale skoro pozdě. Ozval se výbuch a já opět spadla na zem. Slyšela jsem další dopadnutí, ale nikoho neviděla. Vlastně jsem viděla jen ten hnusný kouř.
"Byakugan!" Rozhlédla jsem se znovu. Viděla jsem Aiko a Daisukeho, jak stojí skoro u mě. Ale kde je sensei? Podívala jsem se nahoru. Nic. Kam jste sakra zmizela, Miyuki-sensei?
"Suiton: Mizu rappa!" Uslyšela jsem najednou výkřik. A nebyla to sensei. Mlha se v mžiku rozlétla a já viděla, jak se na nás valí obrovská vlna. Ani nevím jak, ale najednou se za námi ocitla sensei.
"Prohlédli mě. Ví, že používám blesk, tak použili vodu. Mějte se na pozoru!" Křikla na nás.
"To snad zvládnu." Vzdychla jsem hned.
"Hakkeshou Kaiten!" Tohle jutsu mě vlastně naučil Neji. Roztočila jsem se a svou chakru rozvedla všude kolem. Vlna do toho narazila a jaksi nás objela, stejně jsem si ale opravdu myslela, že se to nepovede.
"Výborně, Anne!" Ušklíbla se Aiko. Radost jí ale hned přešla. Pára zmizela a my spatřili ty ninjy - byli dva, jeden shinobi a jedna kunoichi. Shinobi vypadal jako kdejaký ninja, ale ta kunoichi...
"To je sharingan!" Zhrozila se Aiko.
"Sharingan? Ale Uchihové byli přeci vyvražděni..." Namítla jsem já.
"Ne. Myslím, že tahle ženská to má na památku z boje s Uchihou." Řekla ale sensei.
"Jo, to máte pravdu. Uchiha byl silný soupeř, ale porazila jsem ho a tohle si od něj vypůjčila." Kývla kunoichi a zatřepala svými hustými vlněnými kadeřemi.
"Jdeme na to, Katashi!" Křikla a ihned začala vytvářet další jutsu.
"Katon : Ryuuka no Jutsu!" Vyslala na nás obrovského ohnivého draka. Všichni jsme uskočili, to už jsem jí ale viděla opět hýbat rukama.
"Katon : Goukakyuu no Jutsu!" Tentokrát vytvořila obrovskou ohnivou kouli a ta si to mířila k nám. Opět jsem stihla uhnout, Aiko a Daisuke to ale nestihli.
"Aiko! Daisuke-kun!" Vykřikla jsem vystrašeně.
"Jsme v pohodě!" Uslyšela jsem za sebou. Ihned jsem je uviděla, jak skákají ze stromu. Jasně, vytvořili klony.
"Ninpou : Fuusajin!" Křikla ihned Aiko a vystřelila ze své naleštěné černé pistolky. Vylétla z něj obrovská vlna tlaku, která začala rozvádět prach všude okolo.
"Katon : Karyuu-Endan!" Vytvořil teď jutsu i Daisuke a "vyplivl" obrovský proud ohně. Tlak vyvolaný Aiko způsobil docela slušnou explozi. Zakryla jsem si oči, protože to světlo bylo hrozné. Když jsem přestala cítit to horko, rozhlédla jsem se. Aiko i Daisuke tam stáli a zrychleně dýchali. Urychleně jsem se byakuganem podívala, co se stalo s nimi.
"Děkuju za nová jutsu!" Uslyšela jsem ale hlas té kunoichi
"Doton: Retsudo Tenshou! Doton : Yomi Numa!" Vytvořila ta ženská hned dvě jutsu používající živel země. A to jsem pocítila, že se pode mnou rozpadá zem a vtahuje mě dolů. Aiko se opět rozpladla v obláčku kouře, ona jediná si ještě stihla udělat klon. Ale my s Daisukem jsme se, i když jsme odporovali, stále více propadali do hloubky země...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel