12. Kapitola: Shinobi nebo srab?

21. dubna 2010 v 13:12 | Annie-chan |  ||| Deník Kunoichi
useless-fire.blog.cz
useless-fire.blog.cz

nevěděla jsem, co si počít. Nervózně jsem se rozhlížela všude kolem. Všichni psali, nad otázkami přemýšleli nebo takhle bezradně koukali jako já. S nadějí jsem pohlédla na Aiko a spatřila jsem, jak šilhá k Daisukemu, který psal odpovědi snad rychlostí blesku. Ach jo… podívala jsem se ještě jednou do svého testu a znovu si přečetla všechny otázky.
Ach jo! Je to moc těžký…asi mi nezbývá nic jiného, než opisovat.
Ale když mě nachytají… no co, Aiko mě zmydlí, Daisuke mě sežehne pohledem, Miyuki-sensei mi jednou nekoupí rámen, no…to je toho. Zhluboka jsem se tedy nadechla a vydechla; a dala se do práce. Nejdřív jsem nenápadně koukla k Nejimu, jak to dělá on. Byakugan aktivovaný neměl, to je jasný, hned by si toho všimli. Přeci jen, takový napnutý žilky kolem oka jsou docela nápadný. Zjistila jsem, že Tenten hýbá jakýmisi zrcadly a těmi Nejimu ukazuje správné odpovědi. Nenápadně jsem k němu tedy nahlédla, nevím, jestli si mě všimli, protože do těch svých zápisníků zapisovali něco neustále. Všimla jsem si dvou odpovědí, trojky a devítky. Oddychla jsem si a vyplnila je přesně tak, jak je má Neji. Takhle - díky bohu - postupuju. Tedy, jestli to má Neji dobře. A jestli ne, je to jeho chyba, idiota jednoho! Budu mu to do smrti vyčítat, že kvůli němu jsem neprošla prvním kolem chunninské zkoušky…
…další půl hodinu jsem se snažila k Nejimu znovu nahlédnout, ale tentokrát to zakrýval. Nevím, jestli úmyslně nebo ne, ale to je jedno. Když jsem to nahlížení tedy vzdala a snažila se poctivě vypočítat první příklad, Ibiki znovu promluvil tím svým strašidelně hlubokým hlasem.
"Nyní vám řeknu pravidla desáté otázky, takže pečlivě poslouchejte!" Řekl.
"Zaprvé: u desáté otázky se musíte rozhodnout, jestli na ní budete odpovídat nebo ne. Pokud se rozhodnete neodpovídat, vaše body se redukují na nulu. Takže budete vyřazeni. Stejně tak i s oběma dalšími členy týmu. Druhé pravidlo: Pokud se rozhodnete odpovídat a odpovíte špatně, navždy ztratíte právo účastnit se Chuuninské zkoušky!"
"Takové pravidlo nikdy nebylo!" Zaprotestoval Kiba, gennin, kterého si pamatuju z akademie.
"Tak teď je. Já jsem zkoušející, tudíž se rozhodněte!" Řekl znovu varovně. Pár lidí se začalo zvedat.
"Je mi to fakt líto, lidi!" - "No tak, zkusíme to příště." - "Je mi líto těch zoufalců, co tu zůstanou a už nikdy nepůjdou znovu!" - "Uf, to byl ale stres!" Začalo se najednou ozývat po místnosti. Spoustu genninů se začalo hlásit a postupně odcházet. Myslím, že jich odešlo něco z poloviny v té místnosti. Já jsem pevně sevřela klouby. Nechtěla jsem vypadat jako zbabělec, ale navždy se mi taky nechtělo zůstat genninem. Zoufale jsem pohlédla na Aiko. Ta vypadala odvážně a odhodlaně a jen na mě kývla. No jo, to se jí kýve, když má vedle sebe mozka Daisukeho! Ten vypočítá každý příklad… Daisuke ani nevzhlédl, jen dál přemýšlel nad svým testem. Pche, jak si byl jistý, že tu otázku zvládne! Nejistě jsem se podívala na svého bratříčka, který, i když nervózně, také vyčkával na desátou otázku. No co, když zůstanu jediná genninem… tak odmítnu být ninjou. Stejně, moje máma taky není ninja… a já nejsem nijak dobrá… možná je to srabárna, ale já nadosmrti genninem zůstat nechci!
Počkat… to znamená, že jsem se rozhodla zůstat. Dobře, zůstanu, otázku neudělám a přestanu být ninjou. Tak je to nejspíš napsáno v mém osudu. Prohlédla jsem si všechny ve třídě, co tu prozatím ještě seděli. Viděla jsem, jak Sasuke znuděně hledí dopředu, Sakura se ale s úsměvem koukala na Naruta a chystala se zvednout ruku! Vykulila jsem oči a podívala se i na Naruta, ten ruku překvapivě chtěl zvednout taky! No tak, jste úplní šílenci…? Počkat, šílenec jsem tady já, to já chci odejít od ninjů…dobře, klid, už nikdy nebudu nikomu nadávat do šílenců.
"A já taky zůstanu!" Vykřikl zničehonic Naruto a rukou, kterou zvedal, praštil do stolu. "Nikdy neberu svá slova zpět, to je moje cesta ninjy!"
Ibiki se jen ušklíbl. No, jasně, nikdy neberu svá slova zpět…brr, kdybych takhle odvážná byla i já! Ibiki se znovu rozhlédl, jestli ještě někdo nechce odejít, a pak spustil.
"Všichni, co jste tady zůstali," začal. "jste uspěli!"
Po téhle větě začali všichni jásat, radovat se nebo křičet, a někteří jedinci včetně mě na Ibikiho udiveně zírali. No, nevydrželo mi to dlouho, protože i já jsem radostně vykřikla a zvedla ruce. Ať si moje sebevědomí jde do hajzlu s myšlenkou, že přestanu být ninjou! Já jsem možná srab, ale zase ne takový, abych…se zachovala jako srab. Tahle věta mi teda nedává smysl.
"Sestřičko, ticho." Zamumlal šeptem Neji směrem ke mně a já kývla. Tentokrát jsem byla tak šťastná, že Neji se nedočkal sarkastické odpovědi.
"A co desátá otázka?" Zeptala se najednou hlasitě Sakura.
"Nikdy žádná nebyla!" Odpověděl s úsměvem Ibiki. "Nebo by se dalo říct, že tohle rozhodování byla desátá otázka. Předchozích devět otázek splnilo svůj účel. Sloužily k otestování vaší schopnosti získávat informace. Zaprvé, podle pravidel, uspět v testu lze, pouze pokud si vede celý tým dobře. To vytváří tlak na jednotlivce nekazit nic svému týmu. Ale tyhle otázky nemohl vyřešit obyčejný Genin. Takže, většina z vás došla k závěru: "Musím podvádět, abych získal body." Takže, vlastně předpokladem testu bylo, že každý bude podvádět. Proto jsme mezi vás šoupli 2 Chuuniny, kteří znali správné odpovědi, abyste měli od koho opisovat. Naruto hned začal mumlat, že to věděl už od začátku, ale já o tom tedy značně pochybovala.
"Desátá otázka, rozhodnutí "Vzít či nevzít". Očividně těžká otázka. Ti, co zvolili druhou možnost skončili s celým týmem. A pokud byste ji vzali a neodpověděli správně, neměli byste už nikdy právo zkoušku opakovat. Byl to skutečný test víry. Co se týká těch dvou možností, předpokládejme, že se stanete Chuuniny. Váš úkol bude získat tajný dokument. Počet nepřátelských ninjů, jejich schopnosti a výzbroj je neznámá. Mohou se zde nacházet pasti nastražené nepřáteli. Tak co? Vzali byste tuhle misi nebo ne? Protože nechcete zemřít, protože nechcete ztratit někoho ze svého týmu, můžete se vyhýbat nebezpečným misím? Odpověď je NE! Existují mise, které nemůžete odmítnout. Být odvážný a zvládnout veškeré obtíže, to jsou vlastnosti, které musí mít Chuunin, velitel skupiny. Ten, kdo nedokáže dát svůj osud všanc, ten, kdo se vzdá šance, protože tu je další rok, a motá se v nejisté budoucnosti… Šmejd, který dokáže dělat jen zbabělá rozhodnutí, nemá právo stát se Chuuninem. To si myslím já. Podle mě, vy tady, co jste zvolili jít do toho, jste správně odpověděli na desátou otázku. Budete v budoucnu schopni čelit všem obtížím. Zvládli jste úvod. První část Chuuninské zkoušky skončila. Přeji vám hodně štěstí." Řekl zase Ibiki. Všichni kývli, včetně mě. Wow, já jsem ale byla tak šťastná, že bych mohla celý den vykřikovat "Johou" nebo "YEEEAAH" na celou Konohu! Tohle je vážně ten nejlepší den mého života…
… najednou se ale ozval hluk a všichni ukazovali k oknu. I já se tam tedy podívala a spatřila jsem, jak jím proskakuje jakási kunoichi s fialovými vlasy a lhostejnýma hnědýma očima. Měla na sobě dost divnou róbu, normálně bych se smála, ale teď jsem byla schopná jen čučet jak idiot.
"Nenechal si jich projít nějak moc, Ibiki? Letos si byl nějaký mírný." Zamumlala téměř neslyšně, pak se ale otočila k nám a začala vyřvávat.
"Čekám, že polovina z vás zítra chcípne nebo uteče!
Místo setkání se dozvíte včas! Další zkouška zítra! Takže…máte…ROZCHOD!" Zavřeštěla na nás a já se divila, že její sliny nedoplivly až na mně. Fuuj… no, to se tedy fakt těším na tu zkoušku, kde mám umřít!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel