7. Kapitola: Důkaz

23. března 2010 v 16:54 | Annie-chan |  | Havran, stín a plamen
http://i-am-otaku.blog.cz
useless-fire.blog.cz

Když se Edward druhého dne probudil, již nebyl tam, kde usnul. Zjistil, že leží v jakémsi pokoji, ve kterém nejspíš někdo bydlel - ležel na posteli, která byla zaražená do rohu. V druhém rohu byl psací stůl a na něm stovka papírů, všemožně rozházených. Navíc se tam válely různé misky, talíře nebo krabičky, ve kterých se nejspíš nacházelo jídlo. Opět žádná okna, jen jedna zářivka. Pokusil se vstát - zjistil, že na podlaze je na dotek příjemný koberec. Když se rozhlédl, ujistil si, co se včera stalo, a pokusil se zjistit, kam se to dostal. Ten šílený chlap ho informoval o Undersoonu… jakmile si na to vzpomněl, po těle mu vyskočila husí kůže. Pořád musel myslet na to, co říkal… čarodějnice, upíři, démoni, a samotná legenda o Pandoře… jistě, byla to stará řecká báj, ale že by byla pravdivá? A navíc v tomhle stylu? To přeci není možné…
"Hm? Už jsi vzhůru?" Uslyšel najednou. Dveře, které zrovna otevřela, jen zavrzaly. Ve dveřích stála Hannah s kouřícím čajem v ruce.
"To tady bydlíš nebo co?" Zeptal se jen Edward.
"Jo. Ještě nemám hodnost na to, abych mohla mít vlastní pracovnu, tudíž ty papíry musím mít tady."
"Ty už v patnácti papíruješ?" Podivil se Ed.
"Nepapíruju!" Namítla ona. "Jen musím odevzdávat hlášení o tom všem, co dělám a tak."
"A proč tady nemáš okna?"
"Jsme v podzemí." Odsekla jen Hannah a sedla si ke stolu. Edward po téhle větě skoro zkameněl.
"V-v-v-v p-podzemí?" Opakoval po ní zaskočeně.
"Co sis myslel? Že taková velká organizace, jako je Undersoon, může být někde uprostřed města? To těžko; zničili bychom tím všechny naše pokusy o ukrývání se."
"Když už si u toho," skočil jí do řeči Ed. "ten Vůdce říkal, že z Undersoonu nesmí utéct žádná informace a když se o tom někdo dozví, zemře nebo bude přijat do té organizace také, ne?"
"Hm." Kývla jen.
"Tak jak ses sem dostala třeba ty? Když říkáš, že je to velká organizace…jak se sem ti všichni dostali?"
"To je jednoduché. Není známo, kdo organizaci založil, ale víme, že při něm stálo mnoho lidí, brala bych tak dvě stovky. Každý člověk měl několik dětí a ty, jelikož věděli o Undersoonu, byli rovnou bráni jako členi. Každé dítě mělo další děti a takhle se to táhlo z generace na generaci. A to jsme se navíc ještě rozrůstali o partnery těch členů."
"Nepřipadá ti to kruté?" Vzdychl Ed.
"Proč?" Nadzdvihla Hannah obočí.
"Taháte do těchhle věcí nevinné lidi. Když už říkáš, že se rozrůstáte o partnery členů, třeba někdo z nich nechtěl být v tomhle pošahaném spolku! Stejně, jako v něm nechci být já."
"Neříkal jsi, že uděláš cokoli, abys vypadl od svého otce a z Anndownu?" Opáčila hned Hannah.
"A to si myslíš, že zatáhnutí do bandy úchylů se řadí mezi to ´cokoli´?" Zabručel Ed naštvaně a opět se svalil na postel. Hannah tentokrát neodpověděla. Možná ho ignorovala, možná ho neslyšela…možná ho nechtěla slyšet. Možná mu v duchu dávala za pravdu.
Ti dva spolu strávili celý ten čas až někdy do dvanácti hodin; Ed se válel na posteli a přemýšlel, přičemž Hannah pořád vyplňovala různé formuláře.
"Výborně, jen tohle zanesu plukovníkovi a můžeme jít na oběd." Vzdychla Hannah, zvedla se a pomalu se protáhla.
"A ještě mi vysvětli," začal však znovu Ed. "jakou roli v tomhle příběhu tedy budu hrát?"
"Hrát?" Ušklíbla se Hannah. "Tohle není hra. Znič, nebo budeš zničen. Znáš to přísloví, ne? Tady platí dvojnásob."
Edward jen vzdychl. Čekal takovou odpověď, stejně ho ale tahle skutečnost doháněla k šílenství.
Hannah konečně vyšla ke dveřím. Edward se zvedl a rozeběhl se za ní; překvapilo ho, že už nejsou v té bílé osvícené chodbě, ale v celkem normálně vypadajícím patře, kde se to hemžilo různými lidmi, kteří si mezi sebou povídali. Zřejmě to tu sloužilo jako ubytovna. Ed věděl, že jsou v podzemí, proto si konečně dokázal vysvětlit, proč tu nemají žádná okna. Hannah těmi hloučky jen prošla a zastavila se u výtahu - Ed k ní doběhl a spolu s ní do něj vstoupil.
Moc dlouho nejeli, bylo to kolem dvou minut, když vystoupili - Ed poznal, že jeli nahoru. Hannah pak ještě zahnula pár uliček a zastavila se u dveří, na kterých byla cedulka ´Plukovník Lewis Courtney´.
"Takže tady máte hodnosti stejně jako v armádě?" Zeptal se Ed, když si cedulku přečetl.
"Hm." Kývla jen Hannah a vstoupila dovnitř. Spatřila tam majora Veronicu, která zrovna urovnávala pár listin, které četla, a plukovníka, který s jasnou nevůlí vyplňoval jakési formuláře. Když oba vzhlédli, jejich pohledy se zastavili na Edovi. A Edův pohled se zase zastavil na jasně zářích oknech.
"To snad ne! My jsme venku?" Zeptal se nadšeně, ovšem než mu někdo stačil odpovědět, už stál u okna. Pravá skutečnost ho celkem udivila a zdeptala. Okna ukazovala to nejpodivnější místnost, kterou kdy viděl. Vlastně by se to ani nedalo nazvat místností - vypadalo to jako obyčejné náměstí, po kterém chodilo spoustu těch armádních lidí tady, povídali si mezi sebou nebo jen relaxovali. Dokonce to vypadalo tak realisticky, že i nebe bylo jaksi znázorněno a na náměstí bylo i pár obchůdků.
"To si ze mě děláte-" Než však dokázal dokončit tuhle větu, Angela ho ihned informovala o skutečnosti.
"I vojáci se potřebují odreagovat. A navíc, sluneční světlo pomáhá zůstávat vzhůru, že, plukovníku?" Řekla.
"I když na něj to možná neplatí." Zamumlala jen potichu, ovšem Ed to slyšel.
"Tak mi tedy vysvětlete, kdo je tohle." Začal však Lewis, který sice Angelu slyšel taky, ale dělal, že to neslyšel.
"Edward Williams, pane. Vůdce ho přijal do organizace." Informovala je Hannah.
"Civilista? A ještě takhle mladý?" Otázala se Angela.
"Viděl, jak jsem bojovala s upírem, pane." Řekla vzápětí Hannah a sklopila pohled.
"A to jste si nemohla dávat víc pozor?" Sykl plukovník.
"Promiňte, pane."
"No počkat, počkat! Tohle je totální hloupost! Já jí u sebe jenom léčil, když jsem jí našel zraněnou v parku! Já za to nemůžu, že po ní ten upír šel!" Bránil Hannah Ed. Ta ovšem pořád koukala do země.
"Léčil? Chcete říct, že jste nezvládla zabít obyčejného upíra?" Zvedl plukovník pohled; vypadal celkem naštvaně.
"To byl ten čistokrevný, pane." Zašeptala mu do ucha Angela. Chvíli bylo ticho.
"Á, promiňte mi to, poručíku! Neměl jsem dostatek informací, takže jsem vám tu misi předal s jistotou, že to zvládnete…" Objevil se hned u ní a s nervózním úsměvem jí plácal po rameni.
"Jistě, pane." Kývla Hannah a usmála se. Nejspíš byla na plukovníkovy výpadky paměti zvyklá. Jen Ed v tom měl totální guláš; jestli tahle mise byla plukovníkovo, kdyby na ní šel, Hannah by se nic nedostalo a on by se do téhle organizace nedostal! Všechno je to vlastně jeho vina…
"Takže, Williamsi. To, že jste nezemřel, ve mně vyvolává pár otázek." Začal se však soustředit plukovník na něj. Edward zbledl, ale jinak neprojevil žádné známky nervozity.
"Tak za prvé - kdo se za vás přimluvil?"
"Já, pane." Řekla Hannah.
"Dobře, dobře." Kývl plukovník. "Tak dále. Co přemluvilo vůdce, abyste se sem dostal?"
"Má neobyčejné dedukční schopnosti, pane. A taky myslím, že má celkem vysoké IQ, což by se mohlo hodit pro řešení některých případů-"
"Vás jsem se neptal!" Odsekl plukovník. I Ed už byl z toho, jak za něj Hannah odpovídala, trošku zmatený.
"V tom případě mi řekni," otočil se však plukovník zase na Eda. "proč se čarodějnice rodí znovu a znovu, i když je vždycky zničíme."
"Na tu odpověď nepřišel nikdo po stovky let, plukovníku!" Obrátila se na něj udivená Angela.
"Když má tak vysoké IQ, tak na to přijde-"
"Plukovníku!"
"Ale vždyť je to jasné." Promluvil k jejich udivení Ed. Všichni se na něj udiveně podívali. Plukovník se zatvářil lhostejně; protože nečekal, že to vědět bude.
"Ještě pořád nerozumím těm vašem nesmyslům o démonech, upírech a tak. Ještě pořád nerozumím úkolu celé téhle organizace, ale po tom, co mi řekl Vůdce, jsem něco pochopil - poté, co byla otevřena Pandořina skříňka, se její zlo rozšířilo po celém světě. Jen hříchy vystoupily jako čarodějnice, ale nezdá se vám to divné, když se všechny ty zlé vlastnosti roznesly po lidech? Musí to znamenat, že i kousky těch hříchů se usídlily v lidských duších a přežívají v nich dodnes. To je odpověď na otázku. Nové čarodějnice se rodí z lidí."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel