3. Kapitola: Obrana nebo útok

18. března 2010 v 21:05 | Annie-chan |  | Havran, stín a plamen

Sluneční paprsky propalovaly oči dívek a chlapců v prvním ročníku Anndownského gymnázia. Šumění listů, se kterými si pohrával jemný větřík, žáky u otevřeného okna jen uspávalo. A k ospalé náladě přispívala i mladá učitelka hudební výchovy, která jim znuděně četla z hudební encyklopedie, a oni si měli dělat výpisky.
Tenhle posvátný klid narušilo klepání na dveře.
"Dále." Přerušila učitelka své čtení a podívala se ke dveřím.
Otevřel je černovlasý mladík s chladnýma šedýma očima, kterého ve třídě všichni znali jako velkého flákače. Nyní nebyl čtyři dny ve škole, a když ho teď viděli, ulevilo se jim. Přeci jen, jistý strach o něj měli. Jenže víc očí přeci jen směřovalo na osobu, která stála za ním, a postupně na ní zíraly všechny oči ve třídě. Byla to blonďatá dívka s hnědýma očima a znuděným výrazem ve tváři. Byla to obyčejná dívka, která přišla spolu s ním. Byla někým, o kom neměli ani tušení.
"A kdo je tohle?" Zeptala se udiveně učitelka. Zřejmě nedostala žádné informace, že by měl ještě někdo přijít. Eda znala, ovšem tu dívku za ním nepoznala. A navíc, bylo už přeci jen půl jedenácté a nikdo nevěděl, proč když už přišli do školy, proč se tak zpozdili.
"Byl jsem tu hodinu za školní sekretářkou, prosím, omluvte mou nepřítomnost." Řekl rychle Edward a ukázal za sebe.
"Tohle je moje…ehm, kamarádka. Bude chodit s námi do třídy."
"Jste si jist, že je zařazena zrovna do třídy A?" Nadzdvihla ještě učitelka obočí.
"Ano." Kývl jen Edward a ihned si sedl do volné lavice. Hannah po něm vrhla naštvaný pohled, učitelka ale na ni zase začala mluvit.
"Tak, pojď před tabuli a představ se nám, ano?" Pobídla ji. Hannah jen tiše kývla a došla za učitelkou. Ta se na ni jen povzbudivě usmála, Hannah to ale připadalo jako bolestné zašklebení. Nervózně se tedy otočili na třídu a spustila.
"Ehm…jmenuji se Hannah McDearson. A… přistěhovala jsem se sem… z…z Londýna."
"Ooooh!" Ozvalo se od žáků. Hannah si uvědomila, že zrovna tohle si vymýšlet neměla (přeci se nebude stěhovat z ráje do pekla) a začala zběsile mávat rukama.
"A-a-a-ale nebydleli jsme zrovna v nejbohatší čtvrti! Byli jsme v…v…" Nemohla si vzpomenout na nějakou normální ulici v Londýně, proto automaticky vychrlila první, která jí napadla.
"Bydleli jsme v Oxford Street!" Opět si ale uvědomila, jakou řekla hloupost.
"Ooooh!" Ozvalo se opět od žáků. Hannah začala rukama mávat ještě zběsileji, a zase se dala do vysvětlování.
"N-n-nebylo to přesně tam! Kousek za ní, trošku v chudší čtvrti…" Po téhle větě už bylo ticho. Žáci obdivně nehvízdali a Hannah si konečně mohla oddychnout.
"No, dobrá, to stačí." Usmála se opět nasládle učitelka a poslala ji sednout - a jako na potvoru - jediné volné místo bylo u Edwarda. Edward s Hannah si sotva stihli vyndat sešity, když učitelka začala znovu diktovat. Ed se rozhodl na práci vykašlat a řekl si, že si výpisky opíše po hodině od Phoebe, ovšem Hannah to pobrala vážně. Přeci jen, nechodila moc dlouho do normální školy a proto na takovéto "čtení = udělej výpisky" nebyla zvyklá. Proto opisovala všechno, co učitelka diktovala.
Když konečně zazvonilo, Hannah se udiveně podívala na svou propisku, která už před předposledním slovem nepsala.
"Dopsala ti propiska." Podotkla tedy suše směrem k Edovi, ten se ale zatvářil udiveně.
"To není možné, koupil jsem jí teprve minulý týden! Jak jsi jí dokázala tak rychle-"
Pak jí ale pohlédl na papír a hned věděl, proč. Hannah popsala pět stránek, navíc drobounkým písmem a do každého řádku narvala co nejvíce slov. Opisovala všechno, co učitelka diktovala.
"Jsi šílená?" Řekl naštvaně. "Ona to jen diktovala a my jsme si měli dělat výpisky!"
"Ty jsi ale zase nic nepsal, tak jak jsem to měla asi vědět?!"
"Tohle ví každý, kdo někdy chodil do školy." Odvětil klidně Edward. Hannah zčervenala, protože si uvědomila, jakou ve své řeči udělala chybu, proto ihned naházela věci do své tašky a zvedla se.
"Mám biologii, takže zatím." Odsekla jen a vyběhla ze třídy. Edward jí jen se zájmem v očích pozoroval; pořád ho nenapadalo, co může být zač.
Hannah mezitím utíkala chodbou, protože zjistila, že za čtyři minuty má být o dvě patra výše v učebně biologie. Normálně by si na fyzické útrapy nestěžovala, ale tentokrát jí pořád bodalo koleno a pro ni bylo pořád těžší a těžší vyjít jediný schod. Nakonec se ale do patra došourala a došla i do učebny, i když na poslední chvíli. Jakmile zapadla do lavice vedle nějaké dívky, do učebny přišla ženská, s tváří posetou nevýraznými vráskami, s hnědýma průbojnýma očima a blonďatými vlasy svázanými do culíku. Nejspíš to byla jejich učitelka biologie.
"Ale?" Nadzdvihla obočí, když Hannah viděla ve třetí lavici. "Můžeš se mi představit?"
Hannah mírně zčervenala, ale kývla a vstala.
"Jsem tu nová, jmenuju se Hannah McDearson." Představila se a raději už si nevymýšlela nic o tom, odkud se přestěhovala do Anndown, protože by to pro ni mohlo být osudné.
"Nová? No, dobrá, dobrá," mávla nad tím ale jen rukou a Hannah si zase tedy hned sedla. Hodinu strávila tím, že poslouchala nadšené povídání profesorky o životu jepic, ovšem tentokrát si po vzoru Edwarda nic nezapisovala. Až když se jí po hodině její spolusedící zeptala, proč si nic nepsala, znejistěla.
"Ehm… ten, Edward z našeho ročníku…on si také nic nepsal, ale-"
"Prosím tě!" Odsekla ale ona. "Jestli na něj chceš udělat dojem, ani se nepokoušej."
"Dojem? N-ne… to opravdu ne…" Zavrtěla Hannah hlavou a usmála se.
"Edward je tu neoblíbený, nebo proč se s ním nikdo nebaví?" Nedalo to ale Hannah a po chvíli se zeptala. Přeci jen, řekla vlastně, že je náfuka. Ale proč si to o něm myslí? Jí připadal celkem sympatický…tedy, když jí řekl, že půjde s ním na gymnázium, tak odporovala, co nejvíc mohla, ale on jí řekl, že dokud se nenajdou její rodiče, bude chodit tam. To sem ale bude chodit do konce svého života, protože její rodiče jsou už po smrti…
"Je to ztracený případ." Odvětila klidně.
"Ztracený…případ? Počkej, počkej, to nechápu." Zamračila se ihned.
"No, na základce patřil mezi špičku. Ale pak mu zemřela mamka a táta se od něj odtáhl, tudíž je takovej zakřiknutej, řekla bych. A navíc, je to gambler. Ale teď ahoj, nemáme společnou chemii." Zamávala jen na rozloučenou a odběhla. Hannah nad její řečí však zůstal rozum stát.
Nemohla uvěřit, že zrovna Edward skončil takhle…
Zbytek učení jen pozorně naslouchala a občas si něco zapsala, ovšem nedávala tomu velkou pozornost. Přeci jen, až se její zranění definitivně zahojí, musí podat hlášení plukovníkovi.
No jasně, zatracený plukovník! Tahle mise měla být určitě jeho… ale to on dělá často, svoje mise, které dostává od vůdce, předá někomu ze svých podřízených… nejčastěji jí. A teď tady kvůli jeho pitomé chybě musí sedět v gymplu a poslouchat učitelčino vyprávění o tom, jak když byla mladá, všechno bylo OK a žáci byli mnohem vychovanější, než teď. Říkat si může, co chce, ale nemusí tím ovlivňovat ty chudáky teenagery…
Neříkal ale ten upír, že si pro ni přijde? I když už není v tom parku, nemůže to brát na lehkou váhu. Není to obyčejný upír, ale čistokrevný… bude se muset vydat pro jednu ze svých pistolí, kterou ztratila v parku. Jistě, jedna byla hned u té lampy, takže jí určitě našli policisti; ale druhou nechala v té zalesněné části, takže ta by měla být v pořádku. Proto se ihned po konci školy rozběhla do parku. Nevěděla přesně, kde je, ale řídila se svou pamětí. Konečně se ocitla na prašné cestě, kde pobíhaly malé děti a lavičky byli okupované různými seniory, rodinami nebo jen obyčejnými studenty. Hannah se jen pousmála; ihned se však rozběhla do lesíka.
Jakmile se cesta před ní začala zatemňovat a její zrak už nebyl schopen vidět tolik, co předtím, uviděla přes sebou matné skvrnky na mechu. Stejně jako před tím Edward se jimi řídila, až se postupně začaly zvětšovat a konečně uviděla ten osudný strom, kam jí ten upír posadil. Potichu si k tomu místu klekla a začala různě hmatat, jestli někde nenajde svou zbraň.
"Hm," ozvalo se ale najednou za ní. "Věděl jsem, že tě tu najdu."
 


Komentáře

1 Aryjami-chan^^ Si moja slečna prefektná..NEDÁM si ťa a milujem ťa..4EVER !!! Nesnažte sa mi ju ukradnúť..Je len moja !! <3 *MILUJEM ŤA*..Simôj žiwot..Moja SBčková lásočka !! <3 Aryjami-chan^^ Si moja slečna prefektná..NEDÁM si ťa a milujem ťa..4EVER !!! Nesnažte sa mi ju ukradnúť..Je len moja !! <3 *MILUJEM ŤA*..Simôj žiwot..Moja SBčková lásočka !! <3 | Web | 21. března 2010 v 8:13 | Reagovat

Akože ten dess !! uplne si s ním zabila..Fakt dokonalý !!! <3

2 Lúthien Lúthien | Web | 22. září 2011 v 21:02 | Reagovat

Ooh..napínavéé :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel