07: Oko jestřába

10. února 2010 v 17:23 | Annie-chan |  ||| Chci to cítit znovu

Zase jeli vlakem. Edward znuděně pozoroval krajinu, Mustang vypadal, že také, ve skutečnosti ale přemýšlel. Ihned mu došlo, že Armstrong pronásledoval Edwarda. Jenže jak ho tak rychle našel? Vlastně…jak vůbec on, major Armstrong, mohl uvěřit té povídačce o tom, že unesl Hawkeye? Vždyť ho zná! Navíc, nepatří k těm lidem, co by hned poslušně plnili rozkazy. Takový člověk byl kdysi on…
"Podle mě to není dobrý nápad." Ozval se najednou Kovový.
"Co tím myslíš?" Zeptal se udiveně Mustang.
"Cestu do Východního města. Bylo vidět, že major nás tam čekal. Navíc, jelikož jste sloužil ve Východním městě, půjde tam nejdřív." Řekl Edward.
"Jenže tam jsme zatím nebyli. Je to naše poslední vodítko! Pokud tam Riza Hawkeye nebude, vrátíme se do Centrály…"
"To by mě zajímalo, jak se tam asi můžeme vrátit, když mě pronásledují." Odsekl Edward.
"Pravda. V tom případě se budu muset toulat s tebou." Vzdychl Mustang.
"Nani?! Ty se tam nevrátíš?" Podivil se hned Kovový.
"Za prvé, to já jsem tě zatáhl do téhle hledací výpravy. Za druhé, ví, že cestuješ se mnou, takže by mě chytili stejně jako tebe." Pokrčil rameny Ohnivec a dál nehodlal reagovat. Edward na něj ještě chvíli s údivem valil oči, pak se ale zase obrátil k oknu.
"Zajímalo by mě, co na to řekne Winry." Zamumlal do ticha.
"Mě by zajímalo, jestli Hawkeye vůbec najdeme. Začínám pomalu ztrácet naději." Vzdychl Mustang a opřel se znaveně o sedačku. Byl tak unavený z toho honění a povídání si s Edwardem, že ihned usnul. Edward se tomu jen potutelně zasmál, pak ale dál pozoroval krajinu. Mustangovi se ale zdál podivný sen. Ležel na zemi, ne on, někdo jiný. Měl pocit, že ty blonďaté vlasy a ty medově hnědé oči už někde viděl. Cítil, že tu postavu tiskne k zemi, jak nejvíc může. Pak se jeho ústa téměř neslyšně přiblížila k těm druhým… no to snad ne, byl to Edward Elric! Zdálo se mu, že líbá Edwarda… a v tu chvíli si uvědomil, že je mu to docela příjemné. Pociťoval slastnou úlevu a touhu, aby ten sen již nikdy neskončil…
"Hej, plukovníku!" Zatřásl s ním ale reálný Edward. Mustang znaveně otevřel oči a podíval se na blonďáčka.
"Jak dlouho jsem spal? Snad jen deset minut, ne?!" Podotkl naštvaně. A to se mu zdál tak příjemný sen…
"To možná, ale už jsme ve Východním městě." Odsekl Edward.
"Tak rychle?!" Podivil se Mustang. Kovový kývl a dál se na nic nevyptával. Prostě z kupé lehce vyklouzl. Ohnivec šel ihned za ním. Když vystoupili z vlaku, oba se rozhlédli.
"Co máme v plánu?" Nadzdvihl Edward obočí.
"Nemám tušení." Vzdychl Mustang a Kovový se vítězoslavně ušklíbl.
"V tom případě nás povedu já!" Řekl.
"Aby se ti zase něco nestalo. Například bys mohl přijít o automail, nebo by sis mohl zlomit tu druhou nohu, nebo…"
"Nebo by nedokázal uniknout pěstem spravedlnosti!" Uslyšeli oba zřetelný a hluboký hlas. Otočili se za ním a ztuhli. Alex Luis Armstrong, osobně!
"Edwarde Elricu, jsem tu, abych tě odvedl do Centrá-"
"Já vím, proč tu jste, nemusíte to vysvětlovat!" Křikl naštvaně Ed a tleskl rukama. Mustang další okamžiky nestihl moc vnímat, objevil se totiž modrý záblesk a země se začala pohybovat - vytvářeli se stěny a mířili k majorovi. Ten je postupně drtil svojí alchymií, to už ale Edward popadl Mustanga za ruku a začal ho táhnout pryč. Když si Mustang uvědomil, že ho Kovový drží za ruku, zrudl a pustil ho.
"Musel jsem tě chytit, vypadalo to, že se nehodláš hnout z místa." Podotkl Ed při běhu.
"Taky že jsem nemohl. Je to tvrdý oříšek, bojovat proti bývalému spojenci!"
"Ale také nemusíte! Zastavte se, abych vám to mohl vysvětlit!" Tentokrát se otočil Mustang a luskl prsty. Vzápětí se vyjevil rudý plamen a hnal se proti majorovi. Mustang na nic dalšího nehleděl a utíkal dál. Vlastně ani nevěděl kam, co nejdál.
"Tak počkejte!" Byl opět slyšet majorův hlas.
"Hawkeye! Hawkeye je v Centrálu!" Mustang se zastavil. Ta slova ho bodla do srdce.
"Co když lže?!" Zakřičel Edward udýchaně.
"Major Armstrong nikdy nelže!" Přiblížil se k nim konečně udýchaný major. Oheň, který proti němu vyslal Mustang, zachytil balvan, takže Armstrong nejevil žádné známky ublížení.
"Co jste tím myslel, že je Hawkeye v Centrálu? Na co tedy všechny ty plakáty, které vyzývali lidi, aby mě chytili? Proč jste mě obvinili jako vraha?!" Zamračil se Edward.
"Abychom vás našli. Hawkeye už je dobré dva dny v Centrálu." Mustang tentokrát ztuhl opravdu celý. Na co byla, k čertu, celá tahle výprava?!
"Nevěřil jste jí, že, plukovníku? Ona má ale tuhý kořínek. Unikla nepříteli, i když o vlásek. Ten homunkulus se teď někde potuluje po světě." Řekl Armstrong.
"Musíme se okamžitě vrátit do Centrálu." Kývl Mustang a otočil se na Edwarda. Překvapila ho jeho zachmuřená tvář.
"Tak tedy vyrazíme!" Usmál se major a vyšel zpátky k nádraží.
"Edwarde?" Otočil se na něj Mustang.
"Jo, vždyť už jdu." Odsekl on naštvaně. Proč byl ale najednou tak naštvaný? V jedné minutě utíkali před spravedlností, v druhé minutě byl jejich úkol splněný. Major měl vlastně pravdu - neměl Hawkeye podceňovat! Konečně je zpátky… proč ale Edward? Oba vykročili za majorem, který měl u nádraží policejní auto. Mustangovi to cestou došlo. Díky tomu snu. Nechápal to, ale jediný důvod, kterým by si to vysvětlil byl, že cítí to samé, co on k němu… je to ale pravda?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel