03: Smrt

10. února 2010 v 17:16 | Annie-chan |  ||| Chci to cítit znovu

Lusknul prsty. Dlouho to nepocítil, ale teď zase. Po dlouhé době ten přenádherný pocit, když oheň projíždí jeho rukou až ven na vzduch, kde se objeví v celé své moci. Přepadla je skupinka lapků, tak se musel ubránit. Kdyby tak věděli, že je alchymista, určitě by si s ním nezačínali! Elric musel sedět na zemi a pozorovat jeho ohnivou sílu, protože hned, jak do něj ti lupiči jednou kopli, rozbil se mu automail. Zřejmě z toho, jak s ním pořád narážel do toho stolu. Jen taková rada, pokud máte automail, nelehejte si na zem, a už vůbec ne vedle nábytku. Konečně oheň dokonal svůj úkol a ti dva lapkové padli mrtví, spálení na popel, k zemi.
"To vás určitě baví, takhle se předvádět, co?" Podotkl s ironií v hlase Edward.
"To baví. Neskutečně." Přitakal s úšklebkem Mustang.
"Raději bychom tě měli dovést za tvým mechanikem." Dodal ještě, když viděl Edův naštvaný obličej.
"To určitě! Až Winry s Alem zjistí, že jsem s vámi šel, umřou smíchy!" Pokusil se namítnout Kovový. Mustang pobavením nadzvedl obočí.
"Náhodou je to pravda." Podotkl s vážným výrazem Edward. To už se Mustang opravdu rozesmál.
"Moc vtipné." Sykl Edward a šel cestou, kterou se měli dostat do nejbližšího města, napřed, s rozbitým automailem v druhé ruce. Ohnivec se rozhodnými kroky vydal za ním. Takhle šli asi hodinu, než došli do nejbližšího města, tam ho Mustang navedl na nádraží a tam čekali na vlak do Rizemboolu.
"Winry mě zase zabije." Vzdychl zkroušeně Elric, když stáli na nástupišti.
"To nepochybuju." Přitakal lhostejně Mustang a prohlížel si opravdu velmi zajímavý papírek na zemi s nápisem "Gumii-o". Když nasedli do vlaku, Edward si sedl k okýnku a zvědavě vyhlížel ven. Pojedou sice asi hodinu, on ale už hodně dlouho neviděl jeho rodnou krajinu, kde s Alem a Winry zažili báječné dětství...vlastně...báječné nebylo, po té události.
"Proč jste se vůbec vydal hledat Hawkeye?" Zeptal se Edward po pár minutách mlčení.
"Proč?" Mustang se na něj zvědavě podíval. Neviděl mu do obličeje, cítil z něj ale zvláštní melancholickou náladu.
"Možná jsem zjistil, že k ní něco cítím. To tak ve světě chodí, Elricu." Pokrčil tedy rameny a zase se rozvalil na sedačce.
"Ale vzdal jste se kvůli ní veškeré té práce, co jste kvůli Armádě udělal. A jestli jí nenajdeme,tak to bude ještě horší." Namítl Edward.
"Ale my jí najdeme, Elricu." Usmál se Ohnivec. Kovový se zatvářil udiveně.
"To je tvůj způsob přemýšlení, ne, Elricu? Když víš, že to zvládneš, že se to prostě stane, tak se to opravdu stane. Stačí...věřit." Edward ho probodl zvídavým pohledem.
"Celý tohle je nějaký divný." Zakončil jejich docela zajímavý rozhovor zničehonic a odvrátil se opět směrem k oknu. Mustang se ušklíbl, opřel se o opěradlo a snažil se usnout.

...

Když vystoupili z vlaku, Rizembool působil nějak opuštěně. Jak tak procházeli, nikoho neviděli ani nikoho nenašli. Edward se rozpačitě škrábal po hlavě.
"Co se tady stalo?" Vzdychal.
"Edwarde! Tak jsi přišel!" Ozval se najednou za nimi hlas. Oba se otočili a spatřili mladou dívku - asi tak v Edovo věku. I když Eda pozdravila celkem radostným hlasem, radostná nevypadala. Na jejím obličeji bylo vidět, že brečela a měla na sobě černé šaty. Jmenovala se Gabriela, byla to jeho stará kamarádka.
"Ahoj, Gabrielo... jo, přijeli jsme." Zatvářil se rozpačitě Edward. Mustang zakroutil nanejvýš znuděně očima.
"Je to opravdu smutné, že ano? Byl to opravdu dobrý kluk...tedy, měla jsem ho opravdu ráda...je to smutné...a pro tebe asi nejvíce, E-Ede..." Prohlásila dívka tiše. Po obličeji se jí opět začaly kutálet slzy.
"Promiň, Gabrielo, jsem trošku mimo...co - co se tu stalo?" Zeptal se udiveně Edward. I Ohnivce konečně rozhovor začal zajímat. Dívka ale zareagovala nanejvýš pozoruhodně. Nejdříve se zatvářila udiveně, a pak smrtelně vyděšeně. Rukama si zakryla pusu a její slzy se proměnily v obrovské pramínky.
"T-ty to nevíš? Ede..." Nestihla mu to ale doříct a utekla. Edward jí pozoroval napůl vyděšeně, napůl udiveně.
"Co se tu proboha stalo?!" Zaklel potichu blonďák a rozběhl se k domu, kde bydlela Winry - myslel si, že tam najde odpověď.
"Počkej, Elricu!" Snažil se ho zastavit Mustang, ale bylo mu to marně platné. Kovový se nedal zastavit. Mustang tedy musel také zrychlit tempo a proto se za chvíli, oba udýchaní a zpocení, ocitli před domem Rockbellových. Edward se ani neodvažoval zaklepat, rovnou vtrhl do domu.
"Winry? WINRY! Kde jsi, Winry?" Zařval z plných plic. Mustanga až udivovalo jeho rozhořčení.
"E-Ede? Jsi to ty?" Objevila se najednou v postranních dveřích. Tvář měla plnou slz, stejně jako ta dívka dole ve vesnici.
"Co se tu proboha stalo, Winry? Gabriela dole brečela a říkala, že někdo umřel, Winry, prosím tě-" Nestihl to ale doříct, protože mu Ohnivec zacpal pusu. Edward se na něj uraženě podíval, pak ale sklouzl pohledem na Winry, která se opět usedavě rozplakala.
"Tady ti to asi nikdo nedokáže říci, že, Edwarde?" Objevila se najednou za vzlykající Winry její babička, Pinaco.
"Prosím...co se tu stalo..."
"Řeknu ti to, ale následky za tvoje jednání nenesu." Varovala ho.
"Tak co sakra-"
"Alphonse...Alphonse Elric je mrtvý."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel