02: Rozhodnutí

10. února 2010 v 17:15 | Annie-chan |  ||| Chci to cítit znovu

"To myslíte vážně?" Vykulil oči Ed. Mustang se ušklíbl. Vzpomněl si na časy, kdy při každém Edwardovo pohledu na něj se on hned odvrátil. To byl ještě kluk...
"Hm...myslím." Přitakal tedy.
"Tak to jste zešílel. Abychom si to ujasnili, jste opravdu Roy Mustang, nebo ne?" Nadzdvihl obočí Elric.
"Proč se na tohle ptáš, Kovový?" Nepochopil Mustang.
"To je jednoduché. Kdybych teď mluvil s Royem Mustangem, neřekl by tohle, protože tohle říkají ti, co nejsou workholici a nezáleží jim na ničem jiném než na přezkách na kabátu." Informoval ho znalecky.
"Pche." Odfrkl si Ohnivec a odvrátil svůj pohled jinam.
"Je jedno, jak se rozhodneš..." Pokrčil rameny lhostejně. Edward vzdychl, rozloučil se s klasickým "Sayonara" a odešel. Že by s ním na tu výpravu opravdu nešel? No co, na tu rivalitu mezi nimi se přeci jen zapomenout nedalo. Ohnivý a Kovový. Teď mu to znělo komicky, když si vzpomněl na všechny ty hádky, na ty jeho znuděné oči a ty jeho věčné hlášky typu "JÁ NEJSEM MALÝ!". Po dvou hodinách Mustang odešel domů, s pocitem zdravého těla a zlomené psychiky. Opravdu byl rozhodnutý jít Hawkeye najít, ale Edward měl v něčem pravdu - ty přezky na kabátu ho opravdu "trošku" zajímali. Hned si ale vzpomněl na Hughesovi hlášky a připomínky na jeho momentální rodinný stav.
"Měl by sis pořídit manželku, Royi!"
Jeho dcera Elisiya teď byla bez otce... žádné odkládání návrhů, pomyslel si. Prostě půjdu.

...

Někdo zaklepal na dveře. Naštvaný, že ho někdo vyrušil z balení, šel otevřít. Nenapadlo by ho, že ten, kdo bude za dveřmi, bude Kovový.
"Myslel jsem, že jsi rozhodnutý, že nepůjdeš." Podivil se, když ho uviděl za dveřmi.
"Lidé jsou známí tím, že často mění názory." Odsekl s úšklebkem ve tváři Edward. Vešel dovnitř, hodil si svůj baťoh na zem a pořádně se protáhl, samozřejmě doprovázené zíváním.
"Co jsi tím chtěl naznačit?"
"Čím zase?"
"Jak jsi odhodil ten batoh, Kovový."
"A tak...myslel jsem, že je to jasné, že tu dneska přespím, ne?"
"NANI?!"
"Ani nevíte, kde přespávám, sakra, a chtěl byste mě jít někdy ve čtyři ráno budit, nebo kdy to sakra jdete." Ušklíbl se vítězoslavně Elric, že Ohnivce opět něčím popudil.
"Ani nemáš kde spát, Elricu, a-"
"Já si místo vždycky najdu." Usekl mu větu Edward a zamířil do koupelny. Mustang ho zaraženě sledoval a když ve dveřích zmizel, usmál se.
"Já z toho nejsem taky dvakrát nadšenej. Ale vyhnala mě paní Hughesová."
"Přespával jsi u Hughesových?"
"Hm."
Roy Mustang se zničeně svalil na křeslo. Za chvíli se z koupelny ozvalo stříkání vody. Mustang vzdychl a přemýšlel, kam dal přeci jen ty ručníky.

...

Ohnivec se nakonec rozhodl přespávat na zemi s tím, že Edwardovi přenechá postel, protože to neustálé skučení, jak Kovový narážel svým automailem do nohy židle, bylo neskutečně otravné. Ráno, když vstali (ani nevstávali tak brzy), se konečně vydali na cestu.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PageRank ukazatel