Konec? Konec.

11. února 2016 v 12:10 | Aidee
Když jsem se minulý rok (což nebylo tak dávno a ta fráze zní poměrně ironicky) rozhodovala, jestli zůstanu na blog.cz nebo přejdu na blogspot, rozhodla jsem se zůstat tady. Ale, bohužel, každým dnem a nocí poté jsem cítila, že to byla chyba. Ne moje nejlepší rozhodnutí, ovlivněné tím, že se moje články objevují na titulce a je tu ona jistá propagace. Ale blogování pro vás po nějaké době přestane být o návštěvnosti a komentářích a začne to být spíš o tom být slyšen a být vyslyšen.

A tak, ještě více ironicky, tento článek připadl k šestým narozeninám tohoto blogu. Článek, který tento blog uzavře poté, co před pěti lety začal. (Technicky to bylo před šesti lety a třemi dny, ale nehleďme v tento posvátný okamžik na detaily.)

Dlouho jsem tenhle článek měla v rozepsaných a váhala, co s ním. Ale sami dobře víte, že jsem se tenhle blog pokoušela postavit na nohy už dobré dva roky, a vždycky mě to po nějaké době přestalo bavit. A tak je na čase se konečně oprostit od těchto neviditelných pout a vydat se do neznámých vod.

Nikdy jsem na tento blog nezačala zveřejňovat, co jsem vlastně poslední dobou opravdu chtěla. Dělám to částečně na tumblru, ale jazyk anglický je mi přeci jen stále druhotným a nedokážu se v něm tak expresivně vyjadřovat, jako v češtině. Věc se má tak, že mě šíleně baví analyzovat různé postavy, různé zápletky, různé příběhy. Nikdy jsem se do toho pořádně nepustila tady. Na mém novém blogu se do toho vrhnu naplno. Také bych tam chtěla znovu začít zveřejňovat věci o své tvorbě. Což jsem tady přestala, protože mi to připadalo... špatné. Nevhodné.

Myslete si, co chcete, ale těmhle neviditelným klecím ve vaší mysli se nevyhnete. Mě tady udržovaly poměrně dlouho, ale je na čase jít někam dál.

Děkuju všem, co četli tenhle blog.

Nyní mě najdete na blogspotu.


 

Ozývám se z hlubin studijních

30. listopadu 2015 v 19:18 | Aidee |  Scrapbook
Vždycky mě pobaví, kolik článku za každý rok přidám. Abyste pochopili, je to rok od roku menší číslo. Ale co naplat, jsem dítě školou povinné, i když nyní již vlastně ne povinné, jelikož studuji na škole vysoké, a nejsem ani dítě, podle legislativy a zákoníku České republiky.

Každopádně, ta škola mi opravdu bere většinu volného času. Tu druhou většinu mi bere Fallout 4. Tahle hra prostě musela vyjít v prváku mého vysokoškolského studia, nevím, co dělat dřív, stavět si baráček do vzduchu a střílet do deathclawů, nebo se zabývat žertovnými fonetickými kvádříky a babrat se v morfologii.

Je poměrně ironické, jak mi vysoká škola ovlivňuje pohled na všechno kolem mě. Chci říct, studuju bohemistiku. A už nemůžu brát literaturu nebo cokoliv napsané v českém jazyce na lehkou váhu. Prošla jsem většinu svých starých povídek a zjistila jsem, že jsem psala přechodníky úplně špatně! Zatracené přechodníky (já je mám ráda, ale mohla jsem se podívat, jestli je píšu správně, trošičku dřív, vážně).

Filozofická fakulta je každopádně fajn.

Po Vánocích mám svoje první zkouškový.

Hurá.


Hra, kterou byste rozhodně měli zkusit

4. listopadu 2015 v 21:54 | Aidee
... hlavně proto, že na ní pracuju já sama.


Spolu se svojí kamarádkou píšeme a programujeme hru s názvem "The 3Games". Jedná se o interaktivní román! Takže to není hra, kde musíte mačkat mezerník a WASD kombinaci a tak dále. Stačí vám pravé tlačítko myši.

Je to hra běžící na principu ChoiceScript - na tomto kódu běží například Heroes Rise, nebo Versus. V podstatě jde ale o textovou hru, kde se rozhodujete, co uděláte, kam půjdete, a tak dále.

Teď jsme vydaly demo, tak to rozhodně zkuste, je to psina (jedná se o prvních pět kapitol).
Doufám, že vás neodradí, že hru píšeme v angličtině. Bohužel to jinak nejde, pokud chceme zaujmout širší publikum (v našem případě tumblr).

My o vlku a vlk za humny. Tedy, tumblr je vždycky na blízku, stačí adresu napsat do toho okénka nahoře. Anyway.

Pokusím se ale základy přeložit i sem.

O čem hra je?

Představte si trochu vzdálenou budoucnost. Představte si město poletující na vesmírném satelitu. Město, kde jsou drogy na denním pořádku (dokonce vám dodají superschopnosti) a smrtelné a smrtící reality show zdrojem příjmu.

Představte si, že se rozhodnete jedné z těchto her účastnit. Specificky, zúčastníte se hry, kdy je vaším cílem utvořit tým skládající se z pěti rozdílně zaměřených hráčů, a zničit týmy ostatní. Zničit ve smyslu zamordovat. Zahubit. Odstranit. (No tak to řeknu, zabít).

Deadly reality show! Nezaujalo vás jen to?

Ve hře se ujmete pěti rozdílných postav s různými dovednostmi a cíli. Čím více správných rozhodnutí učiníte, tím větší mají vaše postavy šanci na přežití. Povedete tým k vítězství, nebo jakákoliv vaše snaha o týmové sjednocení skončí v troskách?

Kde je teda to demo?


Opravdu oceníme, když tu hru vyzkoušíte. Aspoň to demo. (Výsledná hra by poté nějaký ten peníz stála.)

Ano, potřebujete mít nějaké ty znalosti angličtiny, ale kdo je v téhle době nemá? Pokud budete mít jakýkoliv komentář, připomínku, cokoliv, budeme moc rády, pokud se ozvete. Třeba sem. Nebo na tumblr. Nebo na twitter. (Tož je twitter můj.)

Děkuju moc za přečtení tohoto článku, a za případné vyzkoušení hry. Opravdu by to pro nás mnoho znamenalo ;)

 


Undertale, hra bortící čtvrtou zeď

2. listopadu 2015 v 19:23 | Aidee |  Počítačové hry

Možná, že na úplný začátek bychom si mohli říci, co to ta takzvaná "čtvrtá stěna" vůbec je.

Zažili jste někdy, že by postava nějakého seriálu, filmu, knihy, divadelní či počítačové hry komunikovala přímo s vámi - divákem, hráčem, čtenářem? Promlouvala přímo k vám? Nebo že si daná postava uvědomila, že ta její realita není tak úplně skutečná, a začala se tak chovat?
Tomu se říká proboření čtvrté stěny. Dílo se, podle toho, jak moc to autor dovolí a v rámci jeho možností, stane "self-aware", získá vědomí sama sebe.

Já vím, šílená myšlenka. Dílo je přeci jenom koncept, a jak jsem i řekla, všechno to funguje pouze v rámci autora. Avšak pokud je to zpracované hodně, hodně dobře, většinou vám tohle ani nedojde. Ne, vy jen vnímáte ty postavy, jak vám zírají přímo do očí a mluví přímo na vás a je to poměrně... zajímavý estetický zážitek.

Co je to "Shandification"

24. října 2015 v 15:13 | Aidee |  Myšlenkový proud
Tak za prvé, je to pojem, který nemá český překlad. Což mě malinko vytáčí. Přepsat to do Češtiny jednoduše jako "šandifikace" je poměrně hloupé (no uznejte, že to zní blbě) a na to, abych slovo přeložila já sama, si netroufám. Hlavně je to slovo, které nezná asi každý druhý. Ve slovníku ho nenajdete, na urbandictionary překvapivě taky ne, a když si ho zadáte do vyhledavače, najdete maximálně pár diskuzí na fórech a pak, možná, pokud budete mít štěstí, najdete video, ze kterého onen pojem pochází.

Protože jsem hodná, tak sem to video hodím.



Další články


Kam dál

PageRank ukazatel